Průzkum: Kdy české dívky ztrácejí zájem o vědu a technologie?

Vytisknout

Máme pouhé dva roky na to, abychom české dívky nadchli pro vědu a technologie. Ve srovnání s jinými evropskými státy je totiž zájem dívek v Česku o matematiku, fyziku, chemii, přírodovědu a informatiku od počátku nižší a mnohem rychleji opadá.

V jakém věku je (a již není) možné získat dívky pro studium technických oborů a následnou kariéru v této oblasti, ukázal rozsáhlý průzkum společnosti Microsoft.

Průzkum nazvaný Proč evropské dívky nemají rády vědu a technologie? provedl Microsoft v jedenácti evropských zemích mezi 11 500 dívkami ve věku 11-18 let včetně 500 dívek z Česka. Hledal odpověď na otázku, proč se ženy věnují přírodovědným a technickým oborům (STEM) v mnohem menší míře než muži.

To, že zájem o vědu a technologie u teenagerek klesá, bylo zřejmé už dříve. Kdy přesně se ale začíná vytrácet?

České dívky tyto předměty nejvíce baví ve dvanácti letech, už ve třinácti ale začne jejich zájem prudce klesat. Mezi třináctým a patnáctým rokem, což je klíčové období pro výběr střední školy, baví české dívky přírodní vědy a informatika nejméně v celé Evropě,“ uvedla Lenka Čábelová, manažerka komunikace společnosti Microsoft.

Dívky nevidí dostatečně silnou vazbu těchto předmětů k jejich každodennímu životu, chybí jim podpora rodičů a učitelů a také dostatek vzorů pro uplatnění v budoucím životě.

Microsoft: Průzkum "Proč evropské dívky nemají rády vědu a technologie?"
Ohledně propadu zájmu dívek se nabízí hypotéza, že jedním z důvodů je přechod z prvního na druhý stupeň školy. To s sebou nese zásadní proměnu prostředí, stylu výuky, střídání učitelů, zvýšených nároků na žáky a do toho všeho ještě přichází změny v procesu dospívání a osobnostního rozvoje, jako je puberta, potřeba smysluplnosti, zájem sám rozhodovat či vymezování se vůči autoritám,“ komentuje výsledek Ondřej Neumajer, konzultant MŠMT pro realizaci Strategie digitálního vzdělávání ČR.

Tuto hypotézu podle něj částečně podporuje i to, že na Slovensku nastává pokles zájmu o rok dříve, tedy ve dvanácti letech – první stupeň zde totiž končí čtvrtým ročníkem, zatímco v ČR trvá až do pátého ročníku.

V celoevropském srovnání se nejdříve o vědu a technologie začínají zajímat dívky v Rusku (v deseti letech). V Polsku zájem začíná také až ve dvanáctém roce, ale výrazně stoupá až do šestnácti let věku a nikdy neklesne pod evropský průměr.

Zatímco společnost, učitelé a rodiče mají v Evropě průměrně čtyři až pět let na to, aby dokázali využít zájmu dívek o tyto důležité předměty, v Česku jsou to jen necelé dva roky. Navíc už na pomyslné startovní čáře, kolem dvanácti let, mají české dívky zájem o vědu a technologie nižší než jejich evropské vrstevnice.

Microsoft :Průzkum "Proč evropské dívky nemají rády vědu a technologie?"

Můžeme si dovolit ztrácet další talenty?

Ženy tvoří jen 20 % absolventů oboru informatiky v Evropě, v České republice je to 16 %. V IT však pracuje jen 9 % Češek, evropský průměr je 16 %.

Výrazně nižší podíl žen v oboru technologií představuje obrovský nevyužitý potenciál a jeden z hlavních problémů jak pro současný, tak budoucí trh práce. Evropa může podle Evropské komise v roce 2020 čelit nedostatku až 900 tisíc lidí s pokročilými digitálními dovednostmi.

Logické uvažování, tzv. počítačové myšlení a pokročilé digitální dovednosti jsou stále důležitějším předpokladem pro úspěch ve většině oborů a pozic, nejen v technické oblasti. Nízký zájem dívek o vědu a technologie tak může hrát negativní roli v jejich budoucím uplatnění na pracovním trhu.

Kultivování zájmu dívek o přírodovědné a technické předměty a kariéru v těchto oborech navíc znamená nejenom vytváření jistější pracovní příležitosti pro příští generaci, ale také jasný impuls pro ekonomiku. Pokud by v digitálním sektoru pracovního trhu pracovalo stejné množství žen, jako je zde dnes mužů, roční HDP Evropské unie by vzrostlo o 9 miliard eur.

Postoje ke světu se formují už od nejmladších let. Možná více než jinde je u nás ovlivňují silné genderové stereotypy a předsudky generací rodičů, prarodičů a učitelů. Děti sledují dění ve světě nás dospělých a vytváří si očekávání a sny o vlastní budoucí životní a pracovní kariéře. A už na střední škole je u nás většinou nevratně přehozena výhybka kolejí, které dívky zavedou do jiných profesí než chlapce,“ vysvětluje ekonom Daniel Münich z  akademického think tanku IDEA při CERGE-EI.

Podle Münicha proto český trh práce v řadě ohledů vykazuje jedny z největších rozdílů mezi muži a ženami v rámci třiceti nejvyspělejších zemí světa. „Od školství přes regulace na trhu práce mnohdy tyto rozdíly ze setrvačnosti a neznalosti ještě zbytečně podporujeme“.

Ač byly ženy průkopnicemi počítačové vědy – například první počítačový algoritmus navrhla a napsala před dvěma sty lety Ada Lovelaceová – dnes tato oblast více oslovuje muže. Zapojení žen do technologií je důležité pro ně, pro IT společnosti i pro ekonomiku jako celek. Nejdůležitější je začít bouráním předsudků a stereotypů, které v této oblasti existují,“ uvedla Biljana Weber, generální ředitelka společnosti Microsoft Česká republika a Slovensko.

Obsah byl připraven ve spolupráci

Zaujal Vás tento článek? Objednejte si služby tohoto dodavatele na EduCity.cz a jako členové Klubu EduCity můžete získat něco navíc.

Komentáře k článku

Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přidejte komentář jako první.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace