V prvním díle jsme se zabývaly tím, jak podpořit sebedůvěru a energii, v dalším jak napomoci dosahování našich cílů, budování vizí a plánování strategií a konečně v posledním se zaměříme na to, jak můžeme vizualizaci využít v rozhodování a řešení problémů. Opět vám přinášíme 3 techniky.
Disneyho model
Tzv. Disneyho model vychází z faktu, že každý člověk je schopen přijít s určitou vizí, nápadem, inovací, ale často je hned umlčen „vnitřním kritikem“, který položí obvykle smrtící otázku: „Jak to ale uděláš?“ a najde spoustu dobrých důvodů, proč to nepůjde. Tímto způsobem nedovolí novým a odvážným myšlenkám dozrát, ani dojít zveřejnění, natož realizace. Cílem je proto oddělit 3 typy myšlení – 3 role - a postupně procházet tyto role v přesně daném pořadí – vizionář – realista - kritik – realista – vizionář. Tato technika se skvěle osvědčuje např. při vytváření projektů, strategií a rozhodování o nich, nebo při nalézání nových přístupů a neotřelých řešení. Slouží velmi dobře i k dolaďování rizikových míst.
A jak na to? Na podlahu položte 3 listy papíru s nadepsanými rolemi: vizionář, realista, kritik. Postavte/posaďte se na místo určené pro vizionáře, vžijte se do této role a zcela bez cenzury přicházejte s nápady, vizemi a novými řešeními. Vyslovte či zapište, COkoliv vás napadne a nepřemýšlejte nad tím, nakolik je to reálné či rozumné.
Poté přejděte na pozici realisty a přemýšlejte, JAK nápad či vizi uvést do praxe. Popište si důkladně, co kdo udělá, jak to bude probíhat, co budete potřebovat, z čeho vycházet apod.
Nakonec se přesuňte na pozici kritika a hledejte slabá místa, RIZIKA a ohrožení. A jakmile identifikujete vše, co by vám mohlo stát v cestě, posuňte se opět na pozici realisty a hledejte náhradní či nouzová řešení.
Poté toto řešení ještě prověřte na místě vizionáře – jak moc je v souladu s vizí? Jak bych upravil vizi?
Mezi pozicí realisty a kritika můžete přecházet, „kouzlo“ ovšem spočívá v tom, aby se nepotkal vizionář s kritikem, který by zablokoval kreativitu. Tato technika se dá skvěle využít i v týmu. Zde je ale potřeba zajistit, aby všichni jeho členové byli synchronizováni ve stejné fázi a dokázali současně přepínat mezi rolemi.
Od problému k neproblému
Existují dva přístupy k problému – tradiční je zaměřit se na to, co je špatně, analyzovat příčiny. Tento přístup je velmi užitečný u technických problémů, nebo když potřebujeme najít viníka. U komplexních problémů a zvlášť těch, které zahrnují lidské interakce a vztahy doporučujeme zaměřit pozornost jiným směrem, a to na NE-problém. Tedy na to, jak situace vypadá, když problém není, nebo je vyřešen. Zabýváme se rozvíjením řešení a zlepšení situace. Tedy tím, jak to má být, jaká je představa změny.
Takže se neptáme: „Proč se bojíš oslovit zákazníky?“, ale jdeme cestou “Představ si, že se ti daří oslovovat zákazníky. Co děláš jinak než dosud?“. Výbornou ukázkou tohoto přístupu můžeme najít v knize Minutový manažer K. Blancharda a S. Johnsona. Nadřízený vede pracovníka ke vnímání problému jako rozporu mezi tím, co se děje a tím, co si přejeme, aby se dělo. Chce, aby pracovník popsal, co se má dít. Poté pracovník sám přichází s návrhy řešení.
Fórum rádců
Fórum rádců je technika, která umožňuje podívat se na situaci, problém, z různých úhlů pohledu. Tento způsob je vhodné využít zejména v otázkách, kdy se cítíme zahlceni a velmi ponořeni v situaci a chybí nám nadhled. Dost často se jedná o témata, kde hrají roli naše hodnoty, nebo dochází k jejich kolizi.
Položte otázku, na níž chcete znát odpověď a představte si 3 osobnosti, které jsou pro vás důležité a o nichž si myslíte, že mají k tématu co říct. Může se jednat o postavy skutečné i fiktivní, z vašeho života i např. z filmů nebo z literatury, vaše dětské hrdiny nebo současné vzory žijící či historické, zkrátka o naprosto kohokoliv, jehož názor vás v danou chvíli zajímá.
Poté se pohodlně usaďte, uvolněte se a v myšlenkách se přeneste na místo, kde se cítíte příjemně, bezpečně a uvolněně. Představte si, že k vám přichází první z vybraných rádců a vy mu/jí pokládáte vaši otázku. Vnímejte, co vám říká, odpověď si „uložte“, poděkujte a až budete připraveni, pozvěte dalšího rádce a zeptejte se na totéž. Jakmile budete mít všechny odpovědi, přeneste se zpět a v klidu si všechny informace zrekapitulujte a uvědomte si, co si z nich odnášíte, co podstatného pro vás v nich zaznělo, případně co na základě toho uděláte.
Náš seriál o využití vizualizace v manažerské praxi se tímto chýlí ke konci. Našim záměrem bylo přiblížit některé principy a techniky, které se nám osvědčily při koučování (nejen) s manažery, a které předáváme účastníkům výcviků koučování. Takže: vizualizujte!
Budeme rády, když s námi budete sdílet své zkušenosti. Těšíme se na vás!