Proč mladí nepracují a staří nevědí kudy kam

Vytisknout

Marta Petráňová, oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí ČSÚ

Ještě v roce 1993 pracovala téměř třetina osob ve věku 15 až 19 let. O dvacet let později, v roce 2013, jich pracovala zhruba 3 %. Naprosto opačná tendence je u lidí v předdůchodovém věku. Míra jejich zaměstnanosti se totiž razantně zvýšila.

V roce 2013 pracovalo celkem 4 937 tis. osob, tj. 46,9 % celé populace České republiky. Přitom v prvním roce samostatnosti České republiky, v roce 1993, byl tento podíl o něco vyšší (47,2 %). V období 1993 až 2013 se však výrazně měnily faktory, které protichůdně ovlivnily výši tohoto podílu. Na jedné straně se podstatně snížil počet dětí do patnácti let a zároveň se prodloužil věk odchodu do důchodu. Na druhé straně vzrostla nezaměstnanost, prodloužila se střední délka života a značně se prodloužila průměrná délka vzdělávání.

Když odhlédneme od předproduktivní složky obyvatel (0–14 let) a osob 65letých a starších, potom situaci na trhu práce charakterizuje obecná míra zaměstnanosti 15–64letých osob (počet pracujících ve věku 15–64 let k celkovému počtu 15–64letých obyvatel). Vysoká míra zaměstnanosti byla na počátku sledovaného období až do roku 1996, kdy se pohybovala nad úrovní 69 %. V důsledku vývoje situace na trhu práce poté postupně klesala až ke hranici 64 % v roce 2004.

Počet pracujících v ČR v pětiletých věkových skupinách v letech 1993 a 2013

Počet pracujících v ČR v pětiletých věkových skupinách v letech 1993 a 2013

Zdroj: ČSÚ

V posledních čtyřech letech míra zaměstnanosti roste. V roce 2013 se přiblížila k 68 %. Podle předběžných údajů dosáhla v průměru za rok 2014 již úrovně výchozího roku 1993.

Míra zaměstnanosti podstatně klesla v nejmladší skupině 15–19letých osob. Výrazně se snížila i u osob 20–24 let. Velká část z nich totiž po maturitě pokračuje ve studiu. O málo klesla i ve velké skupině 25–54letých, neboť se zde mj. projevilo zvýšení věku rodiček.

Naprosto opačná tendence je ovšem ve skupinách lidí v předdůchodovém věku. Výrazně se zvýšila míra zaměstnanosti osob ve věku 55–59 let jak u žen, tak u mužů. V porovnání se situací před dvaceti lety podstatně častěji pracují i mladší šedesátníci (60–64letí).

V české společnosti se tak zásadně projevily změny podmínek pro odchod do důchodu. Určitý pokles míry zaměstnanosti ve skupině 65letých a starších lidí je jednoznačně způsoben vysokým nárůstem počtu osob, které dosáhly 70 a více let, a ty jsou převážně ekonomicky neaktivní.

Dopady demografických změn

Výsledkem těchto změn a předcházejícího demografického vývoje je skutečnost, že relace mezi absolutní četností pracujících v nejmladším a nejstarším produktivním věku se úplně obrátila. V roce 1993 převyšoval počet pracujících ve věku 15–24 let počet pracujících 55–64letých 2,5krát. O dvacet let později byl naopak počet pracujících v nejstarší desetileté skupině produktivního věku 2,6krát vyšší než počet pracujících v nejmladší desetileté skupině produktivního věku.

Změny v počtu pracujících v uvedených skupinách byly tedy podstatně větší než v celé skupině 25–54 let, ve které se zvýšil počet pracujících v období 1993 až 2013 o necelých 100 tis. Počet pracujících ve věku 65 a více let zatím ovlivňuje celkovou zaměstnanost jen málo (91 tis. v roce 2013 proti 75 tis. v roce 1993).

Absolutní četnost pracujících v určitém věku je značně ovlivněna posuny ve věkové struktuře obyvatelstva. Projevují se v ní všechny nerovnoměrnosti v demografickém vývoji od 40. let minulého století až do začátku tohoto tisíciletí.

Pokud vezmeme v úvahu velikost jednotlivých věkových skupin pracujících, pak klíčovou roli pro úroveň celkové zaměstnanosti v následujících letech budou mít silné ročníky narozených v 70. letech. Proto se ukazuje jako zvlášť aktuální rozvoj systému efektivního celoživotního vzdělávání, který by měl umožnit využití potenciálu těchto osob v příštím čtvrtstoletí.

Míra zaměstnanosti ve věkové skupině 15–24 let v členských zemích EU v roce 2013

Míra zaměstnanosti ve věkové skupině 15–24 let v členských zemích EU v roce 2013

Zdroj: Eurostat (Labour Force Survey)

Rozdíly jsou i mezi státy Evropské unie

Rozdíly v míře zaměstnanosti mladých a lidí ve vyšším věku podstatně ovlivňují rozdíly v celkové zaměstnanosti mezi jednotlivými členskými zeměmi EU. Pokud jde o věkovou skupinu 15–24letých, která z valné části studuje, tak v průměru EU pracovala v roce 2013 třetina těchto mladých. Míra zaměstnanosti v ČR byla podprůměrná (25,6 %).

Nejnižší zaměstnanost mladých je v celém pásmu zemí na jihu kontinentu od Portugalska až po Rumunsko, nižší byla i na Slovensku a v Maďarsku. Vysoká míra zaměstnanosti mladých je na druhé straně v Německu, Rakousku, Nizozemsku, ve Velké Britanii a ve všech severských státech. V Nizozemsku dokonce přesáhla 62 %.

Vysokou míru zaměstnanosti 15–24letých vykazují i nečlenské státy EU Norsko, Švýcarsko a Island. Diference v míře zaměstnanosti se projevují jak mezi mladými muži, tak i ženami.

Nižší míra zaměstnanosti mladých v ČR souvisí s mimořádným nárůstem podílu studujících na středních a vysokých školách. Avšak vysoký podíl studujících vykazují i všechny země, ve kterých dosahuje míra zaměstnanosti mladých nejvyšších hodnot. To potvrzují údaje Eurostatu o podílu absolventů vysokých škol ve věku 30–34 let. Rozdíl je v tom, že podstatná část mladých v těchto zemích kombinuje studium se zaměstnáním ať již z důvodů ekonomických, nebo kvůli nabytí praktických zkušeností ve zvoleném oboru studia.

Velké rozdíly v zaměstnanosti lze pozorovat i ve skupině osob ve starším produktivním věku. V obou věkových skupinách 55–59letých a 60–64letých je míra zaměstnanosti nejvyšší právě v zemích, které se zároveň vyznačují i vysokou mírou zaměstnanosti mladých, tedy v severských státech, Nizozemsku, ve Velké Británii a v Německu. Určitou výjimkou je Rakousko, kde vliv vysokého podílu pracujících mladých částečně kompenzuje nižší míra zaměstnanosti ve vyšším věku.

Zaměstnanost 55–64letých žen stále pod průměrem EU

V České republice je na jedné straně velmi nízká zaměstnanost mladých, na druhé straně je míra zaměstnanosti mírně nadprůměrná ve skupině 55–64 let. Nadprůměrná je však pouze v kategorii mužů, zaměstnanost žen v tomto věku je stále pod unijním průměrem.

V analýze ČSÚ – Průměrný věk pracujících se za dvacet let zvýšil o téměř čtyři roky – je uvedeno i mezinárodní porovnání průměrné očekávané doby pracovní aktivity za všechny členské země Evropské unie (duration of working life). Ta udává průměrný počet let, kdy osoba ve věku 15 let bude akti­vní na trhu práce (zaměstnaná, resp. nezaměstnaná). Ukazatel vychází z demografických dat a z dat o situaci na trhu práce (LFS-VŠPS). Pro potřeby výpočtu byly využity i údaje z LFS za jednotlivé ročníky respondentů, které se běžně nepublikují.

Výše uvedenou analýzu najdete na http://bit.ly/1IBzx4I.

Autor článku

Zdroj: Český statistický úřad - Ústřední orgán státní správy České republiky. Zabezpečuje získávání a zpracování údajů pro statistické účely.
Zobrazit přehled článků ze zdroje Český statistický úřad

Komentáře k článku

Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přidejte komentář jako první.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace