Stane se distanční výuka pevnou součástí vzdělávání? Téměř šest tisíc žáků ověřuje její limity

Desítky škol kombinují od ledna 2021 v režimu pokusného ověřování prezenční výuku s distančním vzděláváním. Jde většinou o dny nebo jednotlivé hodiny v týdnu. Ukazuje se, že žáci jsou díky tomuto přístupu samostatnější, cítí větší zodpovědnost za výsledky učení a lépe zvládají efektivně využívat technologie. Učitelé zase získávají větší prostor výuku přizpůsobit potřebám a učebnímu stylu jednotlivých žáků. Překvapivě také mizí některé bariéry bránící žákům v přístupu ke vzdělávání.

„Stejně tak jako chtějí zaměstnavatelé využívat výhody práce z domova, tak i školy začínají hledat cesty, jak napevno ukotvit pozitiva distanční výuky ve vzdělávání dětí. Otázka, kterou se snažíme vyřešit, zní, jak využít její přínosy naplno a zároveň nepřetěžovat učitele, žáky ani jejich rodiče. Proto testujeme různé varianty na více než 60 školách v ČR,“ říká Jaroslav Fidrmuc, ředitel odboru kurikula všeobecného vzdělávání z Národního pedagogického institutu České republiky (NPI ČR).

Pokusné ověřování kombinovaného vzdělávání bylo zahájeno v lednu 2021 a potrvá až do prosince roku 2023. Od září 2021 testuje různé poměry prezenční a distanční výuky 63 škol, z toho 35 základních škol, 10 gymnázií a 18 středních odborných škol. Celkem 5 981 žáků tak navazuje na zkušenosti škol s distančním vzděláváním a společně s učiteli hledá cesty, jak využít jeho přínosy a eliminovat rizika. Ověřuje se také, nakolik tento model sedí žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, aktuálně se jich kombinovanou formou vzdělává v rámci projektu 446. Jde o 7 % z celkového počtu zapojených žáků a nejčastěji jsou mezi ně zařazeni žáci se specifickými poruchami učení (278 žáků) a žáci s odlišným mateřským jazykem (52 žáků). Zapojeno je také 44 nadaných nebo mimořádně nadaných žáků.

Nejčastěji uplatněný model (37 % případů) zařazuje distanční formu vzdělávání v jednom nebo více dnech v týdnu. 22 % zapojených škol zařazuje distanční formu vzdělávání v jedné nebo více hodinách v týdnu a 10 % z nich pak využívá distanční formu vzdělávání v jednom nebo více dnech za pololetí.

Podněty a zkušenosti ze zapojených škol sbírá NPI ČR společně s Českou školní inspekcí, zástupci obou institucí zatím navštívili 30 z nich. Data získaná z řízených rozhovorů budou teprve vyhodnocena, ale předběžné výsledky naznačují, že kombinovaná výuka podporuje u dětí schopnost samostatně se učit, pracovat individuálně i ve skupině nebo že rozvíjí komunikační a prezentační dovednosti nezbytné pro samostatnou práci a pro reflexi výsledků učení.

„Situace v zapojených školách se kvůli opatřením proti covid-19 rychle mění. To má samozřejmě vliv na hodnocení takové výuky rodiči žáků i žáky samotnými. Všechny tyto vlivy ale bereme v potaz a školy, které kombinované vzdělávání testují, budeme pečlivě sledovat i v dalších letech, kdy projekt probíhá,“ doplňuje Veronika Sováková, garantka pokusného ověřování kombinovaného vzdělávání z NPI ČR.