V současné době, kdy technologie postupují rychlým tempem, se stále více ukazuje, že znalost práce s moderními digitálními nástroji není výsadou jen IT specialistů. Důraz na vzdělávání v oblasti informačních technologií je proto zásadní nejen pro experty, ale i pro běžné uživatele, kteří každodenně pracují s počítači, kancelářskými aplikacemi a firemními systémy.
Martina Dubcová poukazuje na význam kyberbezpečnosti a fenomén deepfake jako zásadní téma, která je třeba brát vážně. „Kyberbezpečnost už dávno není jen technické téma pro úzký okruh specialistů. Je to oblast, která zasahuje do života každého z nás,“ vysvětluje Dubcová.
Pumpedu je dceřinou společností velkého českého IT distributora DNS a díky spolupráci s předními světovými dodavateli technologií nabízí školení, která reagují na nejnovější trendy – od umělé inteligence přes kybernetickou bezpečnost až po soft skills v IT. „Díky přímému kontaktu s výrobci získáváme přístup k nejnovějším informacím, které často dokážeme jako první předat našim klientům,“ doplňuje.
IT vzdělávání v novém kontextu
Podle Martiny Dubcové je dnes nutné přistupovat ke vzdělávání komplexně. Nejde jen o technické dovednosti, jako je konfigurace sítí nebo správa systémů, ale i o měkké dovednosti a základní digitální gramotnost běžných uživatelů. „Pokud selže Outlook, může to výrazně narušit komunikaci se zákazníky – bez přístupu k e-mailům a kalendářům se zastaví domlouvání schůzek, zpomalí se reakce na požadavky a omezí se vnitrofiremní spolupráce. Naše kurzy jsou proto rozděleny do tří oblastí – technické, soft skills a základní uživatelské dovednosti,“ uvádí.
V popředí zájmu je nyní umělá inteligence, která přináší nejen nové možnosti, ale i rizika. „Vývoj jde tak rychle, že školení musí být neustále aktualizována, aby reflektovala nové nástroje a legislativní změny,“ poznamenává M. Dubcová. Mezi klíčová témata patří také směrnice NIS2, která výrazně ovlivní kybernetickou bezpečnost v evropských firmách.
Deepfake jako nová hrozba
Oblast, na kterou Pumpedu klade důraz, je problematika deepfake technologií. „Představte si, že vaši rodiče nebo kolegové obdrží zprávu od někoho, kdo vypadá a zní přesvědčivě, ale ve skutečnosti jde o podvod,“ říká Martina Dubcová a uvádí příklad z vlastní rodiny, kdy její rodiče klikli na odkaz v podvržené zprávě o porouchaném telefonu jejich blízkého.
Školení v Pumpedu proto obsahují praktické ukázky deepfake videí, která jsou často velmi věrohodná. „Jedním z našich příkladů bylo video, kde falešně vystupoval manažer firmy, který vítal účastníky školení. Až na konci jsme odhalili, že šlo o deepfake, přesto třetina lidí video považovala za skutečné,“ popisuje zkušenosti M. Dubcová.
Nejde přitom jen o technologii samotnou, ale i o sociální inženýrství, kdy útočníci využívají znalosti o oběti a jejím okolí, aby podvod působil věrohodněji. „Čím více osobních informací útočník použije, tím je riziko větší,“ vysvětluje.
Praktické dopady a prevence
Významná část kurzu se věnuje i scénářům z praxe, například podvodným telefonátům od „finančního ředitele“, kdy útočník pomocí AI simuluje hlas známé osoby a žádá o rychlý převod peněz. Martina Dubcová uvádí reálný případ z České pošty, kde zaměstnanec odeslal finance na podvodný účet. „Školení za pár tisíc může ochránit před ztrátou statisíců i milionů,“ zdůrazňuje. Při školení je podle ní klíčové rozdělit účastníky podle znalostí a zkušeností. „Není efektivní dávat začátečníky a pokročilé dohromady, vždy se bude jedna skupina nudit,“ konstatuje.
Firmy se také potýkají s otázkou, jak správně využívat umělou inteligenci v praxi. „Mnozí zaměstnavatelé netuší, jaké AI nástroje jejich lidé používají, a často to nekontrolují. Dochází tak k riziku úniku citlivých dat,“ varuje M. Dubcová. Evropská legislativa přitom nově ukládá povinnost zaměstnance informovat o bezpečném využívání AI nástrojů.
Budoucnost IT vzdělávání
„Umělá inteligence bude i nadále klíčovým tématem našich kurzů, včetně generování videí či rozmlouvání fotografií,“ říká M. Dubcová. Současně zdůrazňuje, že snaha o zákaz AI ve firmách není řešením. Lepší je nastavit jasná pravidla a procesy, které minimalizují rizika.
Pumpedu se proto zaměřuje nejen na technické znalosti, ale i na osvětu a prevenci, která pomáhá firmám ochránit své zaměstnance a data. „Je to běh na dlouhou trať, ale vzdělávání je nejefektivnější obrana proti novým kybernetickým hrozbám,“ uzavírá Martina Dubcová.
Přepis podcastu
Tento přepis podcastu byl vytvořen s využitím automatizované technologie rozpoznávání řeči.
Tomáš Pospíchal (moderátor): Mým dnešním hostem je Martina Dubcová, ředitelka vzdělávací společnosti Pumpedu a expertka na IT vzdělávání. Ve světě IT vzdělávání působíš trochu neobvykle – ne úplně jako typický IT expert, i když nabízíte velmi odborné kurzy. Ten "ajťák" z tebe na první pohled úplně nevyzařuje, nebo je možná někde skrytý uvnitř.
Martina Dubcová (host): Je skrytý hodně hluboko, aby nebyl na první pohled vidět, ale je tam.
Jaká byla tvoje cesta k profesnímu a hlavně IT vzdělávání?
Moje cesta k IT vzdělávání byla vlastně poměrně rychlá a nečekaná. Jako dítě jsem měla jasnou představu, že budu baletkou nebo paní učitelkou a skutečně jsem si splnila svůj sen stát se učitelkou. Na Palackého univerzitě v Olomouci jsem vystudovala matematiku a přírodopis pro druhý stupeň základní školy. Olomouc jsem si zamilovala, považovala jsem ji za nejkrásnější město, kde chci zůstat navždy. Jenže nabídka pracovních příležitostí tam byla omezená, a tak jsem se rozhodla pro rok v Praze „na zkušenou“. A jak to tak bývá, z roku se stalo dvacet let.
První práci jsem měla v IT distribuční společnosti, která měla i vlastní tréninkové centrum a právě tam jsem našla svou profesní „alma mater“. Právě tam jsem poprvé přišla do styku s IT specialisty a překvapilo mě, jak přímí a upřímní jsou. Na rozdíl od obchodníků, kteří někdy nevysvětlí vše do detailu, ajťáci vám řeknou přesně, co si myslí. Upřímnost byla občas bolestivá, ale pod tou tvrdou slupkou jsem poznala férové, inteligentní a chytré lidi, se kterými mě dodnes baví spolupracovat. Setkání s IT specialisty nakonec změnilo celý můj profesní směr.
Takže ta „nepřítomnost emocí“ může být vlastně výhodou.
Obávám se, že v současnosti je na ně vyvíjen tlak, aby si osvojili i sociální dovednosti...
To jsme se rychle dostali úplně jinam.
Bohužel, je to ale současný trend, nelze ho opomenout.
Na tvém LinkedInu si každý může snadno dohledat kompletní profesní dráhu. Aktuálně působíš ve společnosti Pumpedu, jsi její zakladatelka a výkonná ředitelka. Co Pumpedu dělá, na co se specializuje? A proč si vybrat právě vás jako dodavatele?
Jak jsem už zmínila, v oblasti IT vzdělávání působím už přibližně dvacet let. Možná to zní jako dlouhý čas, ale za tu dobu jsem nasbírala spoustu cenných zkušeností. V současnosti pracuji ve společnosti Pumpedu, která se specializuje na IT vzdělávání a je součástí velké IT distribuční firmy DNS. Ta má uzavřené smlouvy s předními světovými vendory, jako jsou HPE, IBM, Dell a další, celkem jich je v portfoliu kolem dvaceti.
Díky tomu, že nás před dvěma lety DNS odkoupila, máme přístup k odborníkům z různých oblastí IT a můžeme nabízet jedinečná školení nejen v Česku, ale i na evropské úrovni. Právě přímý kontakt s vendory nám umožňuje získávat nejnovější informace často jako první, což nás výrazně odlišuje od konkurence.
Na jaká témata se nejčastěji zaměřujete?
IT vzdělávání se často vyvíjí ve vlnách. Vždy se objeví nějaký dominantní trend. V současnosti je to bezpochyby umělá inteligence, obrovské téma.
Toto je v polovině roku 2025 opravdu velké téma.
Ano, a bude zajímavé sledovat, co přijde v letech 2026 a 2027. Vývoj je totiž tak rychlý, že prakticky žádné školení není stejné. Už po dvou měsících vypadají kurzy úplně jinak. Přicházejí nové nástroje pro práci s umělou inteligencí, nové přístupy a nově také legislativa, kterou je potřeba znát a dodržovat.
To je tedy jedno silné téma, které rezonuje nejen v IT, ale myslím, že i celosvětově. Druhým velkým tématem je kybernetická bezpečnost – jednoznačně klíčová oblast. Všichni zmiňují směrnici NIS2, firmy se na ni musí připravit a očekává se, že to významně ovlivní celý trh.
IT vzdělávání často působí velmi sofistikovaně, možná až trochu „nerdsky“. Ale není to jen o technických expertech. Věnujete se také běžným uživatelům, tedy „bílým límečkům“, kteří technologie používají každý den. Jak s nimi tedy pracujete?
Je skvělé, že to zmiňuješ. IT je dnes doslova ve všem – v marketingu, ve výrobě, v administrativě. I tam, kde by to člověk nečekal. Když pracujete s Excelem a něco nefunguje, tak vlastně nefunguje ani vaše práce. A nakonec nejste schopní dodat to, co vedení firmy očekává.
Takže když nefunguje Excel, nefunguje celá firma.
Přesně tak. Často platí, že problém je „mezi klávesnicí a židlí“. Ale od toho jsme tady. Přijďte na školení a pomůžeme. Naše nabídka vzdělávání se dělí do tří hlavních oblastí. První je technická – konfigurace, implementace nebo správa podnikových sítí, určená pro tzv. hard IT specialisty. Druhou tvoří měkké dovednosti, opět pro IT sektor. Když konzultant nedokáže srozumitelně vysvětlit přínosy řešení, zákazník ho prostě nepochopí a to je častý problém. Třetí oblast je určena běžným uživatelům, kteří potřebují zvládat nástroje, s nimiž pracují každý den. Dnes je největší zájem o školení Microsoft 365.
Zmiňovala jsi kyberbezpečnost, což je vlastně hlavní téma našeho rozhovoru. Proč jste si zvolili právě deepfake? V jakém kontextu ho ve vašich kurzech zpracováváte a co pro vás toto téma znamená?
Kyberbezpečnost pro mě dlouho znamenala technické, složité téma, kterému rozumí jen úzká skupina odborníků – typicky ti, které si představíte v kapuci u počítače. Znám ale řadu lidí, kteří se jí profesionálně věnují, a postupně jsem pochopila, že i když to zvenku vypadá komplikovaně, celé to má svůj systém a logiku. Zlom přišel před půl rokem. A nebylo to na konferenci, ale při telefonátu s mou maminkou.
Volala mi naštvaná, že prý mám zase nové číslo, protože jsem jí přes WhatsApp zprávu psala, že se mi rozbil telefon. Zpráva obsahovala odkaz a ona na něj bez váhání klikla. O chvíli později to samé udělal i můj táta a ten má v mobilu nejen své internetové bankovnictví, ale i účet celé základní školy, které šéfuje. Naštěstí se nic nestalo, ale v tu chvíli jsme zažili pořádnou paniku. Ukázalo se, že i vzdělaní lidé mohou kvůli obavám o své blízké zapomenout na logiku a stát se snadno obětí podvodu.
Tento osobní zážitek mě přivedl k tomu, že jsme do našich kurzů zařadili i témata jako kyberbezpečnost nebo deepfake. Věřím, že je důležité dělat osvětu a učit lidi, jak se v digitálním světě chránit – nejen odborníky, ale i běžné uživatele, jako jsou naši rodiče.
Takže pokud to chápu správně, program Pumpedu je určený firmám a zaměstnavatelům, kteří chtějí své zaměstnance naučit, jak se chránit v online prostředí – nejen v práci, ale i doma? Pomáhají k tomu i praktické příklady a modelové situace?
Chápeš to naprosto správně.
Kdo s tebou tento program dával dohromady? Kdo ho školí, jaký tým za ním stojí?
Kurz u nás vede tým zkušených lektorů, přičemž hlavní z nich má na starosti nejen samotnou výuku, ale i průběžný vývoj celého programu. Tempo v oblasti technologií je dnes extrémně rychlé. To, co platilo před půl rokem, už dnes může být zastaralé. Proto před každým školením obsah pečlivě aktualizujeme a doplňujeme o nové nástroje a reálné příklady z praxe.
Hlavní lektor se zároveň aktivně podílí na implementaci umělé inteligence ve firmách. Spolupracoval například s Vodafonem na systému, kde AI pozná rozrušeného nebo vulgárního volajícího a okamžitě ho přepojí na živého operátora. I takové zákulisní ukázky dáváme účastníkům kurzů. Věřím, že právě reálné příběhy je často zaujmou nejvíc.
Zákulisí! Takže kurz obsahuje i ukázku toho, jak si například vytvořit deepfake video?
Přesný návod, jak deepfake vytvořit, ve školení samozřejmě nedáváme, šlo by to snadno zneužít. Ale upozorňujeme na to, že na internetu je dnes dostupná řada nástrojů, některé zdarma, jiné placené, a vytvořit takové video už není žádná věda.
Jedním z příkladů, který ve školení používáme, je video s údajnou zdravicí manažera firmy. V uzavřené online skupině asi dvou set zaměstnanců lektor pustil úvodní „vzkaz“ jejich nadřízeného. Ten vítal účastníky, mluvil o důležitosti tématu a zmínil, že školitel je jeho známý a že se na kurz těší. Až na konci jsme odhalili, že jde o deepfake – a přesto si asi třetina lidí myslela, že je video skutečné. Právě takhle snadno může člověk podlehnout falešným informacím.
Bylo to autentické.
Bylo. A co bylo na tom překvapivé, kvalita videa nebyla nijak zvlášť vysoká. Lektor se pak dokonce přiznal, že nad jeho tvorbou strávil asi 30 minut. Použil volně dostupné materiály z internetu. Ten nadřízený se například objevil v nějakém podcastu, takže si z toho poskládal potřebné části. A možná právě proto, že to video nebylo dokonalé, lidé mu uvěřili, že je to skutečně zdravice od jejich nadřízeného.
Naopak při veřejném školení s účastníky z různých firem a pozic lektor použil deepfake video s prezidentem Petrem Pavlem. Video bylo technicky velmi kvalitní, ale tentokrát mu neuvěřil nikdo, protože nedávalo smysl, že by prezident oslovoval právě je. Chyběl kontext a osobní vazba. A právě to je klíčové. U deepfake obsahu nerozhoduje jen technologie, ale i tzv. sociální inženýrství. Útočník si zjistí maximum o konkrétním člověku – jeho práci, vztazích a návycích. Čím víc osobních detailů do podvodu zapojí, tím je věrohodnější. A o to větší je pak riziko, že mu oběť uvěří.
Když to poslouchám, nejsou tím největším rizikem samotné deepfake nástroje, ale spíš to, jak a k čemu se používají. Souhlasíš, že větší hrozbu dnes představuje kombinace dezinformací, sociálního inženýrství a kyberútoků? Kde se ještě deepfake videa a grafika objevují? Co dalšího v kurzu probíráte?
Jedním z nejčastějších scénářů, se kterým se v praxi setkáváme a který už postihl řadu českých firem, od malých po ty největší – je falešný hovor od „finančního ředitele“. Útočník získá vzorek jeho hlasu, třeba z veřejného vystoupení, a pomocí umělé inteligence ho nasimuluje. Pak volá podřízenému a žádá například okamžitý převod peněz. Hovor probíhá přes telefon nebo videohovor a jeho kvalita je dnes už natolik vysoká, že není jednoduché ho rozpoznat jako podvod.
To zní docela bizarně.
Představ si, že jsi pátý den v nové práci a najednou ti přes Teams zavolá nadřízený. Vidíš ho na obrazovce, slyšíš jeho hlas – všechno působí důvěryhodně. Řekne, že je to urgentní a musíš poslat velkou částku na konkrétní účet. Asi mu moc nebudete odporovat, že? Přesně takhle se stalo na České poště, kde zaměstnanec omylem poslal půl milionu korun na podvodný účet.
Problém je, že takto podvedené peníze bývá téměř nemožné získat zpět, zejména pokud skončí v zahraničních bankách. Zaměstnanec sice může ručit zhruba do výše čtyř platů, ale to často nestačí. U České pošty nakonec zaměstnanec celou částku včetně penále skutečně zaplatil sám – což je výjimečné a za co si firma zaslouží uznání. Tahle zkušenost je velmi drahá lekce. Školení, které stojí pár tisíc, může ochránit před ztrátou stovek tisíc až milionů korun. Proto se vyplatí být na podobné situace připravený.
Jak zvládáte školení, když je ve skupině třeba IT oddělení i call centrum s velmi rozdílnými znalostmi a zkušenostmi?
Upřímně, IT specialisté tyto kurzy moc nevyhledávají. Oni spíš sahají po pokročilejších tématech a certifikacích. Tento kurz je totiž primárně určený pro běžné uživatele. Ajťáci se totiž s těmito situacemi setkávají každý den. Když třeba někdo klikne na podezřelý odkaz, celý IT tým musí rychle zasáhnout. IT oddělení je s tímto dobře obeznámeno, i když to neznamená, že by nebyli schopní se napálit, ale pak už musí jít o opravdu cílený a promyšlený útok.
Má otázka spíš směřovala k rozdílným zkušenostem a digitálním znalostem jednotlivých oddělení ve firmě.
Když se mi na kurzu sejde pokročilý uživatel spolu s někým, kdo o tématu neví vůbec nic, tak je to problém. Pro vaše posluchače, pokud plánujete nějaké školení, nedávejte začátečníky a pokročilé dohromady. Vždycky se bude jedna skupina nudit. Nehovoříme teď o tématu deepfake, dejme tomu, že jde o obecné školení. Ale vezmi si třeba uživatelské kurzy Excelu – pokud máte v jedné skupině pokročilé uživatele a začátečníky, nikdy to nemůže fungovat dobře. Vždycky bude část účastníků nespokojená.
Máš nějaký „aha“ moment z kurzu, kdy účastníci řekli: „Tahle kvalitní deepfake technologie by se dala využít třeba i ve firemní interní komunikaci?“
Ano, kolikrát ani nevnímáme, jak často se setkáváme s deepfake nástroji. Náš lektor například ukazuje známé fotografie, třeba dětí trpících v Africe, a upozorňuje na drobnosti, například prsty na rukou nebo nohou, které AI špatně vykreslí. I když jsou snímky dojemné, nejsou vždy zcela autentické.
Co se týká využití těchto nástrojů ve firemní komunikaci, ať už interní, nebo externí, umělá inteligence bude hlavně pomocníkem marketingových specialistů. Usnadní jim práci a její použití bude stále běžnější, ať už jde o komunikaci uvnitř firmy, nebo směrem ven.
Teď už jsme u programu, který se věnuje hlavně AI. Provozujete tedy i deepfake do vašich AI programů?
Snažíme se o to, ano. Vždy je tam část kurzu zaměřená na generování videí pomocí umělé inteligence, třeba i na rozmluvení fotografie.
Umělá inteligence je ve firmách stále v začátcích, zejména co se týká bezpečnosti. Jak se firmy brání tomu, aby jejich zaměstnanci používali AI nástroje pro pracovní účely bezpečně a zodpovědně?
To je právě ten problém. Mnoho zaměstnavatelů vůbec netuší, co všechno jejich lidé do AI vkládají, jaké citlivé informace a jaké nástroje používají. A často to ani nijak nekontrolují, což je podle mě velká chyba. V některých firmách může zaměstnanec bez omezení nahrát třeba smlouvu obsahující osobní údaje a nechat si ji analyzovat AI. Nedávno jsem mluvila s kamarádkou z pojišťovny, která mi řekla, že kolegové prostě dávají celé smlouvy do AI a ptají se na jejich podmínky. To by se ale rozhodně nemělo dít.
Takže se pak možná stává, že firmy plošně zakážou využívání AI, ale to přece také není cesta.
To rozhodně není cesta. Líbí se mi nová legislativa, tzv. AI Act, kde jako zaměstnavatel máte povinnost informovat zaměstnance o tom, že ne každá umělá inteligence je v pořádku. Spousta z nich zneužívá data. Evropská unie dokonce vede seznam nástrojů umělé inteligence, které nedoporučuje, protože nevíte, co se s těmi daty dál děje. A o tom lidé často ani nevědí, ani netuší, že existují AI nástroje, které data zneužívají.
Jak ve firmě nastavit procesy, aby se zabránilo útokům deepfake z různých stran? Dostáváte spíše takové dotazy nebo se zaměřujete hlavně na školení zaměstnanců, například na přepážkách, aby nepadli na podvodné telefonáty z finančního oddělení?
Ano, podobné otázky často přicházejí. Například z HR – zaměstnanec zavolá se žádostí o rychlou změnu čísla účtu, protože prý u původní banky už není. Personalista si napíše nové číslo, ale pak potká zaměstnance na chodbě, který o změně nic neví. Ukáže se, že volal podvodník. Problém je, že firma neměla nastavený jasný proces.
Dnes už jsou firmy, kde změna čísla účtu probíhá pouze přes interní systémy, zaměstnanec ji musí provést sám a vše se dvojitě ověřuje. Stejně tak u finančních transakcí platí, že by neměla stačit jen jedna osoba na odeslání velkých částek, ale je třeba dalšího schválení nebo ověření.
Takže to je další případ. Vracet zaměstnance zpátky do kanceláří tedy dává smysl.
Ano, to dává velký smysl. Když vedu tým, vždycky vidím, že když jsou lidi fyzicky spolu, více komunikují a práce jde mnohem lépe od ruky. Jasně, home office chápeme a podporujeme. Když jsou ale všichni fyzicky pohromadě, efektivita a spolupráce mají úplně jinou úroveň.
Jak to podle tebe ovlivní naši schopnost důvěřovat realitě a rozlišovat, co je skutečné? Viděli jsme ve vašem kurzu chyby jako šest prstů, ale to brzy zmizí. Nemyslíš, že tím může vážně utrpět naše vnímání reality?
Myslím, že důvěra v realitu je už dávno narušená. Deepfake je totiž mocný nástroj k dezinformacím, který dokáže zmást velké množství lidí. Například v Americe se objevilo velmi věrohodné deepfake video Elona Muska, kde doporučoval investovat. Nebylo to ale skutečné. Video bylo tak autentické, že spousta lidí uvěřila, že to říká on, a podle toho i investovali.
Samozřejmě ti, kdo na to naletěli, už podobným videím nevěří, ale finanční škody byly značné. Takovéhle podvody opravdu bolí a ukazují, jak vážně deepfake ovlivňuje naši schopnost rozpoznat pravdu od lži.
Jak správně sestavit vzdělávací program v oblasti deepfake, aby si zaměstnanci odnesli potřebné znalosti pro firemní i rodinnou praxi a věděli, jak se správně chovat?
Správné sestavení vzdělávacího programu je opravdu klíčové, aby si lidé doopravdy něco odnesli. Musíme vybalancovat dvě věci – co firma od školení očekává a co zaměstnanci potřebují. Proto je na začátku důležité udělat podrobnou analýzu a pochopit procesy, které ve firmě fungují. Podobně jako u dlouhodobých soft skill akademií, i tady je potřeba školení cílit přesně na konkrétní potřeby.
Pokud například pracujete ve finančním sektoru, zaměříme se právě na specifika této oblasti. Deepfake hrozby často míří právě na finance, protože jsou pro hackery nejatraktivnější, a proto musí být zaměstnanci dobře připraveni. Školení tak vždy přizpůsobujeme na míru konkrétní firmě a jejím potřebám.
Jak firmy vnímají nové AI zákony? Rozšiřují už školení o deepfake a AI nástroje, nebo to zatím berou spíš jako další byrokratickou povinnost podobnou GDPR? Jaké máte zatím zkušenosti?
Legislativa platí teprve od února, takže je to opravdu čerstvé. Některá HR oddělení to vidí jako další zbytečnou byrokracii od EU, což je špatný přístup. Na druhou stranu jsou ale i firmy, které berou situaci vážně a chtějí zaměstnance chránit, například před nahráváním citlivých dokumentů do AI, jako jsou smlouvy nebo životopisy.
Pokud HR nemá dostatečné znalosti o rizicích, je pochopitelné, že je nová legislativa frustruje – musí připravit školení, což my nazýváme „BOZP v umělé inteligenci“. Lidé skutečně potřebují vědět, jaká rizika AI přináší a proč není správné nahrávat soukromé či citlivé dokumenty.
Jak často by podle tebe měly firmy pořádat „refresh“ školení, třeba jen půldenní, aby zaměstnanci v HR i IT zůstali stále v obraze a drželi krok s rychlými změnami?
Můžu odpovědět otázkou? Jak často prochází zaměstnanec BOZP? Jednou za rok. A stejně tak bych doporučila i refresher školení, ideálně jednou ročně.
Máte v Pumpedu pro účastníky školení i následnou komunikaci? Tedy možnost se spojit s lektorem, konzultovat věci, které se objevily až po školení?
Ano, určitě. Ex post komunikace máme a účastníci ji využívají. Lidé projdou školením a pak chtějí implementovat AI do firmy tak, aby to dávalo smysl, aby to bylo v souladu s předpisy, a právě k tomu využívají naše lektory.
Je možné čerpat na tyto programy i nějakou podporu od státu?
Momentálně dokážeme pro zájemce zajistit čerpání podpory. Na samotné školení jsou vlastně dvě možnosti vyloženě pro firmy. Je tu program DIGI, který pro firmy končí v říjnu, do kdy musí být podána poslední přihláška, a školení musí být dokončeno do listopadu. Nebo pak hodně fyzických osob využívá dotace „Jsem v kurzu“.
Zmínila jsi, co se stalo tvým rodičům. Cítíš teď, že víc kontroluješ telefony a čísla v rodině? A co plánuješ udělat, aby se něco podobného nestalo třeba u tvých dětí?
Máme heslo. Moje maminka už si není jistá, jestli jsem to opravdu já, když jí volám, takže jsme si dohodly speciální heslo. Když ho řeknu, ví, že jsem to já. Díky tomu se vyhneme zbytečnému nedůvěřování. A když zavolá někdo cizí, maminka se zeptá na otázku, kterou známe jen my dvě. To doporučuji všem, hlavně v komunikaci s rodiči – vždy si domluvte něco osobního, co znáte jen vy.
Co se týká dětí, je to zajímavé. Moje jedenáctiletá dcera přesně ví, co je deepfake, zatímco kolegyně v práci o tom neměla ani tušení. Mladší generace, kolem deseti let, se s tím denně potýká a věřím, že mají dobře rozvinuté kritické myšlení.