Horko a ochrana zdraví při práci

V horkých letních dnech je řada z nás na svých pracovištích vystavena nadměrné tepelné zátěži. Mohou nastat i takové okolnosti, kdy zaměstnavatel je povinen chránit vhodnými opatřeními zdraví zaměstnanců před nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami.

Jednou z možností je například podávání ochranných nápojů, stanovení bezpečnostních přestávek v práci, poskytnutí ochranného oděvu, nebo zkrácení pracovní doby, případně jiným organizačním opatřením, jako je posun pracovní doby. Podmínky stanovuje zákoník práce.

Tepelná zátěž

Zátěž teplem při práci na nevenkovním pracovišti se hodnotí podle průměrné operativní teploty nebo průměrné výsledné teploty kulového teploměru. Operativní teplotou se rozumí teplota vypočtená jako průměr z jednotlivých měření v průběhu celé osmihodinové nebo delší směny. Hodnocení podle průměrné operativní teploty lze za určitých podmínek nahradit hodnocením podle výsledné teploty kulového teploměru. Na venkovním pracovišti se pak hodnotí tepelná zátěž podle průměrné výsledné teploty kulového teploměru.

Způsob ochrany zdraví před nepříznivými účinky zátěže teplem se liší podle druhu práce, fyzické zátěže s ní spojené a podmínek, v nichž je práce vykonávána. Na základě toho se práce rozdělují do tříd. Pokud jde o třídy I a IIa, což jsou práce vykonávané vsedě nebo převážně vsedě (například administrativní činnost), pak u třídy I vzniká nárok na ochranný nápoj při překročení operativní nebo teploty kulového teploměru 31 °C, u třídy IIa 27 °C. U vyšších tříd (od třídy práce IIIb do V) pak nárok na ochranný nápoj vzniká již při překročení operativní nebo teploty kulového teploměru 16 nebo 15 °C.

Ochranné nápoje

Stejně jako rozlišení podle třídy práce se pak liší i druh a množství ochranného nápoje. Ochranný nápoj slouží k tomu, aby byly do organizmu zaměstnance doplněny tekutiny a minerální látky ztracené při práci potem a dýcháním. Hygienický limit pro ztráty tekutin je 1,25 litru za osmihodinovou směnu. Množství ochranného nápoje se počítá vždy pro celou směnu a odpovídá 70 % skutečné ztráty tekutin. Objem ochranného nápoje se pak pohybuje od necelého 1 litru a výše v návaznosti na skutečně naměřenou teplotu, resp. ztrátu tekutin.

Klimatizace

V letním období řada pracovišť využívá klimatizaci a tady je důležité, aby reagovala na vnější tepelné podmínky. Určitě není vhodné, aby klimatizace při venkovních podmínkách kolem 30 °C udržovala vnitřní teploty například na 22 °C. Rozdíl obou teplot by neměl překročit 5, max. 6 °C. Správně navržená a provozovaná klimatizace nezpůsobí žádné zdravotní problémy. Pokud je klimatizace nastavena tak, že je rozdíl mezi vnitřní a venkovní teplotou víc než 5-6 stupňů, může tento teplotní rozdíl u citlivých jedinců způsobit při přechodu z jednotlivých prostředí nachlazení.

Pokud pracoviště klimatizací nedisponuje, je třeba omezit vliv slunečního záření stíněním prostorů. Asi nejúčinnější jsou venkovní žaluzie, markýzy apod. Pomohou ale i vnitřní žaluzie, rolety i závěsy, ale také stavební stínící prvky, jakými jsou například termální skla, nebo fólie na skla. Účinné je také instalování ventilátoru – stropního nebo stolního.

Plné znění upozornění k nařízení vlády č. 93/2012 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, naleznete na této stránce.

Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví České republiky - ústřední orgán státní správy na úseku zdravotní péče a ochrany veřejného zdraví
Předchozí články v sérii:

Komentáře k článku

Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přidejte komentář jako první.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace