Pokud vám těch pár vět hodně připomíná postoj klíčových manažerů ve vaší firmě, pak je na čase s tím něco začít dělat. Je za pět minut dvanáct!
Happiness Management totiž není jen nástrojem, jak dosáhnout lepších výsledků – vč. zisku a produktivity. Ale bez něj je velká pravděpodobnost, že se stane pravý opak. Nejen, že firma nebude růst, ale brzy přestane stačit konkurenci se všemi následky, které to přináší.
Proč je Happiness Management pro firmy tak důležitý?
Už v r. 2012 byl v Harvard Business Journal uveřejněn zásadní výzkum, který vedla Sonja Lubomirsky. Ten ukázal v číslech, co firmám přináší, když jsou její lidé šťastní. Další důkazy rychle následovaly, takže dnes víme, že šťastné týmy, např.:
- Prodávají o třetinu až polovinu více
- Jsou o třetinu produktivnější
- Mají menší fluktuaci
- Mají o třetinu menší absence
- Rychleji se učí a vykazují menší chybovost
- Přitahují talenty a snáze nabírají nové lidi
- Jsou třikrát kreativnější
Z toho jasně vyplývá, že Happiness Management je pro každou firmu věc strategického významu. A pokud to top manažery nezajímá, tak „je něco shnilého ve státě Dánském…“
Happiness je více než spokojenost. Mnohem více!
A to proto, že neplatí, že „spokojený zaměstnanec“ = „šťastný zaměstnanec“. Samotná spokojenost totiž zmíněné výsledky nedodává. Podle Daniela Kahnemanna (nositele Nobelovy ceny za integrování psychologického výzkumu do ekonomických věd), existuje totiž dvojí „štěstí“: Vyhodnocené štěstí (často právě nazývané spokojenost) a prožité štěstí. To, co ovlivňuje potřebné parametry, je právě štěstí prožité. Vyhodnocené štěstí má na ně jen velmi malý vliv. Navíc, nástroje, které standardně používáme k „motivaci“, jako peníze, benefity, funkce atd. mohou mít na prožité štěstí výrazně negativní vliv.
Zásadní otázkou tedy zůstává:
Co ovlivňuje prožívané štěstí?
Na první dobrou si většina z nás řekne: zdraví a životní situace, ve které právě je. A je to pravda, ale jen z části. A podle výzkumů dokonce z mnohem menší části, než by člověk čekal. Mnohem důležitější jsou jiné faktory. Podle Kahnemanova hybridního modelu štěstí jsou v zásadě dva: vztahy a výsledky. Z naší praxe, pokud chceme cíleně pracovat na „štěstí“, je dobré uvažovat ještě o dalších třech, které s těmi dvěma úzce souvisí. Takže základní seznam oblastí, které je dobré od začátku cíleně ovlivňovat je pět:
- Budovat pozitivní vztahy v týmech i mezi nimi
- Umožnit lidem vidět za sebou výsledky
- Vtáhnout je do aktivit tak, aby je bavily
- Cíleně generovat pozitivní emoce
- Všemu dát jasný smysl
Aha! Jednoduché! Jdeme na to!
Jdeme na to? ANO!
Jednoduché? Hmmm, jak se to vezme…
Aby to dopadlo, člověk potřebuje 3 věci:
- Zajistit splnění „diskvalifikačních“ podmínek … aby vůbec mělo smysl začít.
- Vědět, co je schované pod těmi pěti oblastmi nahoře (a že tam pár záludností je)
- Odvahu, odhodlání a trpělivost
Jak moc je pro vaši firmu Happiness Management důležitý právě teď?
Zkuste si odpovědět na následující otázky:
- Je pro nás obtížné přitáhnout a nabrat (ty správné) lidi?
- Potřebujeme snížit fluktuaci?
- Potřebujeme zvýšit náš inovační potenciál, abychom byli více konkurenceschopní?
- Potřebujeme, aby naši lidé viděli věci více v souvislostech?
- Potřebujeme zvýšit produktivitu/zefektivnit práci?
- Je pro nás důležité (nebo v blízké době bude), abychom přitáhli a udrželi ve firmě milleniály?
- Potřebujeme zlepšit vztahy mezi odděleními nebo jednotlivci?
Pokud jste si odpověděli více než 2x ANO, tak je pro Vás za pět minut dvanáct … pokud ne pět minut po dvanácté …
Hodně ŠTĚSTÍ! :-)