Průměrná hrubá měsíční mzda stoupla podle Českého statistického úřadu v posledním čtvrtletí loňského roku o 6,5 % na více než 38 500 korun. Rychlý růst mezd se odráží i na spokojenosti zaměstnanců s jejich finančním ohodnocením. 45 % z nich je se svou finanční odměnou za práci vyloženě spokojeno a 27 % se cítí spokojeno průměrně. Nelibost nad svým finančním ohodnocením vyjádřilo jen 26 % lidí.
Benefity jako slabé místo
Rezervy se ovšem objevují v jiných oblastech zajištění zaměstnanců. Výrazně méně jsou zaměstnanci spokojeni zejména s firemními benefity. Nevoli v případě poskytovaných benefitů projevilo 40 % lidí, přičemž s jejich objemem je spokojeno jen 37 % zaměstnanců a s jejich skladbou pouze 34 % lidí. Pětina dotazovaných přiznává, že od zaměstnavatele dokonce žádné benefity nedostává a ženy dostávají o 10 % benefitů méně než muži.
„Dlouhodobé zanedbávání této složky se přitom negativně podepisuje na zdraví, motivaci i angažovanosti zaměstnanců. Péče zaměstnavatele by tak neměla začínat a končit výplatou, jen peníze spokojené zaměstnance nezajistí,“ říká Stéphane Nicoletti, generální ředitel společnosti Up Česká republika, která se specializuje HR řešení pro firmy.
Covid „převelel“ benefity do online světa
Na této situaci se také výrazně podepsala koronavirová krize. 18 % zaměstnanců vnímá, že se jejich odměňování nad rámec mzdy za poslední rok zhoršilo. To je dáno z velké části tím, že řadu do té doby obvyklých benefitů nebylo možné kvůli pandemii poskytovat. Zejména díky zavírání kulturních a volnočasových zařízení došlo k omezení výhod, které společnosti poskytují zaměstnancům k vyvážení soukromého a pracovního života, udržení motivace a duševního zdraví.
„Tento nedostatek bylo nutné kompenzovat digitalizací a následným přeorientováním na poskytování výhod on-line. Zatím ne všichni zaměstnavatelé dokázali na tuto situaci flexibilně zareagovat a přizpůsobit systém odměňování tak, aby zaměstnanci mohli výhody naplno uplatňovat. Poptávka po nových benefitech, které korespondují se současnými novými potřebami zaměstnanců, se však neustále zvyšuje a bude aktuální i v době pocovidové,“ vysvětluje Nicoletti.
Tabulka č. 1: Spokojenost zaměstnanců s rozsahem a celkovou hodnotou benefitů
Stravenky stále na špici
Co se týká skladby výhod, nejčastěji poskytovaným benefitem pro zaměstnance jsou stravenky. Tento benefit dle průzkumu od zaměstnavatele dostává téměř polovina lidí. Ačkoliv jej mnozí považují již za jakýsi standard, právě pandemie ukázala, že se jedná o užitečný nástroj k zajištění jak fyzické, tak i psychické kondice zaměstnanců, potažmo i k optimálnímu pracovnímu výkonu.
Podle průzkumu Zdravotní pojišťovny MVČR totiž asi pětina Čechů během jarních mimořádných opatření zvýšila spotřebu alkoholu a přibrala více než 5 kilogramů. Zpočátku vítaný home office postupně odhaloval své slabiny, když ukázal, že mnozí zaměstnanci nejsou schopni dodržovat obdobný režim jako na pracovišti, zejména co se týká přestávek na jídlo nebo každodenní přípravy čerstvého oběda. To mělo vliv nejen na jejich fyzické zdraví, ale také na psychickou pohodu. Právě prostřednictvím stravenek a jejich urychlenou digitalizací dokázali zaměstnavatelé pomoci svým zaměstnancům a zajistit jim možnost, jak se na home office kvalitně a bez práce pravidelně stravovat.
„Kromě obohacení možností bezpečného bezkontaktního placení jak kartou, tak hodinkami nebo mobilem, jsme také ihned v první fázi v rámci eStravenky zahájili spolupráci s rozvozovými službami a s e-shopy s potravinami pro zaručení bezpečných nákupů. Hned během prvních měsíců se počet uživatelů eStravenek i díky tomu ztrojnásobil,“ popisuje Nicoletti.
Dnes nejsou stravenky ve své elektronické podobě již zdaleka pouhým platícím prostředkem za oběd. Kromě možnosti lépe se v době uzavřených restaurací stravovat na sebe navazují i další výhody, jako jsou exkluzivní slevy nebo peníze zpět za nákup ve vybraných e-shopech, a součástí jsou také věrnostní programy. Zřejmě i proto panuje mezi zaměstnanci největší obava ze ztráty právě tohoto benefitu. O omezení stravenek ze strany zaměstnavatele se bojí desetina lidí.
Tabulka č. 2: Nejčastěji poskytované benefity od zaměstnavatele
Volnočasové benefity „do obýváku“
Dalším nejčastěji poskytovaným benefitem je týden dovolené navíc, podle průzkumu jej dostává 40 % lidí. Téměř obdobné množství zaměstnanců pak dostává příspěvek na penzijní připojištění. 30 % lidí zaměstnavatel poskytuje školení a vzdělávací kurzy a téměř čtvrtině volnočasové benefity. Také o jejich ztrátu se lidé nejčastěji obávají, hned po stravenkách.
„Obavy o volnočasové benefity jsou vhledem k současné situaci vcelku logické, velké množství volnočasových zařízení zatím nefunguje v běžném režimu. I zde ale platí, že značná část aktivit nyní funguje on-line. Zaměstnanci díky tomu mohou i za těchto podmínek čerpat benefity na on-line cvičení, on-line konzultace s psychologem i jazykové kurzy, stejně jako třeba na nákup knih nebo zdravotních pomůcek v e-shopech,“ popisuje Stéphane Nicoletti.
Benefity 2.0 pro budoucnost firem
Události posledního roku odhalily také další skutečnosti, objevily se nové problémy a potřeby zaměstnanců. Ačkoliv by si například možnost práce na home office i přes svá negativa přálo ponechat 67 % lidí, za benefit již dnes tento režim mnoho lidí nepovažuje. U dalších zaměstnanců se zase po roce nejistot začala objevovat nestabilita finanční situace.
„Právě finanční zdraví zaměstnanců se ukazuje jako jedna z nejčastějších oblastí, které nyní HR manažeři intenzivně řeší. I v rámci benefitů se proto objevují nové služby, v rámci kterých si mohou zaměstnanci vybrat části výplaty předem, a mají tak možnost vyhnout se predátorským produktům, eliminovat stres a být v zaměstnání produktivnější,“ říká Nicoletti a závěrem dodává: „Pro bezproblémový chod firem je totiž nyní i v blízké budoucnosti nutné zajistit motivaci a angažovanost zaměstnanců a adekvátní benefity naplňující současné potřeby jsou právě jednou z cest.“