Jeden z amerických časopisů informoval o rozvíjejícím se systému hodnocení a odměňování, který významně zlepšuje schopnost zaměstnanců vnímat, do jaké míry je management schopen vytvořit efektivní a přátelské prostředí. „Vzestupné“ hodnocení je systémem, v němž podřízení hodnotí schopnosti svých manažerů a vedoucích ve vztahu k problematice právě pracovního prostředí a spokojenosti zaměstnanců. Jedna ze společností tento přístup vyzkoušela, aby předešla vztahu „ruka ruku myje“ mezi manažery a pracovníky. Vedoucí pracovníci byli informování, že hodnocení nebude mít vliv na jejich kariéru či plat. Výsledky se dostavily.
Během pěti let, kdy experiment probíhal, došlo z pohledu pracovníků ke zlepšení většiny manažerů, kteří organizovali pravidelná setkání za účelem získání odezvy ze strany svých týmů, ale i těch, kteří tato setkání pořádali spíše náhodně. Ti, kteří měli zpočátku nejhorší hodnocení, se zlepšili nejvíce, vedoucí z druhého konce stupnice naopak málo nebo vůbec. Špičkový management pak svolával mítinky s manažery, na nichž byly průběžné výsledky prodiskutovávány. Vlastní proces výzkumu se skládal ze sestavení dotazníku (podrobnější znění je součástí článku), který byl během výzkumu upravován podle toho, které otázky se osvědčily a naopak.
Dotazník byl vyplňován jednou za rok, pracovníci personálního oddělení osobně prezentovali průzkum a jeho výsledky zaměstnancům. Každý rok vydalo vedení pětistránkovou zprávu – výsledné skóre jednotlivých manažerů tvořilo hodnocení jejich přímých podřízených (týmu) v kombinaci s míněním celého podniku. V prvním roce všichni manažeři absolvovali dvouhodinové školení, kde byli obeznámeni se způsobem hodnocení a jeho účelem. V tomto „vzestupném“ systému je zaměstnancům dáváno najevo, že se firma zajímá o jejich názor a pracovní prostředí. Čím větší byly projevy zájmu, tím lepší bylo i hodnocení ze strany pracovníků. tento přístup tak může být dobrou cestou ke sledování stavu pracovního prostředí.
Zdroj: HR Zone - britský portál zaměřený na lidské zdroje