Průzkum ukázal, že úroveň podpory zdraví na pracovišti je v Česku výrazně ovlivněna velikostí organizace, ochotou dát této oblasti prioritu a existencí formální strategie. Byť se zdraví zaměstnanců přímo promítá do jejich fluktuace i celkového pracovního výkonu, řada firem k němu přistupuje nesystémově a bez strategie.
„Výsledky ukazují, že preventivní péče je v řadě českých firem stále ještě popelkou. Firmy sice často nabízejí sick-days, ale účinné nástroje časného záchytu zdravotních rizik, jako jsou screeningové programy či systematická spolupráce s lékaři, jsou spíše výjimkou. Přitom rozvoj těchto opatření představuje v kontextu stárnoucí populace největší příležitost pro dlouhodobé udržení produktivity firem a pracovní schopnosti zaměstnanců,“ řekla k výsledkům průzkumu ředitelka Ministra zdraví Martina Bulánková.
Hlavní zjištění průzkumu
- Propast v prevenci aneb vítězí jednoduchá řešení: Zatímco sportovní benefity, workshopy a manažerská podpora jsou relativně běžné, systematické screeningy, očkování nebo podpora duševního zdraví jsou ve většině firem spíše výjimečné.
- Nízké rozpočty: Dle průzkumu více než dvě pětiny firem (42,5 %) investují do zdraví částku pod 10 000 Kč ročně na zaměstnance. Vyšší výdaje na zdraví zaměstnanců jsou ve výrazné menšině.
- Bariéry rozvoje zůstávají strukturální: Hlavní překážkou jsou finanční omezení (univerzální faktor), nízká priorita ze strany vedení a nedostatečné kapacity HR týmů.
- Strategie je klíč: Firmy se strategií dosahují z hlediska šíře i intenzity zavedených opatření lepších výsledků v podpoře zdraví zaměstnanců než firmy, které tak činí pouze nahodile. Data také potvrzují, že kvalita a komplexnost podpory zdraví se zlepšují spolu s mírou formalizace strategie – od její absence až po ukotvení v řízení firmy.
- Velikost organizace: S rostoucím počtem zaměstnanců se aktivita v podpoře zdraví zvyšuje; nejkomplexnější programy nabízejí velké firmy nad 500 zaměstnanců.
„Podpora zdraví na pracovišti se stále více stává součástí employer brandingu, a právě kvalita pracovního prostředí a péče o duševní zdraví jsou faktory, které ovlivňují loajalitu stávajících i nábor nových pracovníků. Naše data však ukazují, že bez aktivního zapojení vedení a jasného strategického ukotvení zůstává podpora zdraví na pracovišti často jen souborem izolovaných aktivit bez dlouhodobého efektu na zdraví zaměstnanců a jejich wellbeing,“ dodala k výsledkům průzkumu Anna-Alexandra Bentley, manažerka projektu Prevence v think tanku Ministr zdraví.
Doporučení Ministra zdraví pro firmy: Pět realistických kroků pro systematičtější podporu zdraví
Závěry projektu Zdraví ve firmách ukazují, že posun k systematičtější podpoře zdraví nemusí nutně znamenat okamžité zavádění nákladných programů. Organizace Ministr zdraví proto doporučuje zaměstnavatelům postupovat v těchto realistických krocích:
- Zavést základní rámec a strukturu: Vytvořit jednoduchý strategický plán, který určí priority a odpovědnosti, čímž se zamezí nahodilosti aktivit.
- Přizpůsobit opatření provozu: Volit takové kroky, které odpovídají konkrétnímu odvětví a reálným kapacitám firmy, nikoliv univerzální modely.
- Posílit odbornou a preventivní složku: Vedle běžných benefitů se zaměřit na odbornou podporu fyzického i duševního zdraví a zavádění screeningových prvků.
- Rozvíjet kompetence vedoucích: Investovat do vzdělávání manažerů v oblasti duševní pohody, prevence stresu a komunikace.
- Nastavit pravidelný rytmus: Nahradit jednorázové akce (např. Dny zdraví) udržitelným ročním plánem, který zajistí kontinuitu a větší dopad.
Podpora zdraví na pracovišti se v Česku postupně stává důležitou součástí fungování firem, mnoha organizacím však stále chybí jasné řízení a strategické ukotvení. Právě posun od jednotlivých benefitů k systematickému přístupu bude v příštích letech klíčový pro zdraví zaměstnanců, produktivitu i personální stabilitu firem.
O výzkumu
Výzkum byl realizován formou online dotazníkového šetření v období od 23. června do 26. října 2025. Získáno bylo celkem 80 kompletních odpovědí od respondentů z různých sektorů ekonomiky, včetně výroby, IT, státní správy a zdravotnictví. Metodologie byla připravena ve spolupráci s odborníky z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze. Pro vyhodnocení byla použita metrika Index aktivity, vyjadřující úroveň zavedených opatření napříč 27 sledovanými položkami ve čtyřech klíčových pilířích.
