Určování doby čerpání dovolené

V praxi dochází k řadě nesrovnalostí v souvislosti s určováním doby čerpání dovolené. Článek proto přináší právní výklad. Zákoník práce stanovuje zaměstnavateli právo určovat dobu čerpání dovolené podle plánu dovolených odsouhlaseného příslušným odborovým orgánem tak, aby zaměstnanci mohli dovolenou vyčerpat zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku. V případě, že odborový orgán plán dovolených neodsouhlasí, nebo u zaměstnavatele nepůsobí, sestavuje plán dovolené zaměstnavatel sám. Zaměstnavatel má tudíž při určování doby čerpání dovolené dominantní postavení.

Při sestavování plánu dovolené je zaměstnavatel povinen přihlížet nejen k vlastním úkolům, ale i k oprávněným zájmům zaměstnance (např. k potřebám rodičů s dětmi). Pokud mu však jeho úkoly nedovolí akceptovat oprávněné zájmy zaměstnance, je rozhodující zajištění řádného chodu zaměstnavatele. Důležité je ale vědět, že sestavení plánu dovolených ani příslib dovolené ještě neznamená určení doby čerpání dovolené konkrétním zaměstnancům.

Výše uvedené skutečnosti ale neznamenají ani to, že zaměstnanec je ve svém nároku na dovolenou bezbranný a zaměstnavatel mu může nástup dovolené určit ze dne na den. Zákoník práce ukládá zaměstnavateli povinnost oznámit zaměstnanci dobu čerpání dovolené (nebo změnu termínu čerpání dovolené) alespoň 14 dnů předem. Mezi případy, kdy zaměstnavatel nesmí určit čerpání dovolené, pak patří doba pracovní neschopnosti a mateřské a rodičovské dovolené.

Současná právní situace je taková, že i když zákon dává při určování doby čerpání dovolené hlavní slovo zaměstnavateli, k oboustranné spokojenosti nelze dospět bez vzájemné komunikace obou smluvních stran pracovního vztahu.

-kk-

Zdroj: Účetní svět - český portál a online komunita pro odborníky na účetnictví
Zobrazit přehled článků ze zdroje Účetní svět