Tomáš Budník

Chceme dělat co nejméně, ale co nejlepších věcí

Rozhovor s Tomášem Budníkem, generálním ředitelem společnosti O2 Czech Republic

Tomáš Budník se v oblasti telekomunikačních technologií pohybuje více než 20 let a do společnosti O2, tehdejší Telefónicy, opětovně nastoupil v roce 2014. Jeho stávajícím hlavním úkolem je podpořit nový růst firmy, kterého se snaží docílit prosazováním několika firemních hodnot zaměřeným na fungování firmy uvnitř i navenek vůči zákazníkům. Jednou z nich je i zjednodušování. Jak vnímá výsledky své práce po aktuálně roce svého působení ve firmě a jakými způsoby se je on sám snaží osobně podporovat? Odpovědi na tyto a další otázky se dozvíte v našem rozhovoru. 

V oblasti technologií se pohybujete více než 20 let. Jak vnímáte změny na českém telekomunikačním trhu v poslední době?

Je to zhruba dva roky, kdy naše společnost ještě pod názvem Telefónica O2 představila neomezené tarify FREE. Dnes už je všichni bereme jako samozřejmou věc, ale je to jedna z klíčových změn, která se v telekomunikacích v rámci České republiky odehrála.

Druhou věcí je pak otevření trhu s virtuálními operátory. Tři roky nazpět jsme tu měli tři velké operátory. Dnes se dá říci, že virtuálních mobilních operátorů jsou desítky. Změna je ale daleko hlubší, protože vyvolala vlnu dalších efektů. Lidé například začali zvažovat, k čemu jim je pevná linka v případě, že mají neomezené tarify na mobilech.

Obecně se dá říci, že celý trh na tyto změny postupně reaguje. Především v oblasti firemních tarifů, které měly dlouhodobé kontrakty a ty teprve dobíhají. Trh i po dvou letech ještě stále vykazuje známky propadu způsobeného časovým zpožděním.

Když jste poprvé zjistil, že máte šanci dělat generálního ředitele společnosti O2 Czech Republic, jaká byla vaše první myšlenka?

Že je to fakt velká firma a že pravděpodobně největším oříškem, který mě čeká, bude firemní kultura. Já jsem už jednou, tehdy ještě v Českém Telecomu někdy v letech 2002 - 2004, pracoval, a pamatoval jsem si firmu s několika desítkami tisíc zaměstnanců a s monopolistickým přístupem. Takže jedna z prvních věcí, která mi běžela hlavou, byla, že to bude velká výzva.

Zmínil jste firemní kulturu. Jaký byl váš osobní cíl pro první rok vašeho působení, který jste nedávno ve společnosti završil? Podařilo se vám jej alespoň částečně dosáhnout?

Zhruba před rokem jsme s top a středním managementem udělali neformální konferenci „O2 restart“, kde jsem představil čtyři hodnoty, u kterých bych byl rád, kdyby se dostaly do DNA firmy. První z nich je férovost, protože jsem měl pocit, že jsme se jako společnost nechovali fér vůči sobě, vůči zaměstnancům a občas ani vůči zákazníkům. Další hodnotou je zdravý selský rozum, který jde v korporátním světě často stranou s tím, že plníte jen příkazy, kterým nerozumíte, a také osobní zodpovědnost. Často totiž dochází k tomu, že se lidé snaží nemít osobní odpovědnost a říkají, že to se na nějakém meetingu rozhodlo. Já říkám, že tam vždy musel být někdo konkrétní. Poslední hodnotou, kterou jsem představil, je jednoduchost. Společnost O2 je na trhu neuvěřitelně dlouho. Tehdejší Eurotel byl první mobilní operátor, a my máme historické vazby a systémy fungující desítky let. Komplexita všech procesů, technologií a sítí byla tak obrovská, že ne vždy vše bylo jednoduché. Spousta mých předchůdců se o zjednodušování pokoušela, nicméně moje vize, toho jak máme firmu zjednodušit, byla mnohem radikálnější.

O rok později jsem udělal podobnou konferenci a rekapitulovali jsme rok, co všechno se povedlo a nepovedlo. Já sám jsem po tom roce zjistil, že bude stačit, když si zaměstnanci zapamatují jedinou věc: zjednodušování. A to je teď mantrou ve společnosti. Například ještě donedávna jsme na předplacené služby používali pět billingových systémů. Už teď v září budeme mít jediný pro nás i pro všechny virtuální operátory, kteří jsou v naší síti. To znamená i to, že zákazník má jednodušší život, protože třeba nebude dostávat výpisy z více billingových systémů.

Představte si, že byste byl řadový zaměstnanec firmy, který přichází do styku s koncovým zákazníkem. Co konkrétně může takový člověk udělat, aby se tyto zásady dostaly do jeho každodenní praxe?

Dovolím si žert. Když jsme začali zjednodušovat a já jsem navštěvoval namátkou některé naše prodejny, tak první opatření vedoucích bylo, že seznámili zaměstnance s mojí fotografií, takže když jsem tam přišel, začali se chovat jinak. Což je fajn, ale takhle by měli mít vystavené fotky všech našich zákazníků.

Reálně kdybych například jako obchodník přišel dříve k zákazníkovi a začal bych si povídat o nějaké formě služby, tak by to pro mě normálně znamenalo pracovat asi s 20 systémy ve firmě počínaje přípravou a kalkulací, přes schvalovací, konče průzkumem realizovatelnosti. V rámci zjednodušování je drtivá většina služeb nyní udělána tak, že obchodník s vámi přímo na tabletu projde vaše potřeby a stávající služby, může diskutovat o různých optimalizacích a má určité úrovně schvalování. Pokud budete souhlasit, tak vám vygeneruje nabídku, kterou rovnou přes tablet podepíšete, do emailu vám přijde podepsaná smlouva a už běží realizace. To je přechod z dvacátého do jednadvacátého století, které bychom měli mít už dávno za sebou. Bohužel ale s těmi složitými systémy z historie jsme se k tomu dostali až teď a takto nyní funguje naše nabídka služeb ve firemním segmentu.

To jsou změny na jedné straně. Další vaší novinkou je i rozšíření nabídky vaší O2 TV. Znamená to, že se ve vztahu k zákazníkovi nechcete už soustředit pouze na to, co bylo i historicky důležité, tedy například kvalitu sítě, ale i na zkvalitňování samotného obsahu?

Mě se často novináři ptají, jak budeme bojovat proti Netflixu. Zrovna nedávno psali v novinách, že Netfix vstupuje do Polska. Já jsem vlastně rád a říkal jsem to už několikrát: pro mne je důležité nejen to, jakou máte rychlost připojení k internetu, nebo kde ho máte, ale, co na tom internetu chcete dělat. Vydali jsme se cestou, která myslím si, že je logická, a rozhodli jsme propagovat služby tzv. IP TV, tedy televizního vysílání, které využívá k přenosu IP sítě. Základní vlastností IP TV je, že si můžete 30 hodin zpětně pustit jakýkoliv pořad z jakéhokoliv kanálu, a my tuto možnost dáváme všem, kdo O2 TV využívají.

Ještě zhruba před rokem jsme televizi nabízeli jen jako doplněk k internetové službě, nyní jsme tento model úplně otočili. Nabízíme televizi a k tomu unikátní obsah. Co jsme udělali, aby obsah byl atraktivní? První věc je, že jsme připravili tzv. mozaiku. Třeba u Champions League si vybíráte, který zápas si chcete pustit, a můžete se i jako velký fanda dívat klidně na tři z těch zápasu paralelně. Tomu říkáme MD (multidimenze). Jiný případ je Formule 1, kdy si můžete vybrat, jestli se chcete dívat z kokpitu, z paddocku, nebo se dívat na hlavní závod. Tahle funkcionalita je opravdu unikátní, protože ji neuděláte ani na satelitním nebo terestriálním vysílání. Další věcí je, že stejný počet kanálů s MD máte možnost sledovat až na čtyřech zařízeních – telefonu, tabletu, počítači, i televizi.

Aby toho nebylo málo, postavili jsme vlastní televizní studio s vlastními komentátory, které je zaměřeno na sport. Máme možnost výběru vysílat zápasy české ligy, kde máme přenosové vozy a vy si navíc můžete vybírat z přenosu z hlavní kamery, z pohledu brankáře jedné nebo druhé strany. Vychytávkou je, že když se například hraje derby (třeba Sparta – Slavia), tak si dokonce můžete přehodit zvukovou stopu a můžete sledovat komentátora sparťana nebo slávistu. Dnes víme, že jsme unikátní v celé Evropě.

Vraťme se ještě zpět k hodnotám, které jste zmiňoval. Jaké jsou vaše nástroje jejich prosazování ve firmě z pozice ředitele firmy?

Nejdůležitější je začít sám u sebe, tudíž sám opravdu dodržuji určitou sebehygienu, abych skutečně dělal to, co chci po ostatních. Protože se ale říká, že ryba smrdí od hlavy, nezačal jsem jen u sebe, ale i u top managementu, se kterým máme shodu na prioritách a hodnotách a zjednodušování je na pořadu každého meetingu.

Na druhou stranu jsme pořád společnost, kde pracuje několik tisíc zaměstnanců, takže máme i nějaké formálnější nástroje. Se zaměstnanci se pravidelně scházím na snídaních vždy, když oznamujeme kvartální výsledky. Všichni zaměstnanci tak mají možnost se mě na cokoli zeptat a já jim tam propaguji naše hodnoty a vize.

Druhou platformou jsou kvartální manažerská setkání se středním managementem. Pak máme také ambasadory, což je vybraných zhruba deset procent zaměstnanců, kteří nejsou na manažerské úrovni, ale jsou to specialisté, teamoví leadeři a někdy i řadoví zaměstnanci, které to zajímalo, a dobrovolně se přihlásili do projektu simplifikace. Dávám jim příležitost přicházet s konkrétními nápady, co by se dalo zjednodušit, a pak jim pomáhám rozhrnout houšť nařízení a procedur, aby byli schopni tu jednoduchost prosadit. Jeden dobrý příklad: jeden kluk z callcentra z Ústí, kterého jsem podpořil, šel na konferenci a byl to podle mě pro něj životní zážitek, protože reprezentoval před manažery společnosti velký projekt zjednodušení v callcentru. Většina lidí tam žasla, že z jeho pozice byl s jeho entusiasmem opravdu schopen nadchnout stovky lidí.

Vy jste zde v zásadě nastínil vaši vizi personální politiky. Můžete definovat vaše krátkodobé či střednědobé cíle v tomto ohledu?

V tuto chvíli má O2 necelých 40 % žen a průměrný věk 35 let. Jsme tedy firma, která je už vcelku vybalancovaná v poměru mužů a žen i věku lidí. Průměrná doba práce je pak u nás deset let. Myslím, že tedy máme relativně loajální zaměstnance, kteří se ale musí naučit přizpůsobovat se tomuto měnícímu se prostředí. Co pro to děláme? Snažíme se, aby prostředí bylo více otevřené a ne korporátní. Například právě pilotujeme kreativní open space, se kterým jsme začali na Slovensku. Tam naše dceřiná společnost začínala jako start-up a nyní je třetí největší operátorem. Ta firma je sama o sobě věkově mladší a je v ní ještě více žen, tudíž se můžeme inspirovat. Jejich základní hodnotou je být fér a my se snažíme řadu těch hezkých myšlenek přenést.

Další takovou věci, kterou jsme udělali je, že jsme se rozhodli mít všechny klíčové kreativní věci u sebe, takže například před rokem jsme se rozhodli insourcovat kompletní marketingovou kreativitu a obdobně je to i v  IT.

Naším cílem je, abychom měli kvalifikované lidi a ne ty, kteří jen tupě něco vykonávají. Abychom byli schopni flexibilně reagovat na změny na trhu a měli takové prostředí, ve kterém u nás lidé chtějí pracovat. Dále samozřejmě abychom získávali mladé talentované lidi. Dobrý příklad je, že v září k nám nastupuje dalších 40 studentů na internship, aby nejen omladili firmu, ale také přinesli nové myšlenky.

Co je pro vás osobně výzvou nebo motivací v manažerské práci?

Pro mě je vždy výzvou dělat něco zajímavého a velkého. Klasik říká, že aby vás práce bavila, tak by měla mít 4 L: love – musíte tu práci milovat, live – musíte vydělat dost na to, abyste byl spokojený, learn – měl byste se něco naučit, legacy – mělo by tu po vás něco zůstat.

Prošel jsem spoustou zajímavých příležitostí a vždy to pro mě byly primárně výzvy dělat něco, co jsem ještě nedělal, něco zajímavého a ideálně mít kolem sebe lidi, kteří jsou na stejné vlnové délce. Nejvíce mě motivuje ta výzva dělat věci, které nikdo nedokázal, a v několika projektech se povedly husarské kousky. V O2 můžeme být právem hrdi, že jsme jako první na světě dobrovolně udělali strukturální separaci infrastruktury operátora.

Zbývá vám čas i na nějaké volnočasové aktivity, které vás baví a jsou například z úplně jiné oblasti než vaše práce?

Mou vášní je četba. Samozřejmě nečtu jen odbornou literaturu nebo knihy o osobním rozvoji, ale mám rád i normální knížky, filmy. Jsem veliký fanda filmů a dělám si dokonce taková průřezová okénka, že si třeba vyberu jednoho herce, například Bradleyho Coopera, a postupně se dívám na všechny filmy s ním. Také rád chodím po horách, lyžuju a běhám.

Vraťme se ještě k O2. Kde by se měla firma nacházet za 10 let z pohledu hodnot a nabídky služeb?

Deset let je neuvěřitelně dlouhá doba. Kam bych byl ale rád, aby O2 dospělo je, aby to byla velmi efektivní a velmi zákaznicky orientovaná společnost, která dělá co možná nejméně a co možná nejlepších věcí. Tedy aby naše produktové portfolio nemělo dva tisíce položek, ale pět, které budou všichni chtít a budou je milovat.

Technologie a naše prostředí se vyvíjí hrozně rychle a společnost musí být připravená na změnu. Musí tu změnu rychle a skutečně efektivně udělat tak, aby byla schopna na vlně změn surfovat a ne se zabetonovat v nějaké konkrétní službě, protože ji 20 let poskytuje, proto přeci není možné, aby z ní nebyly peníze i nadále. Už dnes připravujeme produkty, které pustíme za rok dva na trh. Hledáme cesty, jak zákazníkům přinést novou hodnotu a jak jim zjednodušit život. Nově jsme na prodejnách začali pilotovat tzv. „smart-life“. Snažíme se ukazovat, v čem zákazníkům technologie mohou pomoci a jak jim zjednoduší život, protože spousta z nás to ani netuší.

Chceme flexibilní štíhlou firmu, která je schopna rychle reagovat, je hodně orientovaná na zákazníka a s co nejméně produkty a co nejlepší kvalitou.  

Jaký z konkrétních produktů O2 máte vy sám nejraději?

Baví mě naše televize. Mám ji nejen doma, ale hlavně i v mobilu a tabletu. Baví mě, když ji kamarádům třeba v restauraci ukazuji a oni jsou překvapeni, jak je možné, že funguje i tam. Obecně, co se týče zařízení, jsem si zvykl víceméně používat svůj mobil a tablet a stále méně používám počítač.

Nedávno jste spustil svůj osobní účet na Twitteru. Je to pro vás nová forma komunikace, kterou chcete z pozice ředitele takto velké společnosti využít ke spojení i s koncovými zákazníky?

Je to zábava a někdy je to ale i o přemýšlení o tom, co napsat, protože není horších zpráv, než nudná recyklace toho, co už všichni ví. Snažím se tedy, aby tam byly například věci, které třeba ještě někde nikdo nezmínil, nebo napřímo říkám své vlastní názory. Uvidíme, jak to bude lidi bavit.

 

Shlédněte celý rozhovor na videu:

 

Rozhovor připravili:

Obsah byl připraven ve spolupráci


Následné články v sérii:

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace