Podchycování a realizace inovačních nápadů ve firmě

Vytisknout

Karel Červený, MSc., MBA

Správné inovační prostředí, kde se daří inovacím, zahrnuje: Proinovační firemní kulturu, systém na podchycení kreativních zaměstnanců, systém na výběr kreativních talentů na trhu práce, systém na stimulaci jejich nápadů, systém na rozvoj kreativity a inovačního myšlení, systém na podchycení nápadů a systém na realizaci nápadů. Rozeberme si podchycování a realizaci nápadů ve firmě.

Je neuvěřitelné, jak mnoho dobrých nápadů mají lidé ve firmách. Různě kvalitních. Budoucnost firem je závislá jen na těchto nápadech. Žel, většina firem dělá řadu chyb, jimiž nápady zaměstnanců ztrácí:

  • Management si myslí, že je nejchytřejší a ví vše nejlépe, tím pádem žádné dobré nápady ze strany zaměstnanců neočekává. Když je neočekává, zaměstnanci si je nechávají pro sebe.

  • Nemá vytvořen systém záchytu nápadů.

  • Často je za zlepšovací náměty odpovědný člověk nepřející nebo apatický (vyhořelý).

  • Management neumí nápady posuzovat v jejich syrové podobě, neumí se doptávat na podstatu i podrobnosti. Často vedení očekává, že jim na „stříbrném podnose“ zaměstnanec naservíruje dokonale popsán a implementačně vyveden nápad do posledního šroubku.

  • Neumí se lidí vyptávat a provokovat k nápadům větami typu: „Hele Franto, ty jsi takový náš kreativec, mohl by ses zamyslet nad tímto problémem?“

  • Firmy často odmítají nápady zaměstnanců, které neřeší aktuální problém. Dokonce si jej ani nezapíšou. Problémem je, že obvykle nikdo z vedení nechápe, že určitý nápad v jiném kontextu může být vyloženě „zlatým dolem“. Nikdo nesbírá tzv. neaktuální nápady a nikdo si neuvědomí, že obvykle stejný nápad člověka znovu už nenapadne. Když zapadne, je nenávratně ztracen.

  • Chybí databáze nápadů, chybí funkce „chief knowledge officer“, který by zpracovával a vedl banku nápadů.

  • Při brainstormingu vzniká mnoho nápadů, které momentálně nejsou zajímavé a často skončí v koši jako odpad. Často jde o cenné podněty, jejichž cena se v odpadcích nikdy neobjeví. Pokud by byly všechny nápady zaznamenány v bance nápadů, mohly by v jiné době v jiném kontextu zazářit a přinést maximální užitek v podobě vysoké přidané hodnoty.

  • Firemní odborníci nejsou zvyklí se dívat na nápady v jiných odvětvích a oborech a inspirovat se jimi. Převzít řešení principu z jiného oboru a modifikovat je na svůj problém. Například chirurgové z londýnské královské lékařské společnosti se učili sehranosti týmu při operaci sledováním videa práce mechaniků v depech při závodech F1.

K tomu všemu musí firma vybudovat nějaký jednoduchý a účinný systém na podchycování nápadů. Jakmile firma několikrát pomine nebo nešetrně odmítne něčí nápad, pak se tento zaměstnanec uzavře a přestane nápady přinášet. Často se stává, že firma řeší nějaký závažný problém, někdo z pracovníků zná řešení, ale z pocitu křivdy je už nenabídne. A firma tím přichází o význačné prostředky – o přidanou hodnotu.

Jak tedy postupovat?

  • Musí být jmenován člověk (manažer inovací), který požívá všeobecné úctě a důvěry, aby systém nápadů na inovace spravoval.

  • Musí mít kompetence rozhodovat.

  • Musí sezvat lidi, kterým důvěřuje a vytvořit systém na podchycování nápadů.

  • V informačním systému podniku musí vytvořit nějakou databázi nápadů, kde se budou zapisovat všechny dobré nápady, které mohou nějak souviset – i vzdáleně, z časopisů, z internetu, z knih, z porad, z mítinků zaměstnanců, z vlastních úvah, postřehy klientů, dodavatelů, návštěv apod.

  • Jde o vybudování dvou systémů záznamů: jeden na dlouhodobé a zatím ne ihned využitelné nápady a druhý na konkrétní zlepšovací nápady, které se mohou brzo realizovat. Oba tyto systémy mohou být prostupné a přesouvat nápady mezi nimi.

  • Vytvoří systém podchycování zlepšovacích nápadů, které jsou nějak aktuální, může být i v sešitové či jiné papírové podobě.

  • Každý nápad by měl být formálně zaznamenán do podnikového intranetu či v malých firmách do knihy nápadů. Do systému jen napíše člověk k tomu určený nebo i mistr či jakýkoliv vedoucí. Možnost editace by měl mít jen správce systému.

  • Pracovník odpovědný za inovace by vždy měl vždy za nápad zaměstnanci poděkovat a informovat jej, jak se s jeho nápadem naloží.

  • Pokud je nápad složitější povahy, sezve si k posouzení nápadu další odborníky a pak o něm vydá rozhodnutí.

  • Je moudré, aby se zaměstnanec, který s nápadem přišel, stal členem realizačního týmu, protože bude mít největší zájem na jeho realizaci.

  • Každý nápad by měl být odměněn nějakou malou částkou v řádu stokorun. Jde o tzv. rychlé peníze, které jsou motivační. Čekání na zdlouhavé vyhodnocení přínosu je demotivující.

  • U velmi významného přínosu by měl zaměstnanec dostat podíl z přínosu.

  • Nejlepší nápady by měly být zveřejněny na jakési tabuli cti. Firma by měla vyhlašovat nejlepší zlepšovatele a inovátory roku.

Systém na podchycování nápadů by měl být jednoduchý, rychlý, funkční, pružný, věrohodný. A musí být funkční součástí ostatních částí inovačního prostředí, které také musejí být funkční.

Systém na realizaci nápadů

Tento systém je nesmírně důležitý, protože se jedná o přetavení nápadu do hodnoty pro zákazníka, jeho realizaci a prodej. Teprve v této fázi dochází ke hmatatelnému zhmotnění nápadu zaměstnance, který vidí výstup své kreativity. Proto je nesmírně důležité vtáhnout autora nápadu do realizace jeho nápadu. Bude mít eminentní zájem na jeho zdárném dokončení či implementaci. Bude ostatní popohánět a pomůže překonávat překážky věcné i mentální, na nichž by tým mohl ztroskotat, kdyby v něm autor nebyl.

Firma by měla mít zřízeny stránky inovací na podnikovém intranetu, kde bude uveden každý zlepšovací návrh a každá inovace od A do Z. Od jeho vzniku – podání (mohou být zmíněny i okolnosti vzniku) až po úspěšnou realizaci. Mohou samozřejmě nastat i okolnosti, kdy se nápad pro nějakou příčinu (načasování, finance, nečekaná technická obtíž, nepřítel projektu apod.) nerealizuje. To je také dobré zapsat do historie inovace, pro poučení dalších projektových týmů.

Jeden z návrhů na vytvoření sešitu – knihy tabulky průběhu inovací v podniku:

Popis nápadu

Kdo podal

Datum podání

Kdo přijal

Kdo schválil

Předpokl. termín realizace

Skutečný termín realizace

Poznámka Poučení

 

Navíjení technologických hadic na jednoduché závěsné bubny, které jsou umístěny nad hlavami dělníků a neválí se na zemi, nejsou poškozovány, nikdo o ně nezakopává.

Jiří Vaněk

2.1.2014

Ing. Zdeněk Vágner

Ing. Josef Potočník

Konec června 2014

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Do této knihy se zapisují nápady chronologicky tak, jak přicházejí.

Jednotlivé listy nápadů mohou vypadat takto:

Evidence nápadu

Pořadové číslo nápadu:

Název nápadu: Navíjení technologických hadic na jednoduché závěsné bubny

Autor:

Jiří Vaněk

Datum:

2.1.2013

Přijal:

Ing. Zdeněk Vágner

Popis nápadu:

Ukončení – implementace nápadu:

Datum:

Podpis:

 

Firma – někdo z jejího vedení (manažer inovací, vedoucí vývoje), musí pravidelně, nejlépe jednou za čtvrt roku, informovat vybranou skupinu zaměstnanců (např. vrcholový management) o vývoji inovací a navrhovat opatření ke zvýšení efektivity systému.

Tento model je ověřen v řadě firem a pomáhá dát nápadům řád, strukturu, systém, aby nezapadly, a pomáhá nezklamávat zaměstnance, kteří to vyzkoušejí jen jednou. Někteří ani to ne, stačí, když se dozvědí od svých kolegů, jak bylo s jejich nápadem naloženo. Bohatství firmy tkví v nápadech lidí, je to největší podnikové aktivum. Vyplatí se do něj investovat čas, přemýšlení a moudrost, protože je to investice s vysokou návratností.

Autor článku

Obsah byl připraven ve spolupráci

Zaujal Vás tento článek? Objednejte si služby tohoto dodavatele na EduCity.cz a jako členové Klubu EduCity můžete získat něco navíc.

Komentáře k článku

Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přidejte komentář jako první.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace