Trh práce v České republice 1993-2013

Vytisknout

Současný český trh práce odráží řadu významných socioekonomických změn posledních 20 let. Utvářely jej zejména společenské či demografické proměny, často byl však i jejich prvotním hybatelem. Podobně jako ekonomické cykly, lze i trh práce vyčlenit obdobími, která se vymezují přinejmenším růstem či poklesem zaměstnanosti a nezaměstnanosti. Vyplývá to z aktuálně zveřejněných dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). 

1993-1996

Po svém vzniku v lednu 1993 se Česká republika vyznačovala velmi vysokou úrovní zaměstnanosti a velmi nízkou úrovní nezaměstnanosti, čehož bylo dosaženo zejména díky významnému růstu české ekonomiky. Období do roku 1996 charakterizované vysokou zaměstnaností osob v produktivním věku lze však dávat do souvislosti i s postupným dozníváním socialistického modelu trhu práce. Velmi vysoké zaměstnanosti mladých osob (vysoké školy byly stále dostupné pro úzký okruh lidí) bylo dosaženo i v kontextu jejich bezproblémového uplatnění na trhu práce. Radikální pokles plodnosti po roce 1993, kdy mladí lidé začali odkládat narození prvního dítěte, jen podpořil trend velmi vysoké zaměstnanosti.

1997-2004

Pokles ekonomické výkonnosti (zadlužení bank, restriktivní měnová a fiskální politika) po roce 1997 ukázal nový prvek porevoluční společnosti v podobě nechtěné nezaměstnanosti. „Míra nezaměstnanosti z hodnot 3 až 4 procent se v roce 2000 blížila hranici 10 %, což je stále historické maximum České republiky. Pokles zaměstnanosti byl zákonitý, překvapivě se však zvyšovala průměrná skutečně odpracovaná doba na jednoho zaměstnaného. Jednalo se o dobu, kdy se slovo „busy“ stalo mantrou úspěšného života ve společnosti,“ uvedl Ondřej Nývlt z odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.

První roky našeho tisíciletí přinesly ekonomické oživení, které pramenilo z celkové restrukturalizace průmyslu, zvyšování konkurenceschopnosti či přílivu nových zahraničních investic. Celkové zvyšování produktivity práce se však nepromítlo do snižování nezaměstnanosti. Společnost se vůbec poprvé musela vypořádat s novou situací – růstem počtu osob, které nemohou delší dobu sehnat práci. Míra dlouhodobé nezaměstnanosti překročila hranici 4 % a byla nejvyšší v celém období 1993–2013.

2005-2008

Následná éra expanzivního růstu ekonomiky se nevyhnula ani České republice. Období 2005–2008 lze charakterizovat dynamickým růstem HDP (v roce 2006 meziroční nárůst o 7 %), růstem reálných mezd a globálně opěvovanými „levnými hypotékami“. Na trh práce to přineslo zvýšení zaměstnanosti a pokles úrovně nezaměstnanosti až k hranici 4 %. Překvapivě na rozdíl od jiných zemí Evropy se v České republice o ekonomický růst přičinil především průmysl, v té době se také o České republice mluví jako o „úspěšné montovně“.

2009-2011

Odlišná politika bankovních institucí v České republice, ale i dominance průmyslu přinesla s nastupující krizí v roce 2009 nižší dopady na ekonomickou výkonnost a trh práce. Nedošlo k dramatickému poklesu ekonomiky a ani k překotnému růstu nezaměstnanosti (nepřekročila hranici 8 %) – lze tedy mluvit o zachování sociálního smíru. „Nedostatek financí na trhu práce byl mimo jiné řešen zvyšujícím se počtem osob v pozici podnikatelů bez zaměstnanců, z důvodu nižších finančních odvodů. Jejich podíl na celkovém počtu zaměstnaných činil v období 2009–2010 17,2 %. Prvotní šok ekonomické krize se podepsal především na agenturních pracovnících, zcela se tím také zastavil příliv zahraničních pracovníků do České republiky,“ řekla Gabriela Strašilová z odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.

2011-2013

Poslední sledované období (2011–2013) se vyznačovalo v ekonomické oblasti úspornými rozpočty, poklesem reálných příjmů a obecně nejistými výhledy české společnosti do časů budoucích, což se například projevilo na nepředpokládaném poklesu úrovně plodnosti. Na druhé straně se zvyšovala úroveň zaměstnanosti především v důsledku posouvání hranice odchodu do důchodu. Míra zaměstnanosti osob ve starším věku (55–64letých) se v období 2011–2013 již přibližovala hranici 50 %, přitom v období 1993–1996 se pohybovala kolem 34 %. Ne nezanedbatelnou roli hrálo i zapojení dříve okrajových skupin na trhu práce – pracující důchodci, studenti, mladé matky s dětmi. Jejich většímu zapojení nicméně bránil zejména nedostatek částečných úvazků.

Ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie se dlouhodobě Česká republika vyznačuje nižší úrovní nezaměstnanosti (v roce 2013 čtvrtá nejmenší). V České republice pracuje minimální počet osob na částečné úvazky (5,8 %, v Nizozemsku např. až 50 %) s čímž souvisí i jedna z nejvyšších délek obvykle odpracované doby v hlavním zaměstnání. Česká republika se historicky vyznačuje dominantním zastoupením průmyslu a významným podílem osob v pozici podnikatelů bez zaměstnanců. Na rozdíl od většiny států EU se ČR nadále vyznačuje i výrazně vyšší mírou nezaměstnanosti žen ve srovnání s muži.

Publikace Trh práce v ČR - časové řady 1993 až 2013

Detailnější informace o vývoji trhu práce v České republice ve sledovaném období naleznete v této prezentaci ČSÚ nebo pak v online publikaci s názvem Trh práce v ČR - časové řady 1993 až 2013, která je k dispozici na této stránce.

-kk-

Zdroj: Český statistický úřad - Ústřední orgán státní správy České republiky. Zabezpečuje získávání a zpracování údajů pro statistické účely.
Zobrazit přehled článků ze zdroje Český statistický úřad
Chcete tento článek umístit na Váš web nebo do tištěného časopisu? Bližší informace se dozvíte zde.

Komentáře k článku

Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přidejte komentář jako první.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace