Minimální a zaručená mzda v roce 2017

V praxi se jako lektorka i jako advokátka setkávám často s tím, že zaměstnavatelé zcela přesně nerozlišují mezi mzdou a platem, u mzdy pak nedodržují institut minimální mzdy a zpravidla nemají vědomost o existenci zaručené mzdy.

Klára Gottwaldová, TSM

Plat je peněžité plnění poskytované za práci zaměstnanci zaměstnavatelem, který je vymezen v ust. § 109 odst. 3 zákoníku práce (stát, územní samosprávný celek apod.). Ostatní zaměstnavatelé odměňují zaměstnance mzdou.

V této souvislosti si dovolím upozornit na častou chybu v praxi, kdy zaměstnavatelé, kteří zaměstnance odměňují mzdou, určují mzdu platovým (nikoliv mzdovým) výměrem. Institut minimální mzdy je v zákoníku práce upraven v ust. § 111, institut zaručené mzdy pak v ust. § 112 zákoníku práce.

Kromě zákoníku práce je třeba pracovat rovněž s nařízením vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

S účinností od  1. 1. 2017 bylo toto nařízení novelizováno, a to tak, že základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí 66 Kč za hodinu (dříve 58,70 Kč) nebo 11 000 Kč (dříve 9 900 Kč) za měsíc.

Současně došlo ke stejnému datu ke zrušení speciálních sazeb minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy pro zaměstnance pobírající invalidní důchod. Rovněž tak se s účinností od 1. 1. 2017 změnily základní sazby zaručené mzdy (viz ust. § 3 nařízení vlády č. 567/2006 Sb.).

Pokud zaměstnavatel odměňuje své zaměstnance mzdou, doporučuji na základě zkušeností z praxe nesjednávat mzdu v pracovní smlouvě, ale spíše v souladu s ust. § 113 zákoníku práce určit mzdu mzdovým výměrem či stanovit vnitřním předpisem upravujícím odměňování.

Údaj o výši mzdy totiž není povinnou náležitostí pracovní smlouvy. Pokud je však mzda v pracovní smlouvě sjednána, pak je možné její výši měnit pouze se souhlasem obou smluvních stran.

Rovněž považuji za nutné zdůraznit, že výše mzdy musí být sjednána, stanovena nebo určena před začátkem výkonu práce, za kterou má tato mzda příslušet. Je vyloučeno mzdové podmínky sjednávat/měnit se zpětnou účinností (v praxi bohužel často porušováno).

Ust. § 113 odst. 4 zákoníku práce rovněž stanoví, že zaměstnavatel je povinen v den nástupu do práce vydat zaměstnanci písemný mzdový výměr, který obsahuje údaje o způsobu odměňování, o termínu a místě výplaty mzdy, jestliže tyto údaje neobsahuje smlouva nebo vnitřní předpis. Dojde-li ke změně skutečností uvedených ve mzdovém výměru, je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost zaměstnanci písemně oznámit, a to nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti.