Problém jménem soukromé e-maily na pracovišti

E-mail dnes v zaměstnání používá téměř každý, často si však jeho prostřednictvím vyřizuje i soukromé záležitosti. Problém spočívá v tom, že u nás dosud není přesně stanovena hranice mezi právem zaměstnance na ochranu soukromí a právem zaměstnavatele kontrolovat, co dělá v pracovní době a jak využívá firemní komunikační systémy.

Ústavní Listina základních práv a svobod zajišťuje každému právo na listovní tajemství. Vedle tohoto práva však také platí povinnost zaměstnanců plně využívat pracovní doby a výrobních prostředků k vykonávání svěřených prací, plnit kvalitně, hospodárně a včas pracovní úkoly (daná zákoníkem práce).

V praxi se přiměřené užívání služebního počítače pro soukromé účely většinou toleruje. Zaměstnavatel může zneužívání počítačů zabránit jen tím, když bude kontrolovat, od koho a v jakém rozsahu zaměstnanec do firemního počítače dostává e-maily a komu a v jakém rozsahu je píše. Pak je na něm, aby prokázal případné porušení pracovní kázně.

Někteří zaměstnavatelé využívání svého systému pro osobní účely zaměstnanců předem zakazují. Vyžaduje to však velké úsilí i náklady a výsledek je často neuspokojivý. Nejlepším řešením je proto kompromis, kdy zaměstnanci budou moci posílat skrze podnikový systém i soukromou korespondenci za jasně určených podmínek.

Pokud bude zaměstnavatel soukromé e-maily skutečně odmítat, měl by to zajistit vhodnou úpravou ve vnitřním firemním předpisu a také v pracovních smlouvách. Další problém ale spočívá v tom, že zaměstnanec nemůže platně vyslovit souhlas s případnou kontrolou své e-mailové pošty. Nikdo totiž nemůže být zbaven ani se dobrovolně vzdát základních lidských práv a svobod.

-kk-

Zdroj: Ekonom - INternetová verze týdeníku Ekonom (vydavatel Economia online)
Zobrazit přehled článků ze zdroje Ekonom