Jak omezit fluktuaci nových zaměstnanců? Pomůže správný adaptační proces

Jitka Tejnorová, DMC Management Consulting

Český pracovní trh kvalifikovanými lidmi do výroby v současné době opravdu neoplývá a systémové řešení je zatím v nedohlednu. Přijímací kritéria se tedy změkčují a zaučování nových zaměstnanců je stále náročnější. Navíc je mezi nimi vysoká fluktuace, často už ve zkušební lhůtě, a mnoho zaměstnavatelů nad situací láme hůl: každý měsíc nabírá nové a nové zaměstnance, které znovu a znovu zaučuje.

Přitom na talent management ve „vyšších patrech“ se dnes soustředí obrovské finanční a lidské zdroje. Pořádají se různé rozvojové programy, organizují se cesty do zahraničních poboček, financují se stáže, připravují se relokační balíčky, pořádají se assessment a development centra, vznikají nové pozice talent a development manažerů, někdy zaštítěné neméně módním termínem „strategic“.  Každého inženýra, ekonoma, nákupčího, logistika se snažíme co nejlépe adaptovat do firemních procesů a kultury.

To je samozřejmě dobře. Nicméně v záplavě těchto aktivit výrobní firmy mnohdy zapomínají na to, co jim leží přímo pod nosem, na to, co mají na dosah ruky. Asi proto, že pod lampou bývá největší tma. Často se zapomíná na zaměstnance, kteří nastupují přímo do výroby. Přitom bez motivovaných pracovníků, kteří každý den a každou sekundu přidávají výrobkům hodnotu, se zkrátka neobejde žádná výrobní firma. Pomineme-li finanční motivaci, která je nutná, ale občas přeceňovaná, mezi další faktory patří spokojenost s výsledky práce, uznání a ocenění.  Upřímně. Kolik z vás, kteří pracujete na jakékoli pozici ve výrobní společnosti, dá ruku do ohně za to, že zaměstnancům výroby se dostává tolik pozornosti, jakou si skutečně zaslouží? Jaké jsou tedy nejčastější hříchy, kterých se dopouštíme při adaptaci pracovníků výroby?

Papír pro papír

Také máte zavedené systémy štíhlé výroby jako 5S, TPM, SPC a další? Dbáte jistě na dodržování BOZP! Chcete tedy, aby zaměstnanci měli povědomí o těchto systémech. Proto vybavíte mistra štosem podpisových archů, abyste měli dokumentaci toho, že k proškolení skutečně došlo. Mistr pak přinese řádně podepsané dokumenty, které se zanesou do systému.  Jak ale probíhá tento proces ve skutečnosti? Jste si skutečně jistí, že školení splnilo účel? Ve své praxi se setkávám spíše s podpisovým maratonem doprovázeným slovy: „To si řekneme později“.

O mě se při příchodu do firmy taky nikdo nestaral, tak co

Pokud takto uvažují pracovníci výroby zodpovědní za adaptaci nováčků, má firma obrovský problém. Je velmi pravděpodobné, že bude bojovat s vysokou fluktuací, která je většinou doprovázena i velkou zmetkovitostí způsobenou neustálým zaučováním nováčků. Pozitivní přístup k novým i stávajícím zaměstnancům je stejně motivační jako finanční odměny za výkon. Oblíbená metoda adaptace stylem „hodíme je do vody a uvidíme, kdo se naučí plavat“, většinou vyústí pouze ve velký počet utonulých.

Tím, jak postupně odlidšťujeme výrobní proces, se zapomíná i na tak základní pravidla slušného chování jako je podání ruky, představení a uvedení funkce. Zkuste pracovat v kanceláři s lidmi, jejichž jméno ani neznáte, popř. neznáte jméno svého nadřízeného. Asi těžko představitelné. Ve výrobě naprosto běžná situace.

Porušování základních pravidel při zaškolování

„Tady by se měly nosit rukavice, ale já je nepoužívám“ je věta, kterou lze často slyšet z úst trenérů.  Co asi tímto sdělením říká nováčkovi? Je to jednoduché. V naší společnosti jsou sice nastavena jasná pravidla, ale je naprosto normální je porušovat. Budete dodržovat pravidla, pokud je nebude dodržovat nikdo ve vašem okolí a nedej bože nadřízený? Troufám si říct, že ne.

Ukázat stačí

Nejčastější hřích při zaškolování nových zaměstnanců je pouhá ukázka dané operace, občas doprovázená zmateným komentářem. V rychlosti se nováčkovi ukáže, jak má zakládat díl, jak spustí stroj a jak provede kontrolu, a jde se dál, protože výroba má přednost. Následky na sebe nenechají dlouho čekat. Procento interních zmetků prudce stoupá, na pracovišti roste napětí a tlak na nováčka i zaučujícího. Asi největší hřích, kterého se firmy dopouštějí zcela běžně, je pak zaškolení nováčka nováčkem.

Všechno je jasné a logické

Tento hřích opět souvisí s předchozím. Většina školitelů považuje vše za jasné a logické. „Jak jsi nemohl poznat, že je to špatně zanýtované. Co vás v té škole učili?“ a podobné věty se často ozývají z úst mistrů, seřizovačů či operátorů zodpovědných za školení na lince. Proč? No zkrátka proto, že dokud nevidím špatně snýtovaný díl, tak ho nemůžu poznat. Zde je potřeba si uvědomit, že ve výrobě, kterou člověk vidí poprvé v životě, není jasné vůbec nic. Lidé nejsou stroje, a pokud neví, proč nějakou činnost vykonávají, tak nejsou ani motivováni vykonávat ji zodpovědně.

Autoři

Obsah byl připraven ve spolupráci

Zaujal Vás tento článek? Objednejte si služby tohoto dodavatele na EduCity.cz a jako členové Klubu EduCity můžete získat něco navíc.

Komentáře k článku

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace