HR a deprese na pracovištích

TSM spol. s r.o. Článek si můžete přečíst zdarma díky společnosti TSM spol. s r.o.

V nedávném článku o duševním zdraví na pracovištích jsme psali o tom, jak rychle roste počet lidí postižených psychickými onemocněními, zejména depresí. Nedávná studie, na kterou upozornila BBC, například přišla se zjištěním, že deprese je celosvětově druhou nejčastější příčinou pracovní neschopnosti hned za bolestmi zad. Duševní zdraví by proto mělo zajímat každého zaměstnavatele, ať už jeho zaměstnanci trpí psychickými onemocněními či nikoli, případně o tom mlčí. Klíčovou roli v této souvislosti hrají oddělení lidských zdrojů.

Co je to deprese

Deprese je zjednodušeně řečeno porucha nálady. Z lékařského hlediska se však jedná o nemoc, která zahrnuje celou řadu symptomů od prožívání pokleslé nálady, která znesnadňuje výkon běžných činností, až po život ohrožující myšlenky a těžký psychický stav, kdy se postižený o sebe nedokáže sám postarat. Zaměstnanec trpící depresí ztrácí motivaci a své úkoly dokáže plnit stěží. Těžké jsou pro něho i ty nejjednodušší věci, jako je například včasný příchod do práce. Působí podrážděně, nedokáže se rozhodovat, nemluví o svých pocitech. Okolí si takové chování může mylně vykládat jako neprofesionalitu a lenost.

Příčinu vzniku deprese nelze zcela přesně určit. Nejčastěji se jedná o poruchy chemických procesů v mozku nebo reakce na závažné události v životě. Depresi však může vyvolat i jiná nemoc nebo některé léky. V souvislosti s prací má na vznik a zhoršování deprese nejčastější vliv tlak spojený se ztrátou zaměstnání, dlouhá pracovní doba, řešení obtížných situací, nereálné cíle apod. Léčba deprese je záležitost minimálně několika měsíců. Léčí se pomocí léků a psychoterapie.

Co může udělat HR

Podle serveru HR Zone by HR profesionálové měli pomáhat zaměstnancům trpícím psychickými onemocněními při výkonu jejich práce a také při návratu do práce po pracovní neschopnosti. Začít by měli u otevřené komunikace uvnitř firmy a změny firemní kultury směrem k větší flexibilitě výkonu práce. Zaměstnanci by se neměli bát mluvit s personalisty a svými přímými nadřízenými o svém zdraví. Manažeři by měli být dostatečně vyškoleni na to, aby chápali, že psychické onemocnění se může u každého projevovat jinak, a proto je jednotlivé případy třeba řešit individuálně.

1. Nic nepředpokládejte

Zaměstnanci, kteří trpí pouze lehkou formou deprese, dokáží odvádět práci téměř stejně dobře jako před onemocněním. Nelze tedy paušálně hodnotit schopnost výkonu práce jen na základě diagnózy deprese.

2. Zachovejte mlčenlivost

Informace o zdraví zaměstnanců jsou přísně důvěrné. Personalisté ani přímí nadřízení je nesmějí šířit bez souhlasu zaměstnance. Pouze by tím přišli o důvěru a pravděpodobně i zhoršili zdravotní stav dotyčného.

3. Vytvářejte individuální akční plány

Plán by měl sestavit zaměstnanec spolu se svým manažerem tak, aby obsahoval tři základní oblasti informací: 1) vliv psychického onemocnění na pracovní výkon zaměstnance, 2) spouštěče na pracovišti a varovné signály, 3) konkrétní kroky na straně zaměstnance a manažera. V případě, že zaměstnanec po nějakou dobu nebude moci vykonávat svou práci, je na místě sestavení individuálního plánu pro návrat do práce.

-kk-

Zdroj: HR Zone - britský portál zaměřený na lidské zdroje

Komentáře k článku

Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přidejte komentář jako první.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace