Predátoři existují jak ve světě zvířat, tak ve světě lidí. Útočí, koušou a škrábou i na pracovišti. Jsou to ti, kteří své kolegy podrážejí jen ze sportu, zlehčují jejich úspěchy a iniciativu nazývají patolízalstvím. Neúspěchy svých kolegů naopak oslavují a snaží se je co nejvíce zveřejnit. Dokážou tak zničit celé projekty, kariéru nebo pověst. Smyslem jejich chování je přitom snaha dostat se co nejvýše.
Pro oběti kancelářských predátorů je důležité prvotní pochopení toho, že jsou terči útoků kvůli svým úspěchům a kompetencím. Neměli by ztrácet sebevědomí a pracovat na své „hroší kůži“, která je ochrání. Získat ji lze týmovou prací, sebedůvěrou a energií, která vzejde z úspěchů této práce.
Úspěšný zaměstnanec musí počítat s tím, že jednoho dne narazí na svého predátora. Měl by proto být připraven. Snažte se jednat podle slov Thomase Jeffersona: „Nic nedá člověku větší výhodu nad druhým člověkem, než když dokáže zůstat klidný a nevzrušený za jakýchkoli okolností.“
-kk-