HR čekají po krizi změny v podobě flexibility, nezávislé práce i proměny míst, zaznívá z agentury Randstad

Jaký vliv měla a má pandemie na fungování firem? A které trendy v HR během a po krizi můžeme očekávat? Na to vše se zaměřila ve svých průzkumech personální agentura Randstad HR Solutions na konferenci Jak koronavirová krize změnila situaci na trhu práce, pořádané týmem TUESDAY Business Network.

Linda Picková.

Randstad je největším poskytovatelem personálně poradenských služeb na světě s působností ve 38 státech. Cesta Randstadu v České republice začala v roce 2008. Vstoupili na trh převzetím lokální agentury a na jejích základech začali budovat značku Randstad, která už v té době měla velmi silné postavení ve světě. Z původní hrstky pracovníků se tým postupně rozšířil na 180 zaměstnanců, kteří nyní pracují v devíti samostatných pobočkách a 15 inhouse řešení v sídlech klientů.

Tématem Lindy Pickové (Professionals Director, Randstad) byl vliv pandemie na trendy v HR a fungování firem. Ve své prezentaci přinesla řadu dat z různých průzkumů a v různých oblastech. Podívejme se na ně. 

Krize covid-19 a její vliv na pracovní trh 

Z krizového roku 2020 a minimálně začátku 2021 lze vyjmenovat několik hlavních poznatků, Randstad zmínil následující.

V rámci obchodu se ukázala zranitelnost dlouhých dodavatelských řetězců, více se začaly využívat lokální zdroje a došlo k přeorientování výroby. Vznikla nová definice práce. Ukázalo se, že čím dál tím více bude klíčová agilita, změnil se způsob práce i její fungování na dálku.

Krize měla dopady i v rámci sociální rovnosti a nerovnosti. A v neposlední řadě trh práce ovlivnila globální mobilita, která byla dána poklesem urbanizace i úbytku stěhováním za prací.  

Z dalších poznatků vyplývá, že vládní omezení nejvíce postihla pracovníky s nízkou kvalifikací, mladé a ženy. Oproti tomu lidé s vyšší kvalifikací začali pracovat z domu. V České republice jsou data podobná těm celosvětovým.

Nicméně Linda Picková upozorňuje na jednu českou rozdílnost. „U žen je to zcela signifikantní, protože náš gap mezi zaměstnaností mužů a žen s malými dětmi je jeden z největších v rámci EU, kde je průměr 21 %, v ČR je to 32 %. Čím je to způsobeno? To je dlouhá diskuse, ale přidám možná jeden známý fakt - máme velmi nízkou podporu po návratu z mateřské dovolené a naopak máme velmi dlouhou mateřskou dovolenou. Pandemie tohle podtrhla.”

Problematika (ne)zaměstnanosti

Jak si můžeme všimnout, především v USA se vlivem pandemie rapidně zvýšila nezaměstnanost, naopak, když krize začala ustupovat, nezaměstnanost opět klesla. U nás se drží stále na podobných procentech, aktuálně je to lehce přes čtyři procenta, takže sice lehce stoupá, ale ne příliš. Dle Lindy Pickové můžeme ale sledovat tzv. skrytou nezaměstnanost a výsledky uvidíme, až pominou všechna anticovidová opatření.

Nové pracovní vztahy se přizpůsobují nové realitě 

Velkým tématem, které na českém trhu není příliš vidět je automatizace. Ale ne ve smyslu robotů na výrobních linkách, ale taková, kterou covid hodně zrychlil např. v oborech účetnictví, administrativa a dalších středních pozic. I zde způsobil covid dle Randstadu obrovský posun. Spoustu firem se bránilo práci z domu, ale teď k tomu byly celosvětově donuceny. Zaznamenali jsme také investice do technologií, které snižují závislost na jednostranných lidských rozhodnutích v široké škále oborů, do kterých spadá i mnoho oblastí HR. 

 „Ukazuje se, že automatizace začne měnit pracovní vztahy a způsob práce jako takový, tedy i pracovní pozice,” doplňuje Linda Picková.

Online vzestup pracovních platforem

V ČR nejsme zvyklí na tzv. nezávislou práci, která je ve světě na vzestupu. Máme dobře legislativně zavázaný pracovní poměr, ale stále u nás nejsme schopni například podepsat pracovní smlouvu online - respektive tomu brání zákonná regulace. V EU byla práce flexibilní už před covidem, český trh tohle vše ale teprve čeká a bude to jedna z největších změn, být pracovně flexibilní a nezávislí (ve smyslu práce na dálku). 

Jak budou muset lidé měnit práci

Navzdory nově vznikajícím pracovním místům budou lidé muset měnit práci. Podle OECD je pravděpodobné, že jedno ze sedmi míst zanikne a jedno ze tří se výrazně změní. Je to mimo jiné i proto, že technologický pokrok (kvůli covidu) změnil strukturu pracovních míst. V České republice můžeme za poslední roky sledovat, že klesají low skills a naopak roste podíl high skills, jak vidíme i v grafu. To je pro nás dobrá zpráva.

Kromě technických znalostí roste i poptávka po sociálních dovednostech. Zaznamenáváme rostoucí zaměstnanost a mzdy u pozic, které kombinují matematické a sociální dovednosti. 

Ty jsou důležité, protože usnadňují spolupráci a práci v týmech, což je v dnešní době na pracovišti velmi podstatné. Podle databáze „OECD Skills for Jobs” chybí dovednosti nejen v oblasti matematické, ale také v oblasti úsudku, rozhodování a sociální vnímavosti.

Stárnoucí populace 

V posledních letech čelíme, a ještě budeme čelit tomu, že populace stárne. Podrobnosti lze vyčíst z grafu.

62 % respondentů přišlo o část mzdy

Z průzkumů také vyplývá, že během krize přišlo 54 % lidí o více než 20 % mzdy. Nejčastěji docházelo ke snížení mzdy ve výrobě, automotive, logistice, přepravě a obchodu i marketingu. 

Opatření, která společnosti v ČR přijaly, aby se během pandemie vypořádaly s krizí - HR Trends

  • práce z domova 57%
  • zavedení opatření pro práci na dálku, udržování chodu firmy 42%
  • snížení počtu pracovních hodin 20%
  • ukončení dočasných / termínovaných smluv 16%
  • nebylo nutné přijímat žádná opatření 12%
  • úplné uzavření provozu firmy na dočasnou dobu 8%
  • opatření pro vypořádání se s významným nárůstem obchodních aktivit 3%
  • opatření pro omezení obchodních aktivit 2%
  • trvalé ukončení obchodních aktivit 2%
  • jiné 10%

HR manažeři se podělili o největší organizační výzvy, kterým společnosti čelí následkem krize

  • investice do bezpečnosti a zajištění zdraví zaměstnanců 46%
  • udržení byznysu v chodu 40%
  • udržování vztahů s klienty a dodavateli 28%
  • zajištění procesů a udržení produktivity 27%
  • zabránit významným finančním ztrátám 21%
  • řízení práce na dálku 19%
  • zajištění přístupu k dodávkám potřebným pro chod firmy 14%
  • řízení neočekávaných nákladů 12%
  • zvýšení digitální bezpečnosti 12%
  • zachování obchodních marží 10%

Zaměstnanecké benefity 

Pro české zaměstnance jsou nejatraktivnější benefity následující: volno navíc, flexibilní pracovní doba, plně nebo částečně dotovaná doprava, zdravotní péče a interní školení a dotované vzdělávání (kurzy, certifikáty). Atraktivnost benefitů se ovšem mění podle věku a generace, jak můžeme vidět v ilustraci.

Dle Lindy Pickové bychom se všichni měli naučit větší flexibilitě, nikoliv té pasivní, ale té aktivní. Vidí to i zaměstnanci, kdy 40 % z nich uvádí, že se sami snaží učit dovednostem, které jsou v dnešní digitální době potřebné (myslí se tím soft skills, kompetence nutné pro vedení týmů a meetingů a samotná komunikace v rámci online prostředí). Ne vše se dá samozřejmě přenést do onlinu. Ať už chceme, nebo nechceme, tak velkou část převést zkrátka musíme.

„Vidíme, že aktuálně největším benefitem je to, abychom pomohli ostatním zaměstnancům prostřednictvím vzdělání a edukace se co nejvíce přizpůsobit pracovnímu trhu, jelikož se bude stoprocentně měnit," zakončuje Linda Picková za Randstad.