Spolupráce náborářů a manažerů, kteří do svých týmů potřebují nové lidi, nebývá vždy jednoduchá. Jelikož však je tato spolupráce zásadní pro konečný výsledek náboru, měla by být transparentní a bez zbytečných překážek.
Problémy často způsobuje nejasné vymezení rolí a nedostatečné sdílení informací. Výjimkou není ani situace, kdy jedna či dokonce obě strany nevidí ve špatné spolupráci žádný problém.
Manažeři si nejčastěji stěžují, že proces náboru je příliš dlouhý a složitý. Kvantita ani kvalita kandidátů pro ně často není dostatečná. Nechápou, proč jim náboráři prezentují potenciální zaměstnance, kteří nejsou vhodnými uchazeči, protože nesplňují požadavky daných pracovních rolí nebo mají příliš vysoké finanční nároky. Rozčiluje je, když uchazeči místo náborářů, píší telefonují a píší e-maily přímo jim.
Náboráře vedle toho frustruje, že manažeři nechápou posloupnost a důležitost jednotlivých kroků, které nábor vyžaduje. Patří sem například pravidla hodnocení kandidátů na základě jednotných měřítek, ale i související administrativa.
Jak tedy ven z tohoto začarovaného kruhu?