Jedním z hlavních prvků návrhu je vyvratitelná domněnka základního pracovněprávního vztahu. Pokud budou existovat skutečnosti nasvědčující naplnění znaků závislé práce podle zákoníku práce, bude se mít za to, že platformový pracovník je v pracovněprávním vztahu k platformě nebo zprostředkovateli.
Ti mohou domněnku vyvrátit prokázáním, že alespoň jeden ze znaků závislé práce naplněn není. Pro pracovníka může být zásadní právě změna v dokazování. Pokud jsou splněny podmínky pro uplatnění zákonné domněnky, bude na platformě nebo zprostředkovateli, aby prokázali, že o pracovněprávní vztah nejde.
Pracovník se bude moci obrátit na inspekci práce
Platformový pracovník, který má za to, že fakticky pracuje jako zaměstnanec, bude moci podat písemný podnět inspekci práce a uvést skutečnosti svědčící podle něj o závislé práci. Inspekce vyzve platformu nebo zprostředkovatele k vyjádření. Pokud dostatečně věrohodně nevysvětlí, proč nejde o pracovněprávní vztah, provede kontrolu.
Domněnka se má uplatnit také v příslušných správních, daňových a soudních řízeních a při kontrolách, v nichž se posuzuje smluvní status pracovníka. Výjimkou budou trestní řízení a řízení ve věcech sociálního zabezpečení. Pro platformy proto nebude rozhodující jen typ uzavřené smlouvy. Budou muset být schopny obhájit skutečné nastavení spolupráce a doložit, proč podle nich nejde o závislou práci.
O zrušení účtu už nebude moci rozhodnout pouze algoritmus
Návrh podrobně upravuje také algoritmické řízení. Platformy budou muset informovat pracovníky o automatizovaných systémech, které je monitorují nebo hodnotí a ovlivňují například přidělování práce, odměnu nebo jejich smluvní status.
Rozhodnutí o omezení nebo ukončení smluvního vztahu, zrušení či omezení uživatelského účtu nebo rozhodnutí se srovnatelně nepříznivým účinkem bude muset učinit člověk. U rozhodnutí přijatých nebo podpořených automatizovaným systémem návrh za stanovených podmínek počítá také s právem na vysvětlení a lidský přezkum.
Algoritmus může v platformové ekonomice fakticky přidělovat zakázky, vyhodnocovat výkon nebo ovlivňovat přístup k další práci. Nová pravidla proto posilují odpovědnost platformy za rozhodnutí, která její systémy dělají nebo podporují.
Hodnocení a recenze si pracovník bude moci přenést
Platformový pracovník získá také právo na přenositelnost některých osobních údajů vzniklých při práci v souvislosti s automatizovanými systémy, včetně hodnocení a recenzí. Na jeho žádost je platforma předá přímo třetí straně.
Platformy budou muset rovněž umožnit pracovníkům vzájemnou komunikaci a kontakt se zástupci pracovníků prostřednictvím komunikačních kanálů, k jejichž komunikaci platforma nebude mít přístup ani ji nebude moci sledovat.
Změny se chystají také v zákoníku práce
Samotný návrh zákona o platformové práci míří na digitální pracovní platformy a jejich pracovníky. Zavádí obecnou domněnku pracovněprávního vztahu s možností jejího vyvrácení prokázáním absence alespoň jediného znaku závislé práce.
Důvodová zpráva ale odkazuje na souběžný změnový zákon, který má novelizovat také zákoník práce. Výslovně zmiňuje změnu definice závislé práce, s níž je domněnka u platformových pracovníků provázána. Jaký dopad může mít tato změna na běžné zaměstnavatele a jejich spolupráci s OSVČ, ukáže až konkrétní podoba změnového zákona. Návrh zákona o platformové práci počítá s účinností od 1. ledna 2027. Do té doby jej ještě čeká parlamentní projednávání.