Vzdělávání zaměstnanců či firemní setkání již dávno nejsou jen nudnou plejádou „frontálních“ prezentací mluvčího a lehce nezúčastněné klimbání posluchačů. V současnosti kreativita při přípravě jakýchkoliv firemních setkání nebere konců. A protože zážitky jsou vždy silnější, když jsou nové, vymýšlejí zadavatelé (především marketingová a HR oddělení) stále náročnější zadání a dodavatelé vymýšlejí stále rafinovanější řešení. A mnohdy i stále dražší řešení. Ale jsou však i stále účinnější nebo alespoň stejně účinné?
Čím dál více lidí si uvědomuje potřebu, nutnost, ale především vlastní vůli pomáhat potřebným. Jsou schopni vyhlédnout za hranici vlastního „písečku“ a přemýšlet o tom, jak efektivně lze vynakládat volné finanční zdroje, kterými disponují. V oblasti filantropie udělala řada firem velký krok kupředu. Objem financí, které firmy pumpují do neziskových, sociálních projektů, se každým rokem zvyšuje. Avšak z dobročinného konání. lze získat ještě vyšší synergický efekt.
„Objevuje se čím dál více firem, které přímo své zaměstnance zapojují do filantropických projektů, současně jsou i firmy, kde tato iniciativa vychází zdola, od samotných zaměstnanců. Renovace parku, pomoc při obnově kulturní památky, oprava naučné stezky, sehrávka divadla pro dětský domov – to vše jsou aktivity, které jsme s našimi klienty připravovali. Nefalšovaná hrdost na sebe sama i firmu, slzy dojetí a nadšení z povedeného díla, to vše zažívají účastníci těchto inovativních „teambuildingů“, jak je obvyklé podobná setkání, avšak s jiným obsahem, nazývat,“ říká Jan Marek, ředitel společnosti Outward Bound – Česká cesta, která tyto akce pro své klienty vymýšlí a realizuje. „Navíc, kromě pozitivních emocí, lze i během takového programu rozvíjet účastníky v manažerských dovednostech. Vedení lidí, vedení projektu, time management, kreativní řešení problémů, to jsou všechno témata, která se bohatě objevují během realizace, jen je třeba hned na začátku si vyjasnit, zda chceme účastníky rozvíjet nejen sociálně, ale i dovednostně,“ dodává Marek.
Nakolik je takový program etický?
Během programu se setkává svět rozvinutého smyslu pro zisk a ekonomických vztahů se světem, jehož smysl bývá rozvinutý především v rovině sociální, péče o své okolí, svět zaměřený na páchání dobra v tom nejlepším slova smyslu. Takové setkání přináší v ideálním případě synergii, oba subjekty se vzájemně obohacují a učí se jeden od druhého. Zároveň však takové setkání skýtá prostor pro řadu přehmatů a nedorozumění. Příjemce pomoci se vystavuje riziku zneužití za účelem vylepšení obrázku klienta u veřejnosti. Lze si představit i opačný model, kdy šikovná mediální kampaň znemožní subjekt, který pomoc s čistým úmyslem nabídnul. A co když si nechá příjemce pomoci za zprostředkování příležitosti sám zaplatit? Taková představa není nereálná a dobrá myšlenka se může skutečně zvrhnout v módní formu prodeje a nákupu odpustků.
A to je stále ve hře ještě třetí strana, prostředník, který chce - přirozeně a oprávněně - také vydělat. Aby se vyhnul nařčení z parazitických úmyslů, musí jednat nanejvýš transparentně. „Je důležité, aby příjemce pomoci i její poskytovatel věděli, že prostředník přináší do celého obchodně-filantropického vztahu jistotu, kvalitu a zkušenost, které zaručí, že k žádným problémům během projektu nedojde a na konci zůstane právě ten pozitivní výsledek pro všechny zúčastněné, který byl na začátku úmyslem,“ dodává Marek.