Proč je školení dovedností jako naučit se řídit auto?

Vzpomeňte si na den, kdy jste poprvé řídili auto. Možná to bylo v autoškole a na vedlejším sedadle seděl instruktor. Možná to bylo mnohem dříve a v autě jste byli sami. A teď si představte, že hned další den by po vás někdo chtěl, abyste se sami vydali do velkého města během dopravní špičky. Předpokládám, že podobná představa není pro většinu z nás nijak lákavá. Nicméně v obdobné situaci se v současnosti ocitá řada účastníků různých školení a workshopů. Na následujících řádcích vysvětlím proč a také nabídnu jednoduché řešení pomocí formátu tréninkové série.

Vojtěch Benda, Edutica

Jaké je téma?

Témata školení můžeme rozdělit do tří základních kategorií - na znalosti, dovednosti a postoje. Zůstaneme-li u příkladu s autem, pak mezi znalosti patří například to, že vím, jak funguje motor nebo po kolika ujetých kilometrech mám vyměnit olej. Dovedností je schopnost olej skutečně vyměnit nebo umět auto řídit. Příkladem postoje je to, zda si vždy koupím vůz stejné značky nebo jestli jako palivo preferuji benzín, plyn či elektřinu.

Na postoje markeťák, na znalosti odborník

Při pohledu z perspektivy firemního vzdělávání mezi postoje typicky patří firemní hodnoty nebo firemní kultura. Pro změny v této oblasti je obvykle zapotřebí dlouhodobý, opakovaný a specificky zaměřený přístup. Často se setkáme spíše s postupy užívanými v marketingu než ve vzdělávání.

Naopak témata, která patří mezi znalosti se školí snadno. Postačí pokud se lektor dané oblasti dobře rozumí, umí zajímavě prezentovat, případně má kvalitně zpracované materiály pro účastníky.

Příkladem jsou každoroční školení legislativních novinek, představení vlastností konkrétního produktu nebo před časem populární kurzy typu „vše co byste měli vědět o GDPR”. Pro tato školení se dobře hodí dnes nejčastější formát jednorázového, obvykle jednodenního, školení.

Na dovednosti trenér

S tím ale nevystačíme v případě dovedností. Obzvláště to platí u těch měkkých (soft-skills), kam patří široké spektrum témat od komunikace, přes zvládání stresu až po vedení lidí. Vzpomeňte si na příklad s řízením ve městě teprve druhý den za volantem. Dovednosti je potřeba trénovat podobně jako řízení auta - opakovaným zkoušením a postupným zvyšováním obtížnosti. 

K tomu potřebujeme dvě věci - správný formát a dobrého trenéra. Právě zde místo jednorázového workshopu přichází ke slovu tréninková série, která se skládá z jednotlivých lekcí a další práce v mezičase. Nu a dobrého trenéra poznáte podle toho, že je odborníkem na dané téma a současně zkušeným lektorem, který se umí flexibilně přizpůsobovat potřebám účastnické skupiny.

Jak to může vypadat?

Na prvním setkání lektor obvykle zjišťuje vstupní úroveň jednotlivých účastníků, otevírá příslušné téma a představuje nezbytnou teorii. A především účastníkům nabízí možnost vše si prakticky vyzkoušet v rámci cvičení, simulačních her a modelových situací.

Současně je provází procesem učení se z vlastních chyb během diskuzí nad tím, co zažili, nebo pomocí sebereflexe či řízené zpětné vazby. Na konci první lekce trenér účastníkům zadá „domácí úkoly” v podobě podnětů čemu do příští lekce věnovat pozornost a co začít zkoušet používat v reálné praxi.

Během druhé a dalších lekcí se věnuje prostor tomu, na co účastníci v praxi narazili. Diskutuje se, co se dařilo, co bylo obtížné a hledají se nové způsoby řešení náročných situací. Kromě toho se podle potřeby opakuje a postupně se přechází k trénování pokročilejších dovedností. V čase mezi lekcemi se dají využívat také další specifické metody práce - individuální koučink, supervize, stínování, mentoring nebo práce v peer skupinách.

Kolik, jak často, jak dlouho?

Když se plánuje tréninková série, je potřeba vyřešit tři zásadní otázky - z kolika lekcí sérii sestavit, jak mají být dlouhé a jak často mají probíhat. Není snadné dát jednoznačnou odpověď, protože do hry vstupuje velká řada faktorů (účastnická skupina a její časové možnosti, rozsah tématu, předpokládaná hloubka, rozpočtové možnosti klienta). Dobrým tipem je pohlídat si, aby účastníci měli mezi lekcemi dostatek příležitostí pro skutečné vyzkoušení si dovedností v praxi.

Ve vzdělávací společnosti Edutica se nám pro menší témata dobře osvědčují čtyři a více půldenních setkání s odstupem jednoho nebo dvou týdnů. Pro rozsáhlejší téma, například Komplexní výcvik facilitace, volíme šest dvoudenních setkání rozložených během půl roku a doplněných o individuální konzultace. Minimem je základní workshop s jedním následným setkáním, což se začíná prosazovat i ve vzdělávací praxi často pod označením follow-up.

Na závěr se vrátím k motoristické metafoře s jednoduchým shrnutím. Nejprve si ujasněte cíl, kterého chcete vzděláváním dosáhnout. Jestli stačí, aby z účastníků byli sváteční řidiči, kteří umí vyjet na silnici. Nebo zda chcete šoféry, pro které je řízení denní rutina. Anebo jestli potřebujete špičkové profesionály, kteří se bravurně vypořádají s jakoukoliv dopravní situací. Potom si uvědomte, zda téma patří mezi znalosti dovednosti nebo postoje. A podle toho zvolte správný formát vzdělávání zaměstnanců.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace