Když motivace, tak dlouhodobá

Motivace zaměstnanců by měla být dlouhodobou záležitostí. Manažerům se však spíše daří motivovat zaměstnance krátkodobě. Chtějí-li je proto motivovat lépe, měli by nejprve zauvažovat nad tím, proč a s jakými pocity jejich podřízení vlastně chodí denně do práce. Na takovou otázku existují dvě rozdílné odpovědi. První z nich je fakt, že zaměstnanec svoji práci sice nesnáší, ale chodí do ní, protože potřebuje peníze. Druhou je pak to, že se zaměstnanec necítí být v práci dobře hodnocen, práce ho však i přesto baví. Oba tyto případy je třeba při motivaci pracovních sil brát v úvahu.

Jak tedy správně dlouhodobě motivovat zaměstnance? Dlouhodobá motivace nemůže být založena na větší nabídce peněžitého ohodnocení, zlepšení pracovních podmínek, úpravě podmínek hodnocení zaměstnance v pracovní neschopnosti, zvýšení počtu dní dovolené ani snížení počtu pracovních hodin. To všechno jsou prostředky sice účinné, ale ve výsledku pouze krátkodobé motivace. Chodí-li totiž zaměstnanec do práce jen proto, že mu nabízí hodně peněz a málo pracovních hodin, bude mít tendenci často měnit zaměstnání a přijímat práci takovou, která mu nabídne ještě více peněz a ještě méně hodin.

Zaměstnance lze dlouhodobě motivovat pouze tím, že je firma bude neustále pobízet k novým aktivitám a kreativním činnostem, stimulovat je a jejich potenciál. Manažeři by se měli zaměřit na hledání konkrétních bariér, které zaměstnancům v takovém rozvoji na firemní půdě brání. Jakmile tyto překážky objeví, je třeba začít pracovat na jejich odstranění. Důležitá je zejména komunikace a otevřenost.