Neformální vzdělávání, volný čas a rozvoj kompetencí

Co je to neformální vzdělávání?

V literatuře se můžete setkat s množstvím definic pro pojem neformální vzdělávání, které se liší rozsahem i použitým slovníkem podle toho, komu jsou určeny a kdo o nich píše. V zahraničí je obvyklé používat také pojem „neformální učení“ či speciálně pro naši oblast docela jednoduché sousloví „práce s mládeží“, které ale významově posunuje tento pojem dále od samotného vzdělávání. V souladu s Koncepcí státní politiky pro oblast dětí a mládeže znamená pojem neformální vzdělávání organizované, výchovně-vzdělávací aktivity, které probíhají mimo rámec zavedeného oficiálního školského systému, jsou dobrovolné a nabízejí zájemcům záměrný rozvoj životních zkušeností, dovedností a postojů založených na uceleném systému hodnot.

Organizátory těchto aktivit jsou sdružení dětí a mládeže a další NNO, vzdělávací agentury a kluby. Neformální vzdělávání nevede k získání stupně vzdělání. Do širšího proudu neformálního vzdělávání zahrnujeme i tzv. zájmové vzdělávání. Činnost školských zařízení pro zájmové vzdělávání (střediska volného času, školní kluby a školní družiny) je upravena školským zákonem, tato zařízení jsou však poskytovanými službami blízká také principům neformálního vzdělávání, jak o něm dále píšeme. Zájmové vzdělávání je tedy současně řazeno do formálního školského systému a zároveň svými metodami poskytuje i neformální vzdělávání.

Jaké jsou charakteristické rysy neformálního vzdělávání?

Neformální vzdělávání můžeme definovat jako organizovaný proces se vzdělávacími cíli, který je charakterizován např. dobrovolností a partnerstvím mezi vedoucím vzdělávacího procesu a jeho účastníky, vlastní motivací a aktivní účastí toho, kdo se účastní, celostním přístupem k rozvoji osobnosti, posilujícím aktivní občanství, důrazem jak na individuální, tak na skupinové učení, rovnými příležitostmi (je přístupné všem, bez ohledu na sociální postavení ve společnosti, na absolvovanou praxi či dosažený stupeň formálního vzdělání), flexibilitou (aktivity odrážejí aktuální zkušenosti a potřeby účastníků i prostředí, kde probíhají), přítomností facilitátora – „usnadňovače učení“, který účastníky provádí aktivitou, právem na chyby a učení se z nich (reflexí nebo rozborem dané situace). Neformální vzdělávání probíhá ve volném čase.

Slovníky definují volný čas jako „čas, který není vyplněn nutnou prací, během něhož může jedinec odpočívat, bavit se a věnovat se činnosti, kterou má rád“. Je však na každém z nás, jak si volný čas definujeme i to, co chceme během volného času dělat. Je však nutné si uvědomit, že úspěšně a příjemně prožitý volný čas, i když je opakem práce, od nás vyžaduje poměrně značné nasazení. Volný čas ovlivňuje kvalitu života. U dětí volným časem označujeme dnes zcela běžně dobu, po kterou dítě nenavštěvuje školu, ale věnuje se svým zájmům.

V současné době je vynakládáno poměrně velké úsilí zainteresovaných na to nějak zabavit děti a mládež. Je to nesmírně důležité pro zdravý fyzický a psychický vývoj dítěte. Aktivity jsou více či méně řízené. V dobrém oddíle, klubu, kroužku, v neziskové organizaci, v domě dětí a mládeže nebo ve středisku volného času má mladý člověk možnost rozvíjet se, získávat dobré návyky pro život, prakticky si vyzkoušet vědomosti nabyté ve škole, naučit se pracovat v týmu, přebírat zodpovědnost za druhé. Většinou ani neví, že se něco učí, a přesto má každá aktivita výchovný i vzdělávací záměr a cíle. Je nutné mít na paměti, že příliš časté řízení a ovládání dítěte mu neumožňuje rozvoj kritického myšlení, omezuje jeho kreativitu a svobodné myšlení.

Na jedné straně je tedy metodika – doporučení např. z projektu K2 – kvalita a konkurenceschopnost v neformálním vzdělávání, a na druhé straně podpora rozvoje kompetencí dětí a mládeže pro zvládání života. Dobrý pracovník pracující s dětmi a mládeží ve volném čase ví, že se děti a mládež nemohou většinu dne pouze podřizovat pokynům a organizaci, kterou pro ně nachystali dospělí. Je nutné mít citlivý přístup a své řízení, záměry a cíle v sobě držet jako tajemství a provádět děti a mládež aktivitami tak, aby jejich kompetence byly opravdu rozvíjeny a aby se samotné děti a mládež na celém procesu aktivit podílely, aby nebyla ubíjena jejich přirozená touha po poznání.

Porovnání formálního, neformálního vzdělávání a informálního učení

Projekt: K2 - kvalita a konkurenceschopnost v neformálním vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/4.1.00/33.0013

		Formální vzdělávání	Neformální vzdělávání	Informální učení
Kdo	Vzdělává/učí	Učitel	Vzdělavatel - facilitátor učení, ostatní účastníci	Sám jedinec, zprostředkovaně jeho sociální okolí, média
	Přístup vzdělávajícího	Direktivní	Nedirektivní, podporující	Individuální
	Vzdělává se/učí se	Žák	Účastník vzdělávání	Jedinec
	Vzdělává se/učí se	Skupina, obvykle věkově homogenní	Skupina, může být (nejen) věkově heterogenní/Jedinec	Jedinec
	Účast vzdělávaného/učícího se	Pasivní/aktivní	Aktivní	Aktivní
Učení	Role skupiny	Má vliv, nevyužívá se	Velmi důležitá, podporuje proces učení	Když je, hraje roli
	Interakce ve skupině	Soutěživost	Spolupráce a vzájemné učení	Dle kontextu
	Práce s chybou	Trest - klasifikace	Využití pro další učení a rozvoj	Základní prvek učení, nejen u dětí
	Průběh učení	Vědomé	(Ne)vědomé, intuitivní	Nevědomé
	Aktivita	Někdo učí někoho	Účastníci se učí sami i navzájem s podporou vzdělavatele	Prožitek, zkušenost
	Zaměřené na	Výsledek	Proces i výsledek	Nezáměrné
Organizace vzdělávání / učení	Organizovanost	Organizované	Organizované	Neorganizované
	Účast	Povinná	Dobrovolná	Automatická
	Cíl	Jasně definovaný	Jasně definovaný, přizpůsobovaný potřebám účastníků a spoluvytvářený s nimi	Není
	Plán postupu	Jasné, postupné kroky, které musí po sobě vždy následovat stejně	Existují dané kroky, je však možná flexibilita v rámci aktivity i mezi aktivitami	Bez plánu
	Metody/způsob rozvoje	Výklad a další monologické metody	Obvykle interaktivní a aktivizující, zapojující v maximální možné míře účastníka do procesu vzdělávání	Každodenní zkušenost
	Rámec a pravidla	Stanovuje učitel	Účastníci ovlivňují rámec i pravidla	Určuje jedinec
	Prostor	Daný, neflexibilní, obvykle interiér	Daný, flexibilní, interiér i exteriér	Kdekoliv
	Časový rozsah a harmonogram	Stanovený dlouhodobý proces s daným harmonogramem	Krátkodobé/dlouhodobé, harmonogram lze částečně přizpůsobovat dle potřeb účastníků	Celoživotní
Výsledky a výstupy	Předpokládané výsledky	Stejné - všichni by se měli naučit to samé	Podobné - záleží na vstupní úrovni a možnostech rozvoje jedince	Různé
	Odpovědnost za výsledky	Učitel	Účastník, skupina i vzdělavatel	Jedinec
	Výstup	Znalosti, dle zaměření dovednosti	Znalosti, dovednosti, měkké kompetence, hodnoty, postoje	Osobní i osobností rozvoj, socializace, zkušenosti
	Hodnocení rozvoje	Jednoznačné, standardizované	Účastnické a multi-hodnocení	Individuální, možnost sebehodnocení, sebeuvědomění
	Ověření výstupů	Test, zkouška	Různé způsoby - přizpůsobené typu výstupu (znalost, dovednost, měkká kompetence)	Příští zkušenost
	Certifikace	Vysvědčení, diplom, výuční list	Osvědčení Možnost dle zákona 179/2006 Sb.	Necertifikované Možnost dle zákona 179/2006 Sb.
		Formální vzdělávání	Neformální vzdělávání	Informální učení

Projekt k2 – kvalita a konkurenceschopnost v neformálním vzdělávání, www.ka2.cz