Motivace obchodních versus sportovních týmů

Autor článku spolupracoval s oddělením, které se zabývá psychologií ve sportu v olympijském školícím centru. Pracoval s profesionálními týmy a atlety z celých Spojených států. Potom pracoval řadu let s vrcholovými týmy v největších firmách a školil řadu špičkových obchodníků.

Když se zamyslí nad rozdílem mezi obchodními týmy a těmi sportovními, říká, že je jasné, že typický sportovec bude mladý, fyzicky nadaný a velice motivovaný pro své vlastní nebo týmové výsledky. Téměř vždy sdílí identické cíle s týmem a dokáže se rychle zaměřit na určitý cíl, ať už jednotlivý zápas, či dlouhodobější akce. Jeho pokrok je viditelný a obvykle dostává okamžitou zpětnou vazbu. Kouč má denně příležitost diskutovat jeho výkon a pracovat na něm.

Vedoucí firemního týmu čelí velice rozdílné problematice. Ta může být ve formě rozbíhajících se osobních perspektiv a cílů členů jejich týmů. Firemní úspěch také vyžaduje značné analytické dovednosti a schopnost vypořádat se s mnoha nejasnými a nepředvídatelnými okolnostmi. Ve sportu je méně parametrů, které lze snáze předpovědět. Dokonce i definice výhry a prohry je v obchodním světě složitější – je to čistý zisk, čistá marže, podíl na trhu nebo cena akcií?

Na druhou stranu, stejně jako v obchodním světě, lze i ve sportu „zaměstnat“ kvalitnější jedince a není možné se najednou rozhodnout zdvojnásobit počet „hráčů“. Možná má smysl používat sportovní kouče nebo sportovní aktivity pro motivaci. Ale pro vážný business, který má zajistit dlouhodobé zlepšení výkonu, by se školení měla zaměřit na tři věci:

- sjednocení obchodních cílů a priorit,

- vzájemné porozumění v rámci týmu,

- dynamiku týmu.

-av-

Zdroj: People Management - přední britský magazín o řízení lidských zdrojů
Zobrazit přehled článků ze zdroje People Management