Tři návrhy: automatický vstup, převod klientů, víc alternativních fondů
Dopis s datem 29. září podepsali prezidenti Jan Rafaj (SP ČR), Zdeněk Zajíček (HK ČR) a Jiří Horecký (KZPS). Adresovali ho premiérovi Andreji Babišovi, ministryni financí Aleně Schillerové a ministru průmyslu a obchodu Karlu Havlíčkovi. Na vědomí ho dostal také vládní zmocněnec pro implementaci Hospodářské strategie Ondřej Dočkal. Signatáři oceňují snahu vlády zatraktivnit třetí pilíř a přicházejí se třemi konkrétními návrhy:
- Automatický vstup zaměstnanců (auto-enrollment) s možností dobrovolně vystoupit (opt-out). Podle zaměstnavatelů bude úspěch reformy záviset především na tom, kolik nových lidí se do systému zapojí. Zároveň ale chtějí, aby jim kvůli tomu nevznikly nové povinnosti nad rámec běžné mzdové a personální administrativy.
- Automatický převod stávajících účastníků do strategie životního cyklu. Vládní návrh se zaměřuje především na nové účastníky a budoucí vklady. Zaměstnavatelé chtějí po vzoru slovenské reformy převést do nové strategie také stávající klienty a jejich naspořené peníze, s možností převod odmítnout.
- Podíl alternativních fondů alespoň 20 % majetku fondu. Právě prostřednictvím alternativních fondů by podle dopisu mohly peníze z penzijních fondů směřovat do transformačních a dlouhodobých investic. Vládní návrh přitom ve výchozí strategii pro klienty do 50 let připouští do alternativního fondu nejvýše 10 % prostředků.
30 miliard proti 3 bilionům
Hlavní argument dopisu je ekonomický. Hospodářská strategie Česko: Země pro budoucnost 2.0, kterou vláda schválila 16. února 2026, počítá s hrubými investicemi do transformace české ekonomiky kumulativně zhruba 3 biliony korun do roku 2030. Penzijní fondy v ní přitom figurují jako jeden ze sedmi klíčových pilířů financování.
Na semináři k novele, který ministerstvo financí uspořádalo 16. září v Poslanecké sněmovně, ale podle dopisu zaznělo, že reforma otevře penzijním fondům pro investice související s transformací ekonomiky prostor jen kolem 30 miliard korun. Fondy přitom spravují aktiva za více než 700 miliard korun. „Mezi ambicí, kterou Hospodářská strategie penzijním fondům přisuzuje, a parametry, se kterými pracuje připravovaná reforma, proto vidíme významný rozdíl,“ píší signatáři. Vládu žádají o vysvětlení, zda je tento rozdíl záměrný.
Dopis cituje také varování bývalého guvernéra ČNB Miroslava Singera ze stejného semináře. Reforma v navržené podobě podle něj nemusí výrazně zvýšit počet nových účastníků a jejich roční přírůstek nemusí přesáhnout 150 tisíc.
Co obsahuje vládní návrh
Vláda novelu zákona o doplňkovém penzijním spoření schválila 24. srpna, účinná má být od 1. ledna 2027. Mezi hlavní změny patří:
- Klientům do 30 let se státní příspěvek zvýší z 20 na 40 % měsíčního vkladu.
- Poplatek za správu bude zastropován na 0,5 %, poplatek za zhodnocení se ruší. Výjimkou jsou alternativní fondy.
- Výchozím nastavením bude strategie životního cyklu. Klienti do 50 let mají mít nejméně 75 % prostředků v dynamických investicích, s věkem se podíl snižuje.
- Transformované fondy, tedy původní penzijní připojištění, skončí v roce 2036.
- Do 36 let si klienti budou moci jednorázově vybrat třetinu vložených peněz bez sankce.
Ministerstvo počítá s dopadem na státní rozpočet ve výši 1,1 až 1,6 miliardy korun ročně. Povinnou nabídku penzijního spoření novým zaměstnancům podle ministryně Schillerové zvažovalo, kvůli chybějící shodě ji ale do návrhu nezařadilo. Zaměstnavatelé teď s podobnou myšlenkou přicházejí sami, podmínkou ale je, aby jim kvůli tomu nevznikly nové povinnosti.
Sněmovna a spor o poplatky
Sněmovna novelu podpořila v prvním čtení 24. září. Nyní ji projednávají rozpočtový a hospodářský výbor, přičemž lhůtu poslanci zkrátili z 60 na 30 dní. Zaměstnavatelé chtějí své návrhy s vládou probrat ještě před finalizací zákona a nabízejí odbornou součinnost.
Nejostřejší spor zatím vede ministerstvo s Asociací penzijních společností kvůli stropu poplatků. Asociace varuje, že limit 0,5 % pošle penzijní společnosti do ztráty. Ministerstvo 30. září odpovědělo, že řada společností už dnes hospodaří s náklady pod touto hranicí, a odkázalo na stanovisko ČNB, podle kterého změny finanční stabilitu sektoru neohrožují.
Podle ministerstva dosáhly české penzijní fondy za poslední dekádu průměrného nominálního výnosu kolem 1,5 % ročně, což je nejméně v OECD. Stát přitom penzijní spoření podporuje příspěvky a daňovými úlevami částkou kolem 18 miliard korun ročně.
Souvislosti pro zaměstnavatele a HR
Zaměstnavatelé jsou ve třetím pilíři významným hráčem. K 30. červnu 2026 mělo penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření 3,9 milionu lidí a příspěvek od zaměstnavatele dostávalo 1,74 milionu z nich. Řada těchto příspěvků podle dopisu vzešla z kolektivního vyjednávání. Od ledna 2026 navíc zaměstnavatelé povinně přispívají 4 % z vyměřovacího základu lidem na vybraných rizikových pracích.
Automatický vstup by změnil výchozí nastavení: zaměstnanec by do penzijního spoření vstoupil, pokud by sám neodmítl. Podobný model funguje například ve Velké Británii. Podle britského ministerstva práce a důchodů (DWP) si tam v roce 2024 spořilo v zaměstnaneckém penzijním systému 89 % zaměstnanců, na které se automatický vstup vztahuje.
Jak by automatický vstup vypadal v české praxi, kdo by vybíral penzijní společnost a kdo by zaměstnance informoval, dopis neřeší. Hranici si ale zaměstnavatelé vymezují předem: žádné nové odpovědnosti nad rámec běžné mzdové a personální agendy.
Zdroj
Společný dopis SP ČR, HK ČR a KZPS ze dne 29. 9. 2026 (Č. j. SP/181/2026), rozesláno KZPS 2. 10. 2026
Workplace pension participation and savings trends of eligible employees: 2009 to 2024 (DWP, 31. 7. 2025, zdroj údaje o Velké Británii)