Řízení jakékoli větší firmy se dnes už jen těžko obejde bez personalisty. Náplň jeho práce nabývá na stále větším významu, proto ani nepřekvapí, že se přípravě této profese věnuje velká pozornost.
Tak například v Ústavu práva a právní vědy v Praze je jedním ze vzdělávacích oborů řízení lidských zdrojů a personální management. Jakou roli dnes hraje personalistika ve firmě jsme se zeptali doc. dr. Jana Urbana, CSc. z Právnické fakulty Univerzity Karlovy, odborného studijního garanta ve zmíněné instituci.
Personální řízení se u nás v posledních letech velmi zprofesionalizovalo. Personalisté jsou členy manažerského týmu firmy, v řadě společností i příslušníky jejího vrcholového managementu. Jejich úlohou je uplatňovat a rozvíjet metody řízení lidských zdrojů a hospodaření s nimi, které přispívají k růstu firemní výkonnosti. Význam profesionálního řízení lidských zdrojů pro efektivitu a konkurenceschopnost firem podtrhla i nedávná hospodářská krize.
Personální řízení však není jen věcí personálních manažerů a specialistů, ale důležitou součástí jakékoli vedoucí pozice. Nástroje a metody řízení lidí a efektivního využívání lidských zdrojů jsou proto důležitou součástí teoretické i praktické výbavy každého manažera.
Od jakého počtu zaměstnanců by společnost neměla šetřit na personalistovi?
S dosažením určité velikosti již firma většinou nemůže spoléhat jen na „intuitivní“ přístup k řízení lidských zdrojů. Řadu jeho postupů je třeba standardizovat a zdokonalovat a některé z nich i předat do rukou profesionálního personalisty. S růstem velikosti firmy se navíc vyplácí, aby její manažeři měli při řízení osob a lidských zdrojů k dispozici určitou odbornou podporu, často i osobní poradenství.
Hranicí firemní velikosti, od které je vhodné takovou podporu vytvořit, je zhruba 100 zaměstnanců, u firem s vyššími nároky na řízení lidských zdrojů to může být i méně.
Personální agentury versus domácí personalista – čemu by měla dát firma přednost?
To nelze jednoznačně určit. Některé, zpravidla podpůrné personální činnosti lze z firmy částečně vyčlenit. Například vyhledávání nových zaměstnanců, správu zaměstnaneckých výhod, provádění občasných průzkumů mezi zaměstnanci apod. Většinu personálních činností však vyčlenit nelze.
Při jejich provádění se však občas lze, nebo je dokonce vhodné, obrátit na personální či manažerské poradce, kteří mohou firmě doporučit změny či úpravy personálních činností nebo postupů tak, aby lépe využívaly lidský potenciál firmy, posílily motivaci či výkon zaměstnanců apod. Ne vždy si totiž manažeři uvědomují, že špatné řízení lidských zdrojů je drahé, protože zbytečně zvyšuje personální náklady či plýtvá lidskými schopnostmi.
Jaké vzdělání přísluší personalistovi a co je nejdůležitější na jeho práci?
Personalisté, podobně jako manažeři v jiných oblastech, mohou mít různé vzdělání – ekonomické, právní, psychologické apod. Důležité v jejich profesi je schopnost spojovat znalost obecných manažerských a ekonomických principů se zásady úspěšného řízení lidí, tj. jednání se zaměstnanci, porozumění jejich schopnostem, postojům, motivaci apod. V tom je specifikum i náročnost této profese. Personální řízení nelze provádět z kanceláře – je třeba být v kontaktu s lidmi, zjišťovat jejich názory, podněty, potřeby apod. a využívat je v zájmu firmy.
Jedním z profesních vzdělávacích programů Ústavu práva a právní vědy pro dosažení titulu MBA je i specializace Řízení lidských zdrojů a personální management. Jak připraveni vycházejí absolventi tohoto programu do praxe?
Podobně jako u jiných programů MBA předpokládáme i zde, že posluchači mají za sebou nejen určité, zpravidla vysokoškolské vzdělání, ale i manažerskou praxi. Cílem tohoto programu je proto seznámit je s hlavními trendy v řízení lidských zdrojů, poskytnout jim ucelený pohled na hlavní tématické okruhy řízení lidí i lidských zdrojů a naučit je aplikovat je v praxi.
Důraz je proto kladen na zpracování případových studií z různých oblastí řízení a organizace lidských zdrojů. Absolventi jsou tak lépe připraveni nejen pro výkon funkcí v oblasti personálního managementu, ale i dalších manažerských pozic včetně pozic ve vrcholovém vedení firem.
Jaké předpoklady by měl mít uchazeč o studium této specializace v Ústavu práva a právní vědy?
Studium klade důraz na samostatnost, ať již pokud jde o schopnost pracovat s odbornou literaturou, tak i schopnost řešit pod odborným dohledem lektorů již zmíněné praktické případové studie. Studium však současně klade velký důraz na praktickou aplikaci jednotlivých řídících metod a postupů. Od uchazečů se proto očekává i schopnost samostatně a často i kriticky tyto postupy využívat ve vlastní praxi. A s výsledky této aplikace seznamovat nejen své lektory, ale i ostatní účastníky programu.
Ústav práva a právní vědy®, o.p.s. poskytuje kvalitní manažerské vzdělávání v podobě profesních programů MBA. Je akreditována jako vzdělávací instituce Ministerstvem vnitra ČR a je členem několika prestižních tuzemských asociací.
Instituce jako první v roce 2005 začala nabízet programy MBA zaměřené na právní disciplíny, jejichž studium probíhalo a probíhá výlučně v českém jazyce. K těmto právním specializacím (MBA Commercial Law a MBA Public Law) v roce 2010 přibylo MBA zaměřené na PR (MBA PR) a také MBA orientované na Řízení lidských zdrojů a personální management. Nově je také otevřen program Executive MBA - Leadership.
Pozor - Ústav práva a právní vědy® nabízí do 16.9.2011 možnost vyhrát zájemcům studium MBA zcela zdarma. Více na www.ustavprava.cz
Zdroj: Ústav práva a právní vědy, o.p.s.
manažerské vzdělávání v podobě profesních programů MBA
Omlouváme se, ale tento článek Vám nemůžeme poskytnout
k umístění na Váš web nebo do tištěného časopisu.
