Ve kterých krajích je o home office největší zájem? Microsoft porovnal české regiony

Home office se stal běžně diskutovaným tématem nejen v zahraničí, ale i u nás. Práce z domova jednoznačně zjednodušuje „cestu“ do práce a umožňuje flexibilnější nastavení pracovního rytmu. Je však o něj v České republice vůbec zájem? V jakých regionech ho zaměstnavatelé nabízejí nejčastěji? A jsou díky home office zaměstnanci produktivnější? Microsoft Česká republika navazuje na svůj globální průzkum Work Trend Index (WTI), který celosvětově mapuje vývoj přístupu k práci, a spolu s agenturou STEM/MARK se zaměřil na práci odkudkoli v tuzemsku.

Microsoft

Violeta Luca, ředitelka Microsoft Česká republika a Slovensko, k fenoménu hybridní práce uvádí: „Z domova bude chtít pracovat stále více zaměstnanců. Moderní způsob práce se bude nadále vyvíjet. V řadě sektorů se práce na dálku stane standardem a lidé se naučí takto spolupracovat. Pomáhat jim bude umělá inteligence a automatizace, které zefektivní řadu pracovních úkonů. Lidé se budou neustále vzdělávat a v centru pozornosti bude také pohoda zaměstnanců. Efektivní využívání nástrojů pro hybridní práci nám pomůže soustředit se na to důležité.“

Není překvapením, že nejvíce zaměstnavatelů nabízejících home office sídlí v Praze a Středočeském kraji. Práci z domova zde umožňuje 80 % zaměstnavatelů. O to zajímavější je opačný konec žebříčku, na kterém se umístily Karlovarský a Ústecký kraj, kde z domova může pracovat pouhých 53 % dotazovaných zaměstnanců. To je nejméně nejen z celé České republiky, ale dokonce i ze slovenských regionů, kde průzkum taktéž probíhal. Celkově tak jsou poslední kraje téměř 15 % pod českým průměrem.

Zaměstnanci bez možnosti home office byli také dotazováni, proč jim firmy hybridní práci neumožňují. Nejvíce respondentů uvádí, že dle zaměstnavatele práce z domova zkrátka není možná. Dále tvrdí, že se vedoucí pracovníci obávají, že zaměstnanci doma nebudou tak výkonní nebože jejich výkon nebude prospěšný pro pracovní kolektiv. „Při správném přístupu nemá home office vliv na produktivitu, což potvrzují i výsledky loňského výzkumu WTI, kdy 83 % respondentů v České republice uvedlo, že jsou při práci stejně nebo více produktivní než předchozí rok.

Navíc, zavedení home office je pro mne ukázkou adaptability organizace, která je v době neustálých technologických inovací, včetně umělé inteligence (AI), velmi důležitá. Firmy, které již home office zavedly, mají zkušenosti s implementací nových postupů, podporou uživatelů a managementu, proto budou schopny lépe a rychleji využít výhod, které nové technologie přinášejí,“ vyjádřil se k otázce výkonnosti při práci na dálku Petr Váša, manažer týmu Modern Work &Security​ ve společnosti Microsoft.

Zaměstnanci, kteří o hybridní práci zájem nejeví, jako důvody nejčastěji uvádějí ztrátu osobního kontaktu s kolegy, obecnou nevraživost vůči práci z domova a sníženou produktivitu. Naopak zaměstnanci využívající home office jako hlavní výhodu uvádějí ušetřený čas, který by strávili cestou do práce, flexibilitu při plnění pracovních úkonů a jednodušší skloubení rodinných a pracovních povinností. Zajímavostí je, že zaměstnanci ve Středočeském kraji jako jednu z hlavních výhod uvedli i péči o domácí mazlíčky.

Právě ušetřený čas jako nejčastěji skloňovaná výhoda home office hraje důležitou roli pro běžné zaměstnance po celém světě. Například nejnovější Work Trend Index společnosti Microsoft ukázal, že globálně má 64 % zaměstnanců problém s dostatkem času a energií na práci. V českém prostředí se toto číslo pohybuje kolem 60 %. 

„Rozhodnutí o zavedení hybridního pracovního modelu závisí na několika faktorech. Hlavní překážkou pro jednotlivce bývá nedostatek vhodného prostředí pro práci z domova. U firem hraje velkou roli firemní kultura, technologická infrastruktura, jejich vlastní zkušenosti, smýšlení vedení, ale také povaha práce. Na druhou stranu si dnes stále více firem již nemůže dovolit ignorovat různé preference skupin zaměstnanců a jednotlivců. Přišly by o kvalitní potenciální zaměstnance jen proto, že jim nemohou nabídnout jimi preferovaný způsob práce,“ říká o problematice takzvané práce odkudkoli Violeta Luca, generální ředitelka Microsoft Česká republika a Slovensko. 

To, že práce na dálku není výsadou jen v kancelářských provozech v největších tuzemských aglomeracích, dokládá třeba příklad jihlavské nemocnice. „Možnost pracovat na dálku se poprvé objevila s příchodem covidu a od té doby se osvědčila u lékařů i nelékařského personálu. Díky digitalizaci máme velkou část dokumentů bezpečně uloženou online. Lékaři tak mohou na dálku třeba vyhodnocovat rentgenové snímky, kompetentní pracovníci laboratoří validovat výsledky vyšetření a všeobecné sestry ve vedoucích funkcích mohou provádět administrativní činnosti, které jsou spojené s provozem oddělení, jako např. plánování směn, v rámci vzdáleného připojení a v plném soustředění a pohodlí ze svého domova. Ušetříme tím zaměstnancům čas a věříme, že jim tím vycházíme vstříc při skloubení pracovního a soukromého života,“ uvádí Hana Hladíková, náměstkyně nelékařských profesí v Nemocnici Jihlava. 

Přestože část respondentů home office odmítá, jedná se poměrově pouze o 3 z 10. Zbylých 70 % práci z domova využije, pokud jim je umožněna. Navíc většina zaměstnanců tvrdí, že jim možnost home office zlepšila kvalitu života. Výrazné či mírné zlepšení životní kvality uvedlo 56 %, dalších 40 % pak uvedlo, že se u nich nic nezměnilo. Z průzkumu se dá vysledovat významný rozdíl mezi Čechy a Moravou. Zatímco v českých krajích si zaměstnanci práci z domova pochvalují, Morava tuto nově nabytou možnost přijímá zatím spíše vlažně.

Udávané zlepšení kvality života díky home office. Respondenti odpovídali na dotaz: Došlo v souvislosti s prací z domova ke změně kvality Vašeho života? Odpovědi byly zaneseny do regionálního grafu NUTS II.               

Práce z domova není jen hojně diskutované téma mezi zaměstnanci. I sami zaměstnavatelé k nastupujícímu trendu přistupují s rozdílnými postoji. To, že home office není pro každého, vnímá také Eva Svobodová, členka představenstva a generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Podle ní pracují tahouni doma ještě lépe, zatímco průměrně produktivní zaměstnanci se propadají do podprůměru. Souvisí to mimo jiné i s řízením lidí při práci na dálku, které je podle ní zcela odlišné.

Každoroční průzkum Work Trend Index (WTI) společnosti Microsoft se zaměřuje na aktuální témata a trendy v zaměstnání. Letošní WTI se zaměřuje na umělou inteligenci, v minulých letech se však dotýkal i témat duševního zdraví či hybridní práce.

Nejzajímavější zjištění v jednotlivých regionech (dle NUTS II)

Praha 

  • HO je nejrozšířenější ze všech regionů.
  • Dle respondentů 58 % zaměstnavatelů umožňuje HO svým zaměstnancům běžně. Dalších 25 % umožňuje HO ve výjimečných případech.
  • Nejčastěji jsou poskytována školení k home office, jako je práce s komunikačními platformami, systémovým zabezpečením či využívání cloudových úložišť.
  • 80 % zaměstnanců, kteří HO využívat smějí, jej využívají. (Nejvíce se Středočeským krajem.)
  • 70 % zaměstnanců s HO pociťuje s touto možností zlepšení kvality života.
  • Hlavní vnímané benefity: úspora času, svoboda v organizaci práce během dne, ušetření peněz za obědy

Střední Čechy (Středočeský kraj) 

  • 43 % zaměstnanců, jejichž práci lze vykonávat z domova, může využívat HO.
  • Dalších 28 % si může HO vzít ve výjimečných případech.
  • HO využívají 4/5 z těch, kterým je to umožněno, což je společně s Prahou nejvíce v ČR. 
  • Respondenti ze středních Čech v porovnání s ostatními regiony nejčastěji uváděli jako výhodu home office, že se mohou starat o domácí mazlíčky.

Jihozápad (Plzeňský a Jihočeský kraj) 

  • Celkem 2/3 zaměstnanců z oblasti Jihozápad, jejichž práce by šla vykonávat z domova, tuto možnost mají, ale téměř 32 % z nich se to týká jen ve výjimečných případech. Do výjimečných případů spadá například nutnost zůstat doma s dítětem, porouchané vozidlo a podobně.
  • Pravidelně po celý nebo po část úvazku může z domova pracovat 34 % zaměstnanců, jejichž charakter práce by to umožňoval. 
  • I když by mohli, využívají HO jen necelé 2/3, což je společně s Moravskoslezským krajem nejnižší podíl v ČR. 
  • Jihozápad České republiky patří k oblastem, kde zaměstnavatelé umožňují HO v nejmenší míře.

Severozápad (Karlovarský a Ústecký kraj) 

  • 1/3 lidí z oblasti Severozápad má možnost pracovat z domova. 
  • 20 % lidí umožňuje zaměstnavatel práci z domova ve výjimečných případech. 
  • Společně s oblastí Jihozápad patří tyto podíly k nejnižším v republice. 
  • 70 % z těch, kdo tuto možnost mají, ji také využívají. 
  • Zlepšení života díky práci z domova pociťuje 60 % respondentů.

Severovýchod (Liberecký, Královéhradecký a Pardubický kraj) 

  • 38 % zaměstnanců může z domova pracovat.
  • Dalších 27 % má k dispozici HO ve výjimečných případech. 
  • Práci z domova využívá 69 % z těch, kterým to zaměstnavatel umožňuje. 

Jihovýchod (Vysočina, Jihomoravský kraj) 

  • 38 % zaměstnanců může využívat HO.
  • Dalších 30 % si může HO vzít ve výjimečných případech. 
  • 68 % lidí z těch, kteří mohou, z domova pracuje. 

Střední Morava (Olomoucký a Zlínský kraj) 

  • 40 % má možnost pracovat z domova + 27 % lidí ve výjimečných případech.  
  • 2/3 lidí HO využívají (z těch, kterým to zaměstnavatel nabízí), což je v rámci ČR hodnota podprůměrná. Průměr je 70 %.
  • V hodnocení vlivu HO na kvalitu života, patří zaměstnanci ze střední Moravy k těm nejkritičtějším, za zlepšení ho označilo pouze 39 % z nich. 
  • Lidé, kteří o HO nestojí, uvádějí, že nemají adekvátně ohodnocené přesčasy a že nemají doma ani místo, ani klid na práci.

Moravskoslezsko 

  • Celkem 2/3 zaměstnanců z oblasti Moravskoslezsko, jejichž práce by šla vykonávat z domova, tuto možnost mají, ale 27 % z nich se to týká jen ve výjimečných případech. 
  • Pravidelně po celý nebo po část úvazku může z domova pracovat 38 % zaměstnanců, jejichž charakter práce by to umožňoval. 
  • Mezi samotnými zaměstnanci velký zájem o HO také nepanuje, i když by mohli, využívá HO jen 61%, což je společně s jihozápadem Čech nejnižší podíl v ČR.  
  • 52 % lidí, kteří HO využívají, v něm vidí zlepšení kvality života.