Ze všech dovedností vedení lidí patří mezi nejdůležitější schopnost individuálně motivovat pracovníky, protože je to právě motivace, která má největší dopad na výkon. Zvýšení motivace přináší vyšší produktivitu a tedy zisk, lepší péči o zákazníky, více inovací, nižší fluktuaci a vyšší retenci, tím úspory za nábor a méně absencí a pracovních úrazů.
Dokázat motivovat zaměstnance je značně přínosné, zároveň ale značně obtížné. Proč tomu tak je?
Příčina leží v charakteristice obou zmíněných aspektů vedení a má kořeny v psychologii. Když se podíváme na vytváření strategie a implementaci procesů, setkáváme se s financemi, prodejem, marketingem, výrobou. Ve všech těchto oblastech dokážeme získat dostatek měřitelných informací a dat, která nám dávají pocit jistoty a kontroly. Když investujeme určité vstupy, můžeme měřit a celkem dobře i předvídat výstupy.
U motivace kontroly a předvídatelnosti moc nemáme. Když vložíme vstupy, výstupy jsou často jiné, než jsme očekávali. Dostáváme se na pole nejednoznačnosti a nejistoty. Navíc se o motivaci, tedy pohnutkách, pocitech, které jsou nehmatatelné, obtížně hovoří. Proto se často motivací nezabýváme a energii věnujeme do procesní části. Což je škoda, protože to jsou lidé, kdo rozhodují, zda procesy budou fungovat.
Složky motivace
Pojďme se podívat, z čeho se motivace skládá. Má tři složky vycházející z našeho vnitřního nastavení: osobnost, sebepojetí a očekávání, z nichž se každá pojí s jinou časovou linií.
-
Osobnost jsou naše vlastnosti, rysy, charakter. Pojí se s minulostí (utvářela se od našeho dětství) a dá se ovlivňovat a měnit značně obtížně.
-
Sebepojetí jsou naše představy a přesvědčení o sobě. Je zaměřené dovnitř a pojí se s přítomností (jak se vidíme).
-
Očekávání se týká budoucnosti, jsou to naše představy a přání, čeho chceme či můžeme v budoucnosti dosáhnout.
Vidíme, že naše motivace je významně ovlivněna našimi myšlenkami a představami. Opět se dostáváme k tomu, že je to o hlavě. To, jak o sobě a o světě přemýšlíme, určuje, jak se budeme chovat. Chceme-li zlepšit svůj výkon v jakékoliv oblasti, musíme prověřit svoje přesvědčení a názory.
Znamená to, a možná v tom vnímáte také ironii, že pokud chceme dosáhnout reálných hmatatelných výsledků, musíme vstoupit do nehmatatelného světa – našich myšlenek, představ a přesvědčení.
Jak na to u motivace?
Odpovědí jsou Motivační mapy. Tento model a diagnostický nástroj vytvořil po mnoha letech výzkumu James Sale, když propojil významné motivační teorie a připravil on-line test pro měření motivace. Tento nástroj je poměrně jednoduchý, chytrý a uživatelsky přívětivý. Dokáže převést osobní pocity do dat a měří celkovou motivaci a spokojenost a také to, které motivátory člověk preferuje, do jaké míry a nakolik je má uspokojené. Motivátorů pro práci je devět a jsou rozděleny do třech základních oblastí podle společných charakteristik a zaměření (vztahy, výkon a růst).
Motivační mapy nabízí srozumitelný jazyk, jak o motivaci vlastní či druhých hovořit. Tento „jazyk motivace“ skutečně převádí nehmatatelné do hmatatelnosti a měřitelnosti – jasně a jednoduše pojmenovává, co každý z motivátorů vyhledává, jaké věci jsou pro něj důležité, o jaké odměny stojí a čemu se vyhýbá. Také přináší nápady a kroky, jak svou motivaci ovlivňovat.
Když s klienty Motivační mapy rozebírám, vidím, jak se usmívají, pokyvují a obvykle jsou překvapeni, kolik trefných a užitečných informací získali. Chcete si to také vyzkoušet?
Zajímají-li vás Motivační mapy, kontaktujte mne nebo počkejte na další článek.