Jak na zdanění mezd v roce 2021

Přečtěte si, co se mění a jaké novinky vás čekají při zdanění mezd v roce 2021.

Zrušení superhrubé mzdy

Novela zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) – zák. č. 609/2020 Sb., zrušila s účinností od 1. 1. 2021 institut superhrubé mzdy, tj. výpočet základu daně jako součtu zdanitelných příjmů poplatníka zvýšených o tuzemské nebo zahraniční povinné pojistné zaměstnavatele.

§ 6 odst.12 zákona o daních z příjmů nově říká:
Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy ze závislé činnosti“.

Ruší se institut solidárního zvýšení daně, který nově nahrazuje systém progresivního zdanění.

Z pohledu měsíčního zdanění mezd je důležité ust. § 38h odst. 1 ZDP, které mj. říká: 
„Základem pro výpočet zálohy je úhrn příjmů ze závislé činnosti zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období, s výjimkou příjmu, který není předmětem daně, který je od daně osvobozen nebo z něhož je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Základ pro výpočet zálohy do 100 Kč se zaokrouhlí na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru.“

§ 38h odstavec 2 ZDP pak zní:
„(2) Sazba zálohy činí 15 % pro část základu pro výpočet zálohy do 4násobku průměrné mzdy a 23 % pro část základu pro výpočet zálohy přesahující 4násobek průměrné mzdy. Záloha se vypočte jako součet součinů příslušné části základu pro výpočet zálohy a sazby zálohy pro tuto část základu pro výpočet zálohy.“

Příklad: 

Zdanitelný příjem poplatníka 141 764 Kč (čtyřnásobek průměrné mzdy)
Základ daně 141 764 Kč
Základ daně zaokrouhlený na 100 Kč nahoru 141 800 Kč
Část základu daně do výše čtyřnásobku průměrné mzdy 141 764 × 15 % = 21 264,6 Kč
Část základu daně nad čtyřnásobek průměrné mzdy (141 800 − 141 764) × 23 % = 36 × 23 % = 8,28
Záloha na daň 21 264,6 + 8,28 = 21 272,88 zaokr. na Kč nahoru = 21 273 Kč

Zvýšení základní slevy na poplatníka

Zákonem č.690/2020 Sb. bylo s účinností od 1. 1. 2021 novelizováno rovněž ust. § 35ba zákona o daních z příjmů, týkající se základní slevy na poplatníka.

Pro rok 2021 dochází ke zvýšení o 3 000 Kč z nynějších 24 840 Kč na 27 840 Kč (měsíčně 2 320 Kč). Zákon upravuje výši slevy i pro rok 2022, kdy proběhne navýšení o další 3 000 Kč na částku 30 840 Kč (měsíčně 2 570 Kč).

Daňový bonus – maximální roční limit

Co se týká daňového bonusu, došlo s účinností od 1. 1. 2021 ke zrušení limitu pro uplatnění ročního daňového bonusu, když z § 35c odst. 3 zákona o daních z příjmů byla vypuštěna slova „maximálně však do výše 60 300 Kč ročně“. Limit pro uplatnění měsíčního daňového bonusu v částce 5 025 Kč však zůstal v zákoně zachován. Novelizované ustanovení se reálně promítne až do podaného DAP nebo ročního zúčtování v roce 2022.

Legitimita vyhlášeného daňového balíčku

Způsob přijetí daňového balíčku, který byl vyhlášen po bouřlivém průběhu legislativního procesu dne 31. 12. 2020 ve Sbírce zákonů, se rozhodlo napadnout u Ústavního soudu 19 senátorů. Návrh byl předložen Ústavnímu soudu dne 13. 1. 2021.

Ústavní soud může zákony přijaté v rámci daňového balíčku zrušit ke dni vyhlášení nálezu (tj. jakmile o dané věci rozhodne), nebo s odloženou účinností (tj. ke zrušení by došlo až v soudem stanovené době). V obou případech by nicméně Parlament a prezident mohli schválit nový zákon se stejným obsahem, pouze ve formálně legitimním schvalovacím procesu.

Do doby, než Ústavní soud posoudí správnost legislativního procesu v případě schvalování daňového balíčku, je třeba dle novelizovaného znění zákona o daních z příjmů postupovat.

Novela zákona o daních z příjmů od 1. 7. 2021

Od 1. 7. 2021 by mělo dojít ke zvýšení daňového zvýhodnění na děti. Změna je projednávaná v rámci novely zákona o státní sociální podpoře (sněmovní tisk 1116), která již byla schválena Poslaneckou sněmovnou a čeká na schválení Senátem a podpis prezidenta republiky.

Zákon novelizuje ust. § 35c odst. 1 ZDP, když zvyšuje daňové zvýhodnění na druhé, třetí a každé další dítě. Sleva na 1. dítě zůstává zachována.

  Současná výše daň. zvýhodnění Navrhovaná výše daň. zvýhodnění
Sleva na 1. dítě 15 204 Kč (1 267 Kč) 15 204 Kč (1 267 Kč)
Sleva na 2. dítě 19 404 Kč (1 617 Kč) 22 315 Kč (1 860 Kč)
Sleva na 3. a další dítě 24 204 Kč (2 017 Kč) 27 835 Kč (2 320 Kč)

Podle přechodných ustanovení novely se zvýšené částky daňového zvýhodnění použijí již pro zdaňovací období roku 2021. Při výpočtu zálohy na daň za kalendářní měsíce roku 2021 přede dnem nabytí účinnosti novely se použije § 35c odst. 1 ZDP ve znění účinném do 30. 6. 2021. Doplatek na daňovém zvýhodnění za období 01 – 06/2021 proběhne v rámci ročního zúčtování daně u zaměstnavatele příp. v podaném daňovém přiznání za rok 2021.

Novela obsahuje i změnu § 35d odst. 4 ZDP, kde se ruší omezení maximální výše měsíčního daňového bonusu (5 025 Kč). Tato úprava je spíše technická, neboť omezení roční výše daňového bonusu bylo zrušeno již od ledna 2021 (zákonem č. 609/2020 Sb.), přičemž zrušení souvisejícího měsíčního limitu bylo opomenuto.

Porovnání zdanění ČR a zahraničí

Průměrná hrubá měsíční mzda za kalendářní rok 2020 činila v ČR 35 611 Kč. Při výpočtu daně u zaměstnance, pobírajícího průměrnou mzdu a uplatňujícího pouze základní slevu na poplatníka, dospějeme k závěru, že zdanění práce v ČR činí v letošním roce 39,8 % (oproti 44 % v roce loňském) a pohybuje se tak přibližně uprostřed pomyslného daňového žebříčku zemí OECD. Při výpočtu se vychází z poměru zákonných odvodů ze mzdy a celkových mzdových nákladů zaměstnavatele (18 969/47 633). Meziroční pokles zdanění práce v Česku je způsoben změnou výpočtu daně z příjmu fyzických osob (hrubá namísto superhrubé mzdy) a rovněž meziročním zvýšením slevy na poplatníka o 250 Kč.

Z členských zemí OECD je zdanění práce u zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu a uplatňujícího pouze základní slevu na poplatníka za rok 2020 nižší než 30 % pouze v sedmi členských zemích, a sice v Chile, na Novém Zélandu, v Mexiku, ve Švýcarsku, v Izraeli, v Koreji a v Austrálii.

V evropských zemích je zdanění práce vyšší než v mimoevropských, desítku členských zemí OECD s nejvyšším zdaněním práce tvoří výhradně evropské země. V Itálii, ve Francii, v Rakousku, v Německu a v Belgii dosahuje potom zdanění práce u zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu více než 45 %.

Článek byl připraven ve spolupráci se společností Solitea, poskytovatelem mzdového a personálního systému Solitea Vema.