Vládní program Antivirus a dodržování jeho podmínek z pozice zaměstnavatele

V uplynulém období nemalá část zaměstnavatelů řešila možnosti čerpání vládní podpory v rámci programu Antivirus za účelem překlenutí nepříznivé (nejen) ekonomické situace. I přes počáteční nesrovnalosti a vrácení žádostí (zpočátku až v 70 % případů), zaměstnavatelé tuto podporu čerpali. Bylo by chybou se domnívat, že vše přijetím dotace zdárně skončilo, jelikož v současné době dochází ze strany úřadu práce ke kontrole čerpaní. Tento článek má poukázat na základní podmínky, na které si zaměstnavatel má dát pozor při kontrole ze strany úřadu práce.

JUDr. Irena Valíčková

Vládní program Antivirus je určen pro zaměstnavatele, kteří při splnění podmínek čerpali podporu poskytnutou v rámci programu Antivirus z důvodu šíření nákazy COVID-19. Program Antivirus v konečné podobě sestával z Režimu A určenému primárně pro zaměstnavatele, kteří svůj provoz museli uzavřít či omezit, a Režimu B určeném pro zaměstnavatele, kteří nemohli zaměstnancům přidělovat práci z důvodu existence překážek v práci podle ustanovení § 207 a § 209 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,,zákoník práce“). Těmito překážkami bylo nejčastěji omezení poptávky po zboží a službách zaměstnavatele nebo výpadek dodávky surovin. Pro účely tohoto článku není rozdílu mezi jednotlivými režimy, neboť se na ně vztahují stejné podmínky.

V případě kontroly ze strany úřadu práce k čerpání dotace upozorňujeme, že tyto kontroly mohou proběhnout i za několika let. Jak plyne z informací od našich klientů, jsou tyto kontroly stále častější. Je tedy nutné již od počátku mít vše správně nastaveno, aby nedocházelo k povinnosti navrátit poskytnutou dotaci s rizikem uložení sankce.

Jednou z prvních podmínek stanovenou pro čerpání podpory je, že zaměstnavatel striktně dodržuje povinnosti jemu plynoucí ze zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Při kontrole bude zaměstnavatel prokazovat zejména:

  • pracovní smlouvy,

  • vnitřní předpisy upravující překážky v práci, či dohody s odborovými organizacemi opravňujícími k výplatě snížené náhrady mzdy v souladu se zákoníkem práce

  • nařízení karantény zaměstnanci,

  • mzdové listy a evidenci docházky prokazujícími trvání překážky v práci a vyplacení příslušné náhrady mzdy v souladu se zákoníkem práce,

  • výpisy z účtů prokazujícími výplatu náhrad mezd zaměstnancům a provedení odvedení odvodů,

  • v případě vzniku prostoje podle § 207 písm. a) či částečné nezaměstnanosti podle § 209 zákoníku práce zaměstnavatel rovněž doklady prokazující vypovězení zakázek, snížení odbytu, omezení dopravy apod., tedy doloží skutečnost, že skutečně vznikla překážka v práci na straně zaměstnavatele.

Mezi nejčastější pochybení, kterých se zaměstnavatel dopouští, lze uvést:

A. Příspěvek požadován na jednatele, který sám sobě podepsal pracovní smlouvu

V tomto případě by si měli dát pozor zejména jednatelé jednočlenných obchodních společností, pokud má jednatel zároveň podepsanou pracovní smlouvu. V případě jednočlenných společností je to totiž právě jednatel, který jménem společnosti podepíše pracovní smlouvu sám se sebou. V takovém případě není oprávněn čerpat podporu v rámci Programu Antivirus. Pokud má však obchodní společnost více jednatelů a pracovní smlouva je rozdíl mezi osobou jednající jako jednatel a jako zaměstnanec, pak je možno o příspěvek žádat.

B. Příspěvek požadován na zaměstnance, který je ve výpovědní době

Program Antivirus je zaměřen na udržení podpory zaměstnanosti a vyhnutí se masivnímu propouštění a narušení rovnováhy na trhu práce. Z tohoto důvodu se jeví podmínka absence výpovědi zaměstnanci, na kterého je podpora čerpána, logická. Uvedená podmínka však neznamená, že daného zaměstnance, na kterého byla čerpána podpora, nemůže zaměstnavatel propustit. Zaměstnance může zaměstnavatel propustit, i když na něj čerpá podporu, pokud jej propouští z důvodu porušování ,,pracovní kázně“ podle ustanovení § 52 písm. g) zákoníku práce, nebo z důvodu zvlášť hrubého porušení dočasné pracovní neschopnosti podle ustanovení § 52 písm. h) zákoníku práce.

C. Příspěvek požadován na zaměstnance, který nebyl na překážkách

V daném případě se jedná o zjevné zneužití podpory Programu Antivirus, kdy zaměstnanec je oficiálně na překážkách v práci, ale ve skutečnosti vykonává práci v plném rozsahu. Zaměstnavatel proto fiktivně žádá o dotace z důvodu překážek v práci (např. omezení odbytu výrobků, služeb) s cílem získat dotaci, avšak ve skutečnosti zaměstnanec dochází do zaměstnání a koná práci bez jakéhokoli omezení. V případě kontroly ze strany kontrolujícího orgánu je velmi pravděpodobné, že kontrolující orgán se bude ptát dotčených zaměstnanců, zda vykonávali práci, a pokud ano, tak v jakém rozsahu. Obzvláště by zaměstnavatelé měli pamatovat na to, že nespokojený zaměstnanec, se kterým by byl pracovní poměr rozvázán, může sám dát podmět k provedení kontroly.

D. Příspěvek požadován za náhrady mzdy, které nebyly ke dni poskytnutí příspěvku vyplaceny

Program Antivirus je zaměstnavatel oprávněn čerpat až po vyplacení náhrady mzdy zaměstnanci a rovněž až poté, co za zaměstnance jsou odvedeny příslušné odvody. S ohledem na provádění odvodů a výplatu mezd či jejich náhrad bankovními převody je velmi lehce ověřitelné, zdali zaměstnavatel uvedené platby provedl dříve, nežli čerpal podporu v rámci Programu Antivirus či je provedl později. I na toto je tedy třeba pamatovat.

Závěrem bychom doporučovali, aby v případě kontroly ze strany kontrolujícího orgánu byli zaměstnavatelé velmi obezřetní a případně vyhledali odbornou pomoc či konzultaci tak, aby nemuseli čerpané prostředky vracet, neboť jak jsme uvedli již dříve, kontroly na splnění podmínek pro čerpání budou stále častější.

 

NEZAPOMEŇTE SE PŘIHLÁSIT K ODBĚRU ČASOPISU AD REM (K VĚCI) – čtvrtletníku pro personalisty a mzdové účetní: https://www.tsmkurzy.cz/casopis-ad-rem/