V jižní Evropě se stále výrazněji prosazuje trend poskytování možnosti odpočinku či spánku zaměstnancům v pracovní době. Denní rytmus je zde totiž jiný než v severnějších oblastech. Kolem poledne, kdy je přílišné teplo, se zde nepracuje. Zaměstnanci mohou jít domů a spát nebo si zajít popovídat do restaurace. Odpolední přestávka, známá též jako siesta, je typická zejména pro Španělsko, ale i Portugalsko nebo Maltu. Odborné studie ukazují, že podporuje produktivitu a tvůrčí myšlení.
Mnozí světoví zaměstnavatelé se jižními zeměmi inspirují a vymezují zaměstnancům odpolední spánek, v němž vidí přínos pro jejich zdraví i výkonnost. Vede je k tomu stále hektičtější životní styl zaměstnanců, kteří pak chodí do práce unaveni a v krajních případech vyhledávají ke spánku místa, jako jsou toalety nebo auta.
Člověk by měl spát v průměru osm hodin denně, aby se mohl soustředit na svou práci. Předcházet únavě lze pouze prodloužením spánku. Unavený zaměstnanec by se však měl v práci prospat maximálně dvacet minut, nejlépe mezi 14. a 16. hodinou. Překročení tohoto limitu může vést k poruchám nočního spánku nebo nervozitě.
-kk-