Formulace závěru pracovního vysvědčení

Nejlepší formulace závěru pracovního vysvědčení zní: „Opustil nás na vlastní přání.“ Signalizuje výpověď danou zaměstnancem. Byl-li pracovní poměr ukončen na základě smlouvy nebo dohodou, může být uvedena věta: „Pracovní poměr byl ukončen oboustrannou dohodou.“

Slovní spojení: „na vlastní přání“ může však zaměstnanci uškodit, pokud si ještě nenašel navazující zaměstnání. Stal se nezaměstnaným z vlastní vůle a nemá tedy nárok na podporu v nezaměstnanosti. Ukončil-li zaměstnavatel pracovní poměr kvůli nedostatku poptávek, má zaměstnanec nárok na uvedení důvodu výpovědi. Např.: „Bohužel jsme museli ukončit pracovní poměr s paní X z důvodu uzavření naší pobočky.“

Ukončil-li zaměstnavatel pracovní poměr sám, zmíní se o tomto faktu obvykle formulí „Pracovní poměr končí…(datum)“. Každému znalci je však jasné, že výpověď byla předložena zaměstnavatelem. Důvod ukončení pracovního poměru by měl být v pracovním vysvědčení uveden jen se souhlasem zaměstnance.

V případě průběžného vysvědčení by se měl na závěr uvést důvod, proč bylo vydáno. Lepší než nic neříkající formule jsou výroky jako např. „Pan X obdržel toto průběžné vysvědčení u příležitosti změny pozice v obchodním oddělení.“ Tím se vyhneme dojmu, že jsme zaměstnance vystavením průběžného vysvědčení přechválili.
Zdroj: Junge Karriere - Informace pro mladé uchazeče o zaměstnání - absolventy apod.
Zobrazit přehled článků ze zdroje Junge Karriere