Protože je dobré vědět, jak se tato krize dotýká firem po stránce jejich personálního řízení, uspořádali jsme průběžnou anketu a ptali se – nejprve našich klientů a poté čtenářů, jak ji vnímají. Postupem času se nám podařilo sesbírat padesátku kvalifikovaných názorů z českých firem, především středních a větších středních. Tyto názory nám říkají mnohé o tom, co se v krizi děje se zaměstnanci, na co se připravit i čeho obávat.
Stručné shrnutí
- Firmy očekávají pokles práce a omezování personálních výdajů; bude se redukovat a propouštět
- Zaměstnanci se obávají o svou budoucnost a jistoty více než o své zdraví
- Krize umožnila zaměstnancům se semknout dohromady a být více loajální firmám
- Nejnižší vedení situaci zvládá
Krize se nás dotýká…
Pokud jde o otázku, zda se firem krize dotkla nebo ne, v první fázi byli respondenti ovlivněni více vládními opatřeními než samotným problémem viru. I když část zaměstnanců byla indisponována v důsledku viru (tedy na nemocenské, v nařízené karanténě či izolaci), největším problémem byla omezující vládní opatření, která prakticky zastavila ekonomiku. Přibližně dva týdny po nich se začal přidávat také faktor výpadku objednávek.
Že krize nebude mít právě pozitivní dopad na podnikání z dlouhodobého hlediska , je zřejmé, avšak katastrofu (zatím) neočekáváme. Většina našich respondentů vnímá dopad jako středně až méně negativní. Protože většina respondentů pochází z různých průmyslových odvětví, překvapuje nás jejich optimismus, i když je potřeba dodat, že v průběhu sběru odpovědí se původně spíše pozitivní názory ve prospěch jen krátkodobého dopadu začaly překlápět do více skeptické polohy. Ruku v ruce s tímto šel názor na další vývoj personální politiky firmy. Jestliže na začátku krize naši respondenti předpokládali, že jejich personální obsazení zůstane víceméně stejné, ke konci se začali přiklánět k názoru, že je zřejmě čeká propouštění (28%), redukce agenturních zaměstnanců (14%), uzavírání poboček (8%) anebo kombinace více dílčích či všech těchto opatření.
Lidé se bojí
Podívejme se na lidi. Lidé se bojí. A to zcela viditelně. Bojí se o své zdraví, ale stejně tak (a v součtu více) se bojí o svou budoucnost, přičemž nárůst obav o budoucnost jde ruku v ruce s poklesem optimismu firem – čím hůře vnímá situaci management, tím horší vyhlídky mají jeho lidé. V praxi to znamená, že zaměstnanci vidí, co se ve firmách děje, a bylo by naivní si myslet, že stav lze před nimi tajit.
Ale také jsou schopni spolupracovat
Krize má ale také svá pozitiva – a ne právě malá. Naši respondenti zaznamenali zvýšení iniciativy ze strany zaměstnanců, a dále to, že se zaměstnanci dokázali tzv. semknout dohromady. Viditelně také přestaly konflikty, protože krize má vyšší závažnost než osobní půtky, a zvýšila se důvěra zaměstnanců ve firmu. Nárůst uchazečů o práci ke konci období pak souvisí spíše než s fungováním uvnitř firmy s vývojem na trhu práce. Jak však vidíme, epidemie není pouze negativní, šok, který s ni přichází, může představovat vítané řešení řady nešvarů z „běžného stavu“.
Na prvním místě klid
Co je pro firmy nejdůležitější v krizi? Odpověď je jednoduchá, jasná, jednoznačná a nepřekvapivá – udržet klid. Je to daleko důležitější než udržet zaměstnance v práci, přimět je k vlastní aktivitě, motivovat k výkonu. Firmy po svých zaměstnancích na jednu stranu požadují (a oprávněně očekávají), že budou poskytovat výkon, na straně druhé ale podmínky vytvářejí nejistotu. V této situaci se největším problémem stává atmosféra na pracovišti; obavy zaměstnanců o zdraví a také o budoucnost zhoršují výkon, a přispívají tak k negativnímu stavu firem. Zkušenosti z minulých krizí ukazují, že řada společností by nemusela čelit vážným problémům, pokud by se povedlo včas udržet zaměstnance v klidu a bez obav právě o buducnost. Tyto obavy mají tendenci se uplatnit jako sebenaplňující proroctví.
Základem zvládnutí je liniový management
Nejdůležitější roli v každé krizi hraje nejnižší management – mistři, vedoucí skupin, oddělení, projektoví manažeři, zkrátka a dobře přímí nadřízení. Na jejich bedrech leží zvládnutí a udržení týmů, zajištění klidu a fungování firem, kontinuity provozu. Vše, co bylo uvedeno v předchozích otázkách, tedy zvládání obav a nejistot, zajištění klidu, výkonu a práce, to vše stojí a padá s nimi. Zvládají linioví manažeři nastalou situaci?
Dle našich respondentů ano. Většina zvládá velmi dobře, přibližně 31% pak „na výbornou“. To je v nastalé situaci dobrá zpráva, protože jejich nezvládnutí by mělo fatální následky.
Pomoc je zatím v kompetenci mistrů
Respondenti si uvědomují, že pro úspěšné fungování v krizi i po ni je zásadní udržení stability pracovní síly, nicméně podpora zaměstnanců, myšleno v osobní rovině, zatím leží více na vedoucích pracovnících, než aby byla systematicky organizována. Je to logické, ale dlouhodobě se nemusí ukázat jako šťastné.
Co dělat dál?
Firmy si uvědomují důležitost svých zaměstnanců pro přežití následujícího období. Základem úspěchu bude provádět nepopulární, ale nutná opatření související s úsporami a hledáním rezerv, ale současně zachování klidu. Tento úkol musí podporovat jejich vedení, ale jeho těžiště vždy leží na nejnižším stupni managementu. Zásadním pro přežití a stabilitu, zvláště poté, co „horká fáze“ současné krize zcela odezní, tak bude podpora těch, kteří jsou pro firmy nejdůležitější – nejnižších vedoucích pracovníků.