Nezaměstnanost v Česku v červenci stoupla na 4,4 procenta z červnových 4,2 procenta. Nejsme ve stavu krize, ale stavu zaseknutí. Trh nekolabuje, ale nepohybuje se dopředu tak, jak by mohl.

Bez práce bylo ke konci uplynulého měsíce 329.501 lidí, o 14.036 méně než v červnu. Současně ale o zhruba 3000 ubylo volných pracovních míst, pracovní úřady jich evidovaly v první polovině prázdnin 95.553. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Úřad práce ČR. Podle něj je za nárůstem nezaměstnanosti to, že firmy o prázdninách méně nabírají a na pracovní trh se postupně dostávají absolventi škol.

Michal Španel, jenprace.cz

Meziročně se podíl nezaměstnaných zvýšil o 0,6 procentního bodu. Volných pracovních míst pracovní úřady před rokem evidovaly přes 262.000. Výrazný meziroční pokles je ale daný změnou systému, kdy úřad neobsazené pozice po půl roce vyřadí z databáze.

Z pohledu portálu JenPrace.cz je patrné, že firmy i nadále poptávají pracovní sílu – především v dělnických a technických profesích. Regionální rozdíly však přetrvávají – zatímco v Praze či na Plzeňsku zaměstnavatelé čelí nedostatku pracovníků, v okresech jako Karviná nebo Most je nabídka stále vyšší než poptávka. Tento stav vyžaduje cílenější mobilitu pracovní síly, rekvalifikace a podporu přechodu do dynamických odvětví.

Zároveň nejsme ve stavu krize, ale spíš ve stavu ‘zaseknutí’ – trh nekolabuje, ale nepohybuje se dopředu tak, jak by mohl. Sledujeme, že lidé sice práci hledají, ale často ne takovou, která by jim dávala smysl. Práce už dávno není jen o příjmu, ale také o stabilitě, prostředí a sladění s osobním životem. Pro mnoho uchazečů je zásadní otázka: „Stojí mi to za to?“ A zaměstnavatelé na tuto otázku často nedokážou přesvědčivě odpovědět.

Do celkového obrazu je nutné zahrnout i to, že část pracovního trhu probíhá mimo oficiální statistiky. Na českém trhu nadále fungují formy neformálního zaměstnávání, ať už z iniciativy firem, které se snaží vyhnout složité administrativě, nebo ze strany samotných zaměstnanců. Celkové zdanění práce v ČR se u běžného zaměstnance blíží 44 %, což z pohledu mnoha lidí i firem představuje zásadní překážku k tomu, aby spolupracovali oficiálně. Tento únik do šedé zóny je přímým důsledkem vysokého daňového a odvodového zatížení.

Sledujeme, že lidé sice práci hledají, ale často ne takovou, která by jim dávala smysl, pro plný obraz možná je načase přestat sledovat jen tvrdá čísla – a začít sledovat kvalitu pracovního života.