Přehrát podcast
Firemní jazykové vzdělávání se za poslední dekádu proměnilo k nepoznání. Zatímco ještě v roce 2009 tvořily veřejné kurzy pětistovek studentů hlavní produkt jazykové školy Empire, dnes je situace jiná. „Většina studentů volí individuální výuku nebo malé skupinky, a velká část z nich jsou firemní klienti,“ říká Braňo Peľak.
Ve firemním vzdělávání dnes dominují dvě oblasti: angličtina pro obchodní a interní komunikaci a čeština pro cizince, zvláště v expat centrech, jako je Praha. Vedle toho roste zájem o němčinu, a to zejména kvůli napojení na německy mluvící trhy. „Je po ní opět poptávka. Bohužel, kvalitních lektorů je málo, protože výuka němčiny ze škol vymizela,“ dodává Peľak.
Empire dnes funguje v online i prezenční formě, podle toho, co klientům nejlépe vyhovuje. Online forma nabízí větší efektivitu, umožňuje spojit účastníky z různých poboček i zemí a přizpůsobit výuku jejich úrovním a potřebám. „Před deseti lety jsem ještě sám učil a kvůli dopravě jsem byl jeden z mála, kdo jezdil autem, abych stihl víc lekcí za den. Dnes tohle odpadá a je to lepší jak pro lektory, tak klienty,“ vysvětluje Peľak.
Škola se orientuje především na individuální přístup a motivaci. Klade důraz na to, aby se student učil jazyk zábavně a efektivně. „Někdo začíná s aplikacemi jako Duolingo a až později se rozhodne pro lektora. Ale v jeden moment narazí a potřebuje podporu, konzultaci, vedení. Tam nastupuje lektor jako průvodce, nikoliv jen jako výkladový stroj,“ popisuje Peľak roli učitele v roce 2025.
Z pohledu HR a firemního vzdělávání je klíčové vědět, jaký cíl firma sleduje a jaký má rozpočet. „Pokud není rozpočet velký, může se vyplatit aplikace. Pokud je rozpočet větší, vytvoříme plán na míru,“ vysvětluje Peľak.
Součástí služeb Empire je i testování a audity výuky, včetně těch, které běžně probíhají na platformách typu Duolingo. Progres se sleduje prostřednictvím testů navázaných na evropské jazykové standardy CEFR. „Zásadní skok mezi jazykovými úrovněmi se ale nestane za 40 hodin výuky. Potřebujete okolo 600 hodin a to je možné jen s intenzivní prací mimo lekce a zapojením jazyka do běžného dne,“ říká Peľak.
S rozvojem umělé inteligence se mění i přístup k výuce. Empire využívá AI ke zlepšení servisu a interní efektivitě. Zároveň ale podle Peľaka nelze očekávat, že aplikace nahradí lidský kontakt. „Typický manažer potřebuje vedení, radu a interakci, kterou aplikace zatím nenabídne. Až časem přijde na to, že právě lektor mu pomůže posunout se dál,“ dodává.
Řešení pro firmy tedy dnes není „buď a nebo“, ale kombinace možností. Ačkoli aplikace pomáhají držet krok a motivovat, zásadní je práce lektora. Jeho role se mění: není jen výkladová, ale konzultační, strategická, někdy i koučovací.
Na otázku, co udržuje Empire konkurenceschopnou, odpovídá Braňo Peľak jednoduše: „Snažíme se, aby tým byl v pohodě. Aby bavil sebe i studenty. Když to děláme dobře, klienti se vracejí a jazyky si opravdu užívají.“
Přepis podcastu
Tento přepis podcastu byl vytvořen s využitím automatizované technologie rozpoznávání řeči.
Tomáš Pospíchal (moderátor):
Naším dnešním hostem je Braňo Peľak, CEO jazykové školy Empire Česká republika. Je těsně před začátkem školního roku a právě o výrazu „školní rok“ jsme spolu mluvili před natáčením. Tento díl vychází zhruba v polovině kalendářního roku a vy jste říkal, že jazyková škola se zaměřením na firemní klienty žádný „školní rok“ vlastně nemá. Jak to tedy funguje?Braňo Peľak (host):
Přesně tak. U nás pojem „školní rok“ vůbec nepoužíváme, protože fungujeme celoročně a hodnotíme vždy celý rok jako celek. Je to taková častá mylná představa. I někteří klienti si výuku přes léto přerušují, protože mají zafixované, že během prázdnin se neučí.Takže to opravdu funguje i takhle?
Ano, ale musím říct, že to platí jen pro některé klienty. Když si vezmete, že dva měsíce nic neděláte, a přitom chcete v jazyce něčeho dosáhnout, tak je logické, že spoustu věcí prostě zapomenete.
Jak byste popsal jazykovou školu Empire v roce 2025?
Jsme „fun“ jazykovka. Snažíme se poskytovat ten nejlepší servis našim klientům. Z pohledu firem co nejjednodušší administraci, a z pohledu studentů výuku, která jim pomůže dosáhnout jejich cílů příjemným způsobem. Nejde o biflování, ale o učení skrze jazyk, hry a zábavné aktivity.
Jaký vliv má dnešní rozmach umělé inteligence na jazykové vzdělávání a jak to ovlivňuje fungování Empire?
Asi jako ve většině moderních firem, i u nás AI využíváme. Možná se ptáte spíš z pohledu konkurence?
Přesně tak. Jak technologie mění byznys?
Neřekl bych, že jde přímo o konkurenci, ale určitě se k tomu ještě dostaneme. Pro nás je umělá inteligence jednoznačně přínosem. Dokážeme díky ní zefektivnit vnitřní procesy a zlepšit servis, který poskytujeme klientům.
A když to otočím – vnímáte technologie, platformy nebo umělou inteligenci jako konkurenci?
Ano i ne. Trh se za posledních 12 až 15 let výrazně proměnil. Když se ohlédnu do roku 2009, od kdy v Empire působím, nabízeli jsme převážně veřejné kurzy – třeba i s pětistovkou studentů za trimestr. To byl tehdy náš hlavní produkt. Dnes je všechno jinak. Většina studentů volí individuální výuku nebo malé skupinky do čtyř lidí. A výraznou část tvoří firemní výuka, která před patnácti lety nebyla tak dominantní.
Celkově se změnil i přístup k učení – nejen kde, ale i jak lidé chtějí začít. Kdysi to bylo jasné: chci se naučit jazyk, a tak jdu do jazykové školy. Dnes začínají mnozí s aplikacemi jako Duolingo nebo Mondly a teprve pak často přecházejí k lektorovi.
Jak vidíte roli jazykových aplikací v procesu učení? Může být jejich používání zároveň přínosem i překážkou, když člověk narazí na stagnaci?
Ano. Tak si zaplatí vyšší úroveň aplikace, kde jsou nějaké doplňky, třeba gramatické vysvětlení a podobně. Ale přesto se někde zastaví a řekne si: „To není ono.“ Chybí mu podpora, nedokáže se sám donutit, i když aplikace často využívají prvky gamifikace.
Takže jde o motivaci?
Přesně. A tady přichází na řadu lektor. Lidé si často myslí, že lektor je jen ten, kdo něco vysvětlí a povídá si s nimi. Ale dnes je jeho role jiná. Dnes si v aplikaci můžete všechno procvičit, lektor se tak stává spíš konzultantem, tím, kdo vás vede, ukazuje cestu, motivuje, dává tipy a triky, co a jak dělat.
To, že se pravidelně potkáváte s lektorem, není jen o konverzaci, to je samozřejmě základ, ale ta přidaná hodnota dnes spočívá v jeho vedení. V tom, že vás vezme za ruku a řekne: „Dobře, teď půjdeme společně touto cestou a za půl roku budeš tady.“
Kromě angličtiny, jaké jazyky dnes v Empire nejvíce vyučujete a na co se zaměřujete?
Jednoznačně španělština. Ta zažívá menší boom, hlavně co se týče veřejných kurzů.
Jasně, cestování – třeba do Latinské Ameriky.
Přesně tak. Ve firemním segmentu to není tolik znatelné, ale v tom veřejném určitě. Co se týče firemních klientů, tam dominují dva jazyky: němčina, a to vysloveně z byznysového hlediska…
Takže němčina se zase vrací?
Ano, rozhodně. Je po ní opět poptávka. A druhým jazykem je čeština pro cizince, protože jsme v Praze, kde žije hodně expatů. A pokud tu chtějí fungovat, musí se naučit česky.
Jak vypadá cesta studenta do vaší jazykové školy a jak probíhá firemní výuka – individuálně, ve skupinách nebo online?
Je to kombinace. Výuka probíhá osobně v Praze i online. Po roce 2020 se velká část přesunula právě do online prostoru. Ten trend je pochopitelný, můžeme díky tomu vytvářet synergie v rámci nadnárodních firem nebo i společností působících v Česku a na Slovensku, které mají různé pobočky nebo oddělení po celé republice.
Už to tedy není tak, že by třeba pobočka v Kolíně měla výuku osobně a pobočka v Brně také, ale všechny účastníky můžeme sloučit, efektivně je rozdělit podle úrovně nebo cíle, kterého chtějí dosáhnout. A vytvořit metodický plán, který bude ideální pro konkrétní firmu i konkrétní lidi. Navíc to šetří náklady, není třeba platit výuku ve více městech najednou.
Chápu to správně, že online výuka probíhá i skupinově?
Ano, i když tam samozřejmě platí určitá omezení. Doporučujeme maximálně čtyři osoby ve skupině, protože dynamika online lekce je trochu jiná. Musíte dát prostor – jeden skončí, druhý začne. Takže koordinace výuky je trochu specifická.
Zajímá mě, jaká byla vaše první reakce, když jste zjistili, že budete učit převážně online? A myslím to i s tím vědomím, že jste se tomu nakonec velmi dobře přizpůsobili.
Online výuka je skvělá i z hlediska lektorů – nemusí tolik řešit logistiku. Když jsem sám ještě učil, někdy před deseti lety, bylo to logisticky hodně náročné. Byl jsem jeden z mála lektorů, kteří používali auto. Právě proto, abych zvládl obsloužit víc klientů během týdne. Z tohoto pohledu je online forma obrovská výhoda. A nejen pro nás. I pro klienty je to dnes perfektní. V době home office, častého cestování… klient může mít výuku odkudkoliv, třeba i z jiného města nebo země.
Museli jste kvůli přechodu do online režimu nějak upravit strukturu výuky, délku hodin nebo metodické přístupy? Nebo zůstalo všechno při starém?
V zásadě se nic zásadního nezměnilo. Vždy to přizpůsobujeme požadavkům konkrétního studenta nebo skupiny. Jsme v tomhle flexibilní. Lze domluvit kratší i delší hodiny. A právě díky online formě dávají i kratší lekce větší smysl.
Naopak při prezenční výuce jsme se vždy snažili, a snažíme se stále, plánovat výuku u jednoho klienta do bloků, aby lektor necestoval přes celou Prahu kvůli jedné hodině, ale aby tam měl třeba tři nebo čtyři lekce po sobě.
Máte nějaké konkrétní zkušenosti nebo výsledky z firem, které volily mezi jazykovou aplikací a tradiční výukou s lektorem?
Pokud firma investuje do jazykového vzdělávání, měla by zajistit, aby mělo skutečný smysl a přinášelo výsledky. I když je to vnímáno jako benefit, studenti do toho vkládají čas a firma nemalé prostředky, takže je důležité, aby se učili a dosahovali svých cílů. Investice jen „protože něco máme“, ale bez reálného dopadu, je podle mě zbytečná.
Často se stává, že firemní klienti nás kontaktují, když potřebují konkrétně posunout své zaměstnance na určitou jazykovou úroveň. Uvědomují si, že dosavadní jazykový benefit nefunguje – lidé o něj nemají zájem nebo jsou z něj znechucení. Nedávno mě kontaktovala paní z HR, která chtěla jazykové vzdělávání ve firmě restartovat, protože zaměstnanci už byli z předchozího přístupu otrávení.
Zjistili jste, proč to tak bylo?
Výuka je nebavila. Šlo sice o výuku jazykové školy, ale nezaujala je. A jednoduše už to v sobě mají nějak zakódované jako něco, co „není pro ně“. A tím pádem ani celkový zájem ve firmě nebyl.
To pro váš byznys asi není úplně nejlepší zpráva.
To určitě ne, ale právě proto se snažíme nabídnout ukázkovou hodinu, aby si ji klient mohl vyzkoušet a nekupoval takzvaně „kočku v pytli“ – nebo tedy „zajíce v pytli“, jak se říká v češtině.
Jak si lektor poradí s personalizací a pokrokem, které aplikace nabízejí? Dokáže lektor nabídnout něco, co aplikace neumí?
Z mé zkušenosti, jako jazykového nadšence, aplikace dobře měří pokrok (například podle CEFR) a je to skvělé pro samouky, kteří zvládnou systém sami doplnit. Pro běžné uživatele má ale limity, často zapomínají nebo ztrácejí motivaci, navíc po čase může být učení monotónní. I když aplikace přidávají novinky, po roce či roce a půl už to většinou nepřináší dostatečný posun.
Já osobně si jednou za půl roku udělám test, a když vidím, že nemám dost novinek, posunu se na vyšší úroveň. Ale běžní studenti tyhle triky neznají, a právě proto je důležitý lektor – poradí, kdy přidat výzvu, jak aplikace správně používat a jak se jazykem obklopit, aby učení mělo skutečný smysl a vedlo k cíli.
Dovedete si představit kombinaci aplikace a živé výuky?
Absolutně. My studentům nikdy neříkáme, že nemají používat aplikace. Právě naopak. Pro nás jsou aplikace skvělým doplňkem k živé výuce.
Jak to podle vás ideálně vypadá?
Mám třeba dvakrát týdně lekci s lektorem, který mi vysvětlí složitější věci a poradí, co dělat mezi lekcemi – třeba jaké prompty zadat do aplikací, aby mi lépe vysvětlily látku a daly vhodné příklady. Často jsou našimi klienty manažeři, kteří potřebují právě ten lidský přístup – když si s konkrétní situací nevědí rady ani přes aplikaci, lektor jim pomůže správně to uchopit a natrénovat. V tom je lidský kontakt nenahraditelný.
Co byste poradil HR manažerům a manažerům firemního vzdělávání při rozhodování o jazykové výuce? Kdy má smysl používat aplikace, kdy lektory nebo jazykovou školu a jak ideálně kombinovat tyto možnosti?
Je to široká otázka, ale dá se rozdělit na několik základních pohledů. Prvním je, co chceme jazykovou výukou dosáhnout – zda jde o zaměstnanecký benefit, nebo o konkrétní firemní cíl, například expanzi do zahraničí či podporu obchodního týmu. Důležité je, aby tým zvládal komunikaci v potřebném jazyce, zvlášť pokud firma funguje mezinárodně.
Druhým klíčovým faktorem je realistický rozpočet. Často se stává, že HR zadá určitý rozpočet, a my navrhujeme řešení, které mu odpovídá. Například jedna lekce online stojí kolem 790 Kč, takže pokud má firma na výuku malý rozpočet, může být lepší volbou aplikace. Pokud je rozpočet rozumný, připravujeme výuku na míru podle cílů lidí i metodického plánu.
Jak se pro lektory změnila role a trh práce s nástupem online výuky, pandemií a aplikacemi? Kolik je dnes lektorů a jak se jim daří?
Online výuka pro lektory znamená větší efektivitu a možnost odučit více hodin denně, ale zároveň je práce méně fyzicky náročná, protože celý den sedí u počítače. Dřívější práce byla pro některé zdravější, protože učili osobně a často ve stoje.
Najít kvalitní lektory je stále složité, proto se ti stávající pečlivě udržují a vzdělávají. Empire má vlastní vzdělávací systém, který lektoři pravidelně absolvují, aby drželi krok s novými technologiemi, včetně AI. Noví lektoři prochází intenzivním vstupním školením v programu Empire Academic.
Kolik lektorů máte aktuálně ve svém týmu?
V Praze máme kolem 40 lektorů. Na Slovensku pak působíme v Bratislavě a Košicích – a v Košicích je to zhruba stejně jako v Praze. V Bratislavě máme kolem 90 až 100 lektorů.
Vidíte na trhu jazykového vzdělávání posun v tom, že lidé přicházejí na pracovní trh s lepší jazykovou vybaveností, nejen pasivním sledováním videí, ale skutečnou pokročilostí v jazyce?
Vnímám posun u mnoha firem. Často už hledají kandidáty, kteří mají angličtinu na velmi dobré úrovni, umí v ní suverénně vystupovat minimálně uvnitř firmy, ale i navenek. Obvykle se požaduje úroveň C1, a to nejen u manažerských pozic, ale stále častěji i u běžných exekutivních rolí.
Jak v Empire měříte zlepšení výkonnosti zaměstnanců v jazykové výuce a jejich schopnost zvládat náročnější úkoly?
Z tohoto pohledu máme klienty, kteří naše služby nevyužívají celoročně, ale osloví nás jednou ročně, abychom jim změřili pokrok jejich zaměstnanců.
Jak to myslíte – jednou za rok?
Jednoduše si chtějí ověřit efektivitu, ať už aplikace, nebo výukového systému, který mají zavedený.
Takže děláte třeba audit Duolinga?
Ano, přesně tak. Provádíme audity Duolinga i dalších platforem a máme vlastní testy, které přesně určují úroveň studenta podle CEFR, výsledky porovnáváme s předchozím rokem.
Dále upozorňujeme klienty, že při nízké frekvenci lekcí – třeba jednou týdně 50 minut, což je za rok asi 40 hodin – nelze očekávat výrazný pokrok, například z B1 na B2, protože to vyžaduje cca 600 hodin. Takový pokrok je možný jen při intenzivní práci i mimo lekce a s celotýdenním jazykovým prostředím, což však klienti ne vždy chtějí nebo zvládnou.
Mě by zajímalo i to, co neměřit, nebo čemu se při vyhodnocování efektivity výuky vyhnout, aby metriky nebyly zavádějící.
Pokud je výuka nastavená takto, student se samozřejmě vždy něco naučí, u nás stoprocentně. Co se dá měřit, je docházka a tzv. progress test. Nejprve se podíváme na výukový plán, připravíme test přímo na jeho základě a zjistíme, kolik procent učiva student zvládl za určité období. Prvním milníkem, kdy má smysl tento pokrok měřit, je právě těch 40 hodin. Ale pozor – nejde o úrovňový test typu B1, B2, C1. Po 40 hodinách k posunu v rámci úrovní obvykle nedochází, ten je spíše výjimečný.
Jak postupujete, když se malá skupina nebo jednotlivec s jasným cílem neposouvá tak rychle, jak by měl? Co děláte, když prostě není dost času na očekávaný pokrok?
Na to klienty vždy předem upozorňujeme. Společně si stanovíme cíl, a pokud si klient přeje nastavit výuku s menší frekvencí, s nižším počtem hodin nebo rozpočtem, upozorňujeme ho, že požadovaného cíle nemusí být dosaženo.
Jste schopni reagovat na výkonnost studentů stejně rychle jako platformy, které HR posílají pravidelné reporty třeba už v pátek dopoledne?
Z mojí zkušenosti platforma málokdy dává komplexní report. Minimálně, jak jsem říkal, jde o report CEFR úrovně, nějaký certifikát nebo průběžný výsledek. Jsou tam nějaké experience pointy, ale komplexní report s ústním hodnocením a měřitelnými metrikami poskytujeme my. To je vlastně jedna z našich přidaných hodnot.
Firmy často dávají zajímavé zakázky. Pamatuju si, že jeden z našich klientů dělal němčinu pro řidiče kamionů. Měli jste něco podobného?
Měli jsme něco podobného. Měli jsme angličtinu pro barmany v nočním podniku, to je už možná více než deset let zpátky. Měli jsme projekty angličtiny pro asistentky prodeje u jedné módní značky, v kavárně také pro baristy, ale v poslední době nic takového nezaznamenávám. Častěji děláme angličtinu pro obchodní oddělení, zejména při expanzi do zahraničí, a také angličtinu pro interní komunikaci. Klienti chtějí, aby kdokoliv ve firmě od asistentky až po manažera byl schopen komunikovat s centrálou, která je někde v zahraničí.
Němčina se vrací do vašeho portfolia. Je pro studenty stále těžší, zvlášť když z našeho prostředí už trochu vymizela?
Němčina vymizela i kvůli způsobu výuky na školách, což vedlo i k poklesu počtu kvalitních lektorů, kteří jsou dnes velmi vzácní. Poptávka po němčině však stále převyšuje nabídku, protože naše ekonomika je úzce spjatá s Německem, a proto se snažíme klientům zajistit nejlepší možné lektory.
Měl jsem na mysli, jak rychle studenti dělají progres v němčině. Samozřejmě to generalizuji a každému jazyk jde jinak, ale když s němčinou začínáte, trvá, než se prokoušete její logikou.
Možná se trochu ohradím, protože němčina je velmi logický jazyk, má jasnou strukturu a pravidla. Jakmile máte tuto krásnou strukturu v hlavě, už stačí jen číst a dívat se na filmy. Možná je problém, že německé filmy nebo seriály nejsou vždy úplně zajímavé. Němci přece hlavně točí dramata, která jsou pro mě většinou trochu nudná. Čest výjimkám, ale najdou se i krásné věci. Například teď na jedné platformě je seriál „Vraždi všímavě“. To je můj tip.
Čeština pro cizince je hlavně o expatech, kteří tu pracují. Potřebují se češtinu naučit natolik, aby se dokázali v místním prostředí dobře orientovat a komunikovat, i když je to náročný jazyk.
I když se úroveň angličtiny a dalších jazyků v Česku postupně zvyšuje, stále si myslím, že žít tady a neumět česky, tedy nerozmluvit česky – nebo slovensky, což je můj případ – je komplikace. Kdo chce plnohodnotně žít v České republice, musí se do toho opřít a naučit se češtinu alespoň na úrovni B1, aby byl schopný se domluvit na úřadě, v obchodě, zvládnout základní konverzaci. To je prostě must. Chápu, že někteří jsou tu jen na pár let, ti se to asi učit nebudou, ale pokud tady chce žít člověk dlouhodobě, jednoznačně do toho jde.
Co by měl HR člověk hledat u dodavatele češtiny pro cizince? Především kvalifikovaného lektora, který rozumí potřebám expatů, umí přizpůsobit výuku reálným situacím a pomůže kolegům rychle a efektivně zvládnout jazykové nástrahy.
Lektor musí jednoznačně znát češtinu jako rodilý mluvčí, mít opravdu výbornou úroveň. My jazykovou výuku češtiny pro cizince ještě dělíme do dvou podkategorií. Rozdíl je podle mateřského jazyka studenta. Někdo má slovanský jazyk jako mateřštinu, někdo germánský nebo románský. A podle toho se přístup k výuce trochu liší.
Řekl jste, že lektor by měl mít stoprocentní znalost češtiny. To se ale neděje vždy, že?
Učit češtinu není jen o tom jazyk znát, ale hlavně umět ji efektivně naučit, což je obzvlášť náročné u úplných začátečníků. Mluvit česky automaticky neznamená umět ji předat – lektor musí umět vysvětlit gramatiku srozumitelně, i když nemusí znát přesné odborné termíny. Výhodou je, když lektor zná mateřský jazyk studenta nebo umí další jazyky jako angličtinu, španělštinu, ruštinu či ukrajinštinu, protože to usnadňuje porozumění.
Co byste doporučil začátečníkovi nebo mírně pokročilému – rodilého mluvčího nebo Čecha s vynikající angličtinou?
Na úrovni do A2 bych doporučil spíše lektora, který není přímo native speaker, ale má zkušenost s učením se cizího jazyka a dokáže se tak vcítit do role studenta. Ta zkušenost, že sám ví, co to znamená učit se jazyk, je k nezaplacení, protože je to něco úplně jiného než někdo, kdo nikdy žádný cizí jazyk neučil a jde rovnou učit. I když někteří native speakři mají zkušenost s učením jiného jazyka, často je tato zkušenost krátká nebo dávná, a proto se hůře vcítí do toho, co student prožívá.
A co se děje ve firemním prostředí? Zaznívají podobné otázky?
Určitě je téma native speakerů docela žhavé. Klienti často chtějí native speakera, ale není jasné proč, zda kvůli autentickému přízvuku, nebo proto, že nerozmlouvá česky. Někdy je i native speaker, který umí česky, takže je důležité si to s klientem vyjasnit.
Jaké vidíte trendy v jazycích poslední rok či rok a půl?
Trendy jsou spíš dlouhodobější. Vidím posun k online výuce a k tomu, že lidé začínají jazykovou výuku přes aplikace – mají ji hned po ruce a zdarma. Zkouší různé aplikace a platformy, až nakonec přijdou k živému lektorovi, protože zjistí, že potřebují někoho, kdo je povede. Živá jazyková výuka byla před pár lety až na třetím místě, dnes je na osmém a lidé si projdou těmito fázemi, než dojdou k nám.
Vím, že vám jazyky jdou. Jaký jazyk nebo progres jste si naposledy naplánoval vy sám?
Miluji španělštinu. Neustále ji piluji a snažím se najít co nejvíc příležitostí, jak ji v praxi využít. Dosáhl jsem úrovně B1, takže když přijedu do Španělska, bez problémů se domluvím a vyřídím běžné věci. Baví mě nejen španělská kultura, ale také ta latinskoamerická, rád cestuji, a tak si všechno krásně propojuji.
Co konkrétně děláte v Empire, aby byla jazyková výuka zábavná a motivující?
Snažím se, aby tým byl v pohodě, aby byli šťastní v tom, co dělají. Není to jen moje práce, ale práce šesti kolegů v kanceláři na Smíchově. Přinášíme nové věci a trendy, vzděláváme naše lektory, aby měli pocit, že jsme s nimi a jsme jeden tým. To děláme společně, aby výuka byla zábavná a klienti ji měli