Škola vybrána, co teď? aneb Co by měla jazyková škola udělat, než začne učit u klienta

V tomto článku bych chtěl čtenářům přiblížit a poradit, jaké vhodné procesy by měly být provedeny před začátkem výuky, na co by se zákazník měl ptát, které záležitosti řešit před spuštěním kurzů.

Tomáš Vejmělek, Empire - the Know-how Institute

Škola může pomoci klientovi v uvědomění, v jakých oblastech se jeho zaměstnanci, budoucí studenti, pohybují a navrhnout vhodné řešení. Tady se pozná, jestli je škola jenom dodavatel, který dodá cokoliv, co klient poptá, nebo je partnerem, který zjistí, co klient opravdu potřebuje a navrhne řešení, které může znamenat i odmítnutí nevhodného kurzu, který by pro studenty nebyl přínosný.

Ke správnému určení potřeb jednotlivých studentů a nastavení kurzů slouží testování (písemné i ústní!) a analýza potřeb, jakýsi rozhovor, který odhalí silné a slabé stránky studenta a jeho potřeby. Výsledky potom ukáží, jak studenty rozřadit do skupin a jaké produkty a metody jim zvolit. Kdo má aktivní znalost výrazně omezenější než pasivní (tedy rozumí, ale nemluví), bude pro něj vhodný déletrvající méně intenzivní kurz (2 – 4 hodiny týdně je rozumná dotace). Pozor, 1 hodina týdně je pod nutným minimem a nepřináší jiný efekt než udržovací.

Obchodní zástupci, kteří již jazyk jakž takž ovládají i aktivně, by se měli zaměřit na trénink obchodní angličtiny, kde se učí jazykové dovednosti například při mítincích, obchodních cestách, profesionální e-mail, telekonference či dojednávání dohod. Zaměstnanec podpory může využít krátkodobého, cíleného tréninku e-mailování a telefonování; takové tréninky jsou již hodně zaměřené na práci s daty a informacemi společnosti, jsou proto obyčejně o něco dražší, ale efekt je rychlejší (stačí například 20 – 40 hodin). Je však třeba poznamenat, že nepřináší růst znalosti celého jazyka, nýbrž jen specifické oblasti a je vhodné takový trénink po nějaké době opakovat.

V každém případě by klient měl vyžadovat časově-metodické plány pro každou skupinu a určení, po jaké době proběhne nějaká forma testování a reportu, zda k plnění plánu dochází. Kvalitní školy nabízejí osobní manažery péče, kteří proces výuky řídí, jsou za něj odpovědní, neustále s klientem komunikují a zjišťují například změnu potřeb. V případě nevyhovující výuky či například zjištění rozdílné úrovně studentů ve skupince informují klienta a navrhují řešení.

V řadě případů je za toto všechno odpovědný lektor, který byl dané skupince přiřazen. Můj názor je, že lektor by měl především kvalitně učit, vzdělávat se na poli pedagogiky, mít kvalitní přípravu a vedení hodin. O záležitosti nesouvisející přímo s výukou by se starat neměl, již tak toho má jistě dost. Pro tento účel by vám škola měla přiřadit právě zmíněného manažera péče, který bude zajišťovat organizační záležitosti, komunikovat změny v metodice a proaktivně řešit vaše potřeby a dotazy.

A jak zjistit, jestli škola reálně dělá nejen výše popsané, ale taky všechno, co vám v procesu výběru slibuje?

Ideální je seznámit se s referencemi od studentů a klientů, které sbírají různé specializované weby ještě před samotným výběrem dodavatele jazykového vzdělávání. Samotná prezentace škol na jejich webu nemusí vždy odrážet, jaký dojem z reálné výuky vlastně studenti mají – a zpětná vazba od studenta je často nejcennější informací a odrazem reality. Dále je možné zapátrat na sociálních sítích, ať už profesionálních (LinkedIn), nebo těch „pro zábavu“ – Facebook, Instagram apod. Pokud je jazykovky využívají, můžete se z jejich stránek dozvědět další zajímavé věci, posoudit kvalitu obsahu a udělat si další obrázek.

Reference si můžete ověřit i přímým dotazem u jiných klientů dané jazykové školy. Mám od klientů zkušenosti, že takový neobchodní telefonát neobtěžuje, ba právě naopak. Případně si můžete reference a kontakty vyžádat od zástupce školy, kterou si hodláte vybrat, jistě vám je rád poskytne.

Co se týče způsobu výuky, pomůže vám ukázková hodina, abyste se mohli seznámit s metodou a stylem výuky, který daná jazykovka používá. Obecně jsou rozšířeny metody standardní, kdy se při hodinách postupuje dle jedné z mnoha nabízených učebnic, a cvičí se všechny dovednosti (porozumění, mluvení, poslech, psaní) najednou. Vedle nich jsou populární metody přímé, které dávají důraz především na aktivní mluvení a jsou efektivní hlavně pro rychlé rozmluvení. O rozdílech mezi standardními a přímými metodami pojednávala na HR News nedávno moje kolegyně Eva Hartmannová.

Věřím, že výše představené tipy budou k užitku a inspirativní pro ty, kteří se budou rozhodovat spustit firemní jazykovou výuku a pomoct nastavit ji tak, aby měla pro vás vysokou hodnotu a byly vidět reálné výsledky v praxi.