Češi volají po transparentnosti již od prvního kontaktu s firmou. V otázce povinnosti uvádění mzdy v pracovních inzerátech panuje mezi zaměstnanci takřka jednohlasná shoda – podle zářijového průzkumu Transparentnost mezd společnosti Randstad by ji uvítalo 92,2 % respondentů. Ve firmách přitom přetrvává relativně nízká míra informovanosti – pouze 17 % zaměstnanců zná přesnou výši mzdy kolegů na stejné nebo podobné pozici, dalších 42 % ji zná alespoň přibližně. Celkem 41 % zaměstnanců přiznává, že o mzdách kolegů vůbec nemá přehled. Polovina z nich by to přitom chtěla změnit.
Zaměstnanci dnes očekávají férový a transparentní přístup od samého začátku – tedy od uvedení mzdy v náborovém inzerátu. To není jen otázkou slušnosti, ale i konkurenční výhody. Přispívá to k vyšší důvěře, rychlejšímu náboru a lepšímu sladění očekávání. Zatím však platí, že informovanost o mzdách na pracovišti zůstává nízká, což nahrává spekulacím, nerovnostem i frustraci. Změnit to mohou jen firmy samy – nebo zákon.“
Většina zaměstnanců by povinnost sdělování mzdy uvítala
63,9 % zaměstnanců by uvítalo, kdyby firmy měly zákonnou povinnost sdělit na vyžádání průměrnou výši mzdy na obdobných pozicích. Více než třetina (34,6 %) si od toho slibuje tlak na růst mezd, další třetina (29,8 %) pak věří, že by šlo o účinný nástroj k dorovnání rozdílů mezi odměňováním žen a mužů. Celých 37,1 % respondentů totiž uvádí, že v jejich firmě dostávají ženy nižší mzdu než muži na stejných či podobných pozicích. Existují však i obavy, že by podobná transparentnost mohla vést k poškození vztahů na pracovišti (23,4 %).
Zveřejnění průměrných mezd by nastavilo zrcadlo nejen odměňování, ale i kultuře dané firmy. Tam, kde panuje férovost, otevřenost může přispět k důvěře, lepší atmosféře a vyšší loajalitě. Ve firmách, kde mají problémy s nerovností, však přirozeně převládají obavy z toho, co transparentnost odhalí
Je alarmující, že téměř 40 % respondentů uvádí, že ve firmě dochází k nerovnému odměňování mezi pohlavími. Tato nedůvěra sama o sobě dokáže zásadně narušit firemní kulturu a motivaci. Pravidelný audit odměňování, srovnatelné mzdové politiky a otevřená komunikace o tom, jak jsou mzdy stanovovány – to jsou kroky, které mohou důvěru vracet.
Změna zákona o mlčenlivosti? Polovina respondentů ji vítá
Nová legislativní úprava, která zakazuje zaměstnavatelům nutit zaměstnance k mlčenlivosti ohledně výše mzdy, má podporu 51,2 % respondentů. Necelá čtvrtina se domnívá, že nic nemění, a jen 15,6 % ji považuje za chybný krok.
Zákaz mlčenlivosti ohledně výše mzdy je prvním viditelným krokem směrem k větší transparentnosti. Sám o sobě však nestačí. Firemní politika odměňování musí být především vnitřně konzistentní a odůvodnitelná. Zaměstnanci vnímají nerovnost velmi citlivě – a to i tehdy, když ji jen tuší.