Psychologické testování pomocí Balance Managementu - využití v praxi a práce s daty (2. díl)

Robert Němeček, Via Libertatis

V předchozím díle jsme se úvodem seznámili se základními principy metodiky Balance Managementu (BM) jako jedním z psychologických nástrojů, který napomáhá vést lidi a podporuje efektivitu jednotlivců i týmů. V aktuálním pokračování článku navážeme na získané informace a půjdeme více do hloubky praktického využití této metodiky.

Balance Management v praxi

Ať už se testy jako Hogan či Thomas zaměřují na osobní profil nebo na pozici (funkci), tak se vždy jedná o jednotlivce a jeho konkrétní charakteristiky. Pokud je však měřeno více osob vedle sebe, pak je složité tyto výsledky srovnat a pracovat s nimi současně. Je třeba další test, který již cílí přímo na tým. A zajímají-li vás informace jak o osobě, tak i o konstelaci v týmu, pak musíte často dělat hned minimálně 2 testy.

Balance Management má jednotnou metodiku získávání dat. Jde o cca patnáctiminutový dotazník, který je vstupem pro další práci. A ta je již pestřejší, protože je možné s daty pracovat ve více směrech. Jednak je možné se dívat pouze na konkrétní osobu nebo tým, se kterým chceme pracovat. Informace jsou pak následující:

1) Osobnostní charakteristiky daného jednotlivce – BM vám tak leccos poví o dispozicích, jako jsou kreativita, flexibilita, rozvojový potenciál, nebo o stávající situaci, kam můžeme zařadit míru stresu, spokojenost, energetickou rezervu,  psycho/somatickou rovnováhu (viz obrázek ukázky psychosomatické rovnováhy z předchozího dílu tohoto článku) atd.

Obecně jsou dané charakteristiky rozděleny do 5 oblastí a jednou z nich je i Sebeřízení. Data a hodnoty vidíte z obrázku Sebeřízení. Patrné je zde to, že daná osoba má větší tendence jednat spontánněji než přemýšlet (psycho/somatická rovnováha), kdy 100 bodů je čirá spontánnost. Stejně tak má dotyčná osoba lehce nadprůměrnou potřebu se dále rozvíjet, tj. tak vnímá svůj další rozvojový potenciál. Vše je třeba vykládat v širších souvislostech, takže více nám řekne až celek jako takový.

Obrázek: Sebeřízení

2) Informace o týmu – získáme informace, jako jsou silné a slabé stránky týmu, tj. s čím je třeba pracovat a na co se zaměřit, motivátory a demotivátory týmu nebo komunikační klima (viz obrázek Komunikační klima)., tj. co lidi vnímají jako překážky pro svou práci, jaká pravidla je svazují, jak jsou schopni fungovat jako tým. Na základě těchto dat lze poté s týmem dále cíleně pracovat.

Obrázek: Komunikační klima

Pokud máte k dispozici více vstupů (více osob nebo týmů), tak díky číselnému vyjádření výsledků je možné jednoduše reporty srovnávat:

1) Srovnání jednotlivců mezi sebou - největší rozdíly jsou viditelné na první pohled. A takto máte možnost vidět všechny charakteristiky.

Obrázek: Srovnání jednotlivců, kde jsou na ukázku vybrány tři vlastnosti

2) Srovnání jednotlivce s týmem - jak se liší jeho/její charakteristiky od týmu, do kterého patří nebo by měl/a patřit – využít lze i při výběru nového člena do týmu.

3) Sledování zaměstnance v čase – při opakovaném testování je možné sledovat vývoj dané osoby, což většina ostatních testů příliš neřeší.

4) Srovnání týmů – jsou-li ve společnosti dva (či více) podobně zaměřené týmy, pak je možné se podívat na to, jak vypadají vedle sebe. A třeba poté tyto týmy vhodněji poskládat, aby v nich lépe fungovala „chemie“. BM je velmi flexibilní a poskládat nový tým trvá pár minut.

Časové měřítko

Jak už bylo řečeno výše, tak většina testů pojednává o jednotlivci a jeho osobnostních charakteristikách, vlohách aj. Balance Management zohledňuje to, že se vždy nacházíme v určitém stadiu vývoje i v konkrétních okolnostech, které nás ovlivňují. Za půl roku může být vše jinak, a proto je třeba s danou osobou podle toho pracovat. Výstupy jsou o aktuálních hodnotách a situaci, nikoliv o názorech. Takže v časovém srovnání zjistíte, že některé charakteristiky jsou stabilní, zatímco jiné se vlivem vnějších okolností mění.

Například míra stresu se liší v čase, zatímco kreativita je celkem stabilním ukazatelem. Proto je dobré s BM pracovat koncepčně a využívat ho opakovaně. Lze tak sledovat vývoj (ideálně zlepšení) dané osoby, a to na základě další práce s ní, na základě absolvovaných školení aj. 

Názory a postoje vs. osobnost a hodnoty

Díky tomu, že je Balance Management zaměřený na pravou hemisféru mozkové kůry, tak se kouká mnohem víc „pod pokličku“ než ostatní testy. Pravá strana vašeho mozku hodně vypovídá o vašem nadání, dispozicích a hodnotách stejně tak jako o tom, jak vnímáte vaši aktuální situaci (zajímá-li vás téma vědomého uvědomování, tak vřele mohu doporučit knihu od Tary Bennett Golemanové Emoční alychymie, kde se autorka věnuje tomu, jak s plným vědomím vnímat, co se s námi děje a jak reagujeme na konkrétní situace.). A o to jsou informace jak pro manažera, tak i pro daného jednotlivce zajímavější a přínosnější.

Závěrem

Balance Management je nástroj, který je dobré zařadit do škály vámi využívaných metod testování, protože rozšiřuje možnosti a poskytuje další hodně unikátní pohled na vaše zaměstnance a na týmy. Data jsou velmi srozumitelná a vypovídající, lze s nimi pěkně pracovat a rychle tak máte informaci o tom, na co se u kterého zaměstnance zaměřit, co brzdí tým v lepších výkonech, případně který z kandidátů by mohl být nejvhodnější volbou. V následujícím pokračování článku se podíváme detailněji na to, jak s BM pracovat a co vše je schopen vám o respondentovi říct.

Autor článku

Obsah byl připraven ve spolupráci

Zaujal Vás tento článek? Objednejte si služby tohoto dodavatele na EduCity.cz a jako členové Klubu EduCity můžete získat něco navíc.

Předchozí články v sérii:

Následné články v sérii:

Komentáře k článku

Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přidejte komentář jako první.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace