Jak se (ne)stát workoholikem

Jak se (ne)stát workoholikem

Workoholik je člověk závislý na práci. Položíme-li si proto otázku, zda být či nebýt workoholikem, jeví se jako logická odpověď záporná. Dnešní společnost je však příliš postavena na úspěchu a lidé jednoduše nemohou opouštět svá zaměstnání po odpracovaných osmi hodinách, když jim ještě nevykonaná práce zbývá. Někteří lidé se tak považují za workoholiky nedobrovolné.

Workoholik na svou práci neustále myslí, v práci tráví většinu dne. Na první pohled se tedy opět mylně zdá, že takový pracovník je snem každého personalisty. Podle názoru dotázaných odborníků na lidské zdroje je však workoholismus jev negativní. Personalisté vítají pracovníky zapálené, nadšené, obětavé, nikoliv však závislé na práci a bez schopnosti týmové spolupráce.

Kde tedy najít hranici mezi chvályhodným zaujetím pro práci a závislostí? Důležité je zřejmě najít zlatou střední cestu, která je ovšem individuální. Obecně pouze platí, že poměr mezi prací, rodinou a koníčky by měl být vyvážený. Člověk by měl mít svou práci rád, ale měl by mít i jiné zájmy. Neměl by ve chvílích odpočinku přemýšlet o práci a nečinnost si vyčítat. Člověk, který již závislosti na práci podlehl, si to většinou neuvědomuje. Pokročilejší formě závislosti se pak už ale lze těžko bránit, neboť nelze přestat pracovat úplně. Čas dospělého člověka by se měl dělit údajně takto: polovinu práci, čtvrtinu rodině a čtvrtinu zájmům.

**Datum vydání:** IV/2003
Zdroj: JobPilot.cz - české stránky serveru JobPilot s nabídkami práce
Zobrazit přehled článků ze zdroje JobPilot.cz