Mění se doba, mění se spánek. S nespavostí má problém až 40 % populace

Jednou ze základních potřeb zajišťujících fungování lidského organismu je spánek. Spánkem strávíme zhruba třetinu života. Jak se však mění doba a nároky na člověka, musí se měnit i spánek. Jsme obklopeni elektronickými přístroji, z nichž většina vydává modré světlo, pracujeme na směny, usínáme u televize nebo počítače, spíme nepravidelně, a to vše má vliv na náš pracovní i soukromý život.

Jan König, Ředitel společnosti Kolik třešní, tolik višní s.r.o. Foto: Nový Prostor/David Háva

Výsledky americké studie z roku 2005 ukazují, že 46 % dotazovaných se potýká s pozdními příchody do zaměstnání a častými chybami v práci z důvodu špatného spánku. Z dalších výzkumů vyplývá, že doba spánku se stále více zkracuje. Podle americké asociace pro výzkum spánku spíme o dvě hodiny méně než naši předkové v 19. století a o hodinu méně, než spali lidé před 50 lety.

Není se čemu divit. Když se začne stmívat a tělo začíná vyplavovat spánkový hormon melatonin, který nás na kvalitní spánek připravuje, rozsvítíme světla, zapneme počítače a televize. Vyplavení spánkotvorného hormonu tím omezíme nebo zcela zastavíme. Organismus potom nepozná, že už je čas jít spát. I Když se nám poštěstí jít spát před půlnocí, mnozí z nás se potýkají s nespavostí.

Dle dostupných statistických údajů má s nespavostí problém 35–40 % populace, chronickou nespavostí pak trpí 10–15 %. Alarmujícím údajem je počet osob užívajících léky na spaní, který se blíží jednomu milionu. Přitom hypnotika a sedativa vyvolávají závislost již po 3 měsících užívání a dlouhodobé užívání způsobuje poruchy nálad, narušení kognitivních funkcí, nesoustředěnost, nižší výkonnost.

Skutečnou příčinu nespavosti přitom léky neřeší, pouze potlačují. Nespavost není primárním problémem a je potřeba důkladně se zamyslet nad celkovým životním stylem a ten vhodně upravit. Chemie, stejně jako oheň, je v tomto případě dobrý sluha, ale zlý pán.

Dodržujte spánkovou hygienu

Aby nám spánek přinesl tolik potřebnou regeneraci, je třeba věnovat se nejen kvantitě, ale především kvalitě spánku. Všeobecně doporučovaných 8 hodin spánku pro dospělého člověka nemusí být pro každého. Přibližně dvěma procentům populace stačí spát méně než 5 hodin, další dvě procenta potřebují spát déle než 9 hodin. Některé výzkumy došly k závěrům, že optimální délka spánku je 6,9 až 7,4 hodiny.

Dobře vyspaný člověk má víc energie pro práci i rodinu, dobrý spánek pomáhá imunitnímu systému v boji proti nemocem, zvyšuje kreativitu a soustředění. Pro kvalitní spánek je zásadní dodržovat několik pravidel tzv. spánkové hygieny. Stačí pár drobných změn. Choďte spát a vstávejte ve stejnou dobu i o víkendech. Spánkový dluh se nedá dospat. Ne, ani do zásoby se nedá naspat.

V dnešní době je skutečně těžké odpojit se tři hodiny před usnutím od elektronických přístrojů a připravovat tělo na spánek. Můžeme si ale na počítači nastavit funkci nočního osvětlení, které potlačuje modré světlo a zakoupit si žárovky se žlutým a červeným spektrem, které stimulují produkci melatoninu a nenarušují tak biorytmy, jako to dělá modré světlo, jehož funkcí je připravit tělo k „akci“.

Dalším poměrně rozšířeným zvykem, je usínat u televize. Je to jen zvyk, který lze odnaučit, ale pokud jste skutečně přesvědčeni, že jinak neusnete, nastavte si alespoň automatické vypnutí. Pokud pracujete ve směnném provozu, využijte bezpečnostní přestávky k odpočinku a pořiďte si do ložnice zatemňující závěsy.

Pomůže pohyb a správná strava

Zcela zásadní vliv na kvalitu spánku má pohyb. Přiznejme si, moc se nehýbeme. Celý den prosedíme v práci, v autě, doma, a přestože jsme psychicky vyčerpaní a unavení, tělo má stále dost energie a spát se mu nechce. Přitom pohyb do svého života můžeme zařadit každý den.

Stačí zaparkovat dál od kanceláře a dojít zbytek cesty pěšky, vystoupit o zastávku dřív, po práci se jít na půl hodiny projít nebo si zaběhat místo sledování oblíbeného seriálu. Výzkumy dokazují, že na spánek má vliv pouze pravidelný pohyb. Jednou za týden si dát do těla na hodině spinningu nemá na zlepšení spánku žádný vliv. Pohyb zařazujeme nejpozději 3 hodiny před ulehnutím, v opačném případě bychom mohli mít problém usnout.

Spánek je komplexní proces. Jak již začínáte tušit, má na něj vliv i strava a psychické rozpoložení. Svíčková se šesti o půlnoci nám může bránit spát stejně jako prázdný žaludek. Dejte si dvě hodiny před spaním lehké jídlo. Sami časem poznáte, které vyhovuje právě vašim potřebám.

Po celém dni ve stresu si dejte teplou koupel, zapalte si svíčku, zkuste deset minut sledovat pouze svůj dech. S každým výdechem si představujte, jak všechen ten nahromaděný stres doslova vydechujete pryč a on odlétá otevřeným oknem ven.

A když přeci jen nebudete moci spát nebo se v noci probudíte a nedaří se vám znovu usnout, jen klidně ležte se zavřenýma očima, i tak svému tělu dopřejete tolik potřebnou regeneraci.

V našem těle všechno souvisí se vším. Lidský organismus je velmi odolný a výkonný mechanismus, dlouho si nechá špatné zacházení líbit, časem nám ho ale vrátí i s úroky a neumožní nám sestavit si splátkový kalendář.