Digitální gramotnost v Evropě pokulhává. Pomůžou si firmy samy?

Digitální transformace způsobuje na evropských pracovištích opravdovou revoluci. Nové technologie v kancelářích zjednodušují pracovní procesy, snižují náklady a zrychlují a zkvalitňují nabízené služby. Podle zprávy Evropské komise bude v nedaleké budoucnosti devět z deseti pracovních pozic vyžadovat digitální dovednosti.

Ilustrační snímek

Evropská komise se nechala slyšet, že 169 milionů Evropanů ve věku 16 až 74 let – tedy 44 procent – nedosahuje ani základní digitální gramotnosti. Veškeré zmíněné přínosy digitalizace firem přitom ohrožuje především nedostatek nových specialistů v oblasti IT. S neustálým růstem tohoto problému se snadno může stát, že v roce 2020 bude v Evropské unii chybět 500 tisíc až milion profesionálů v oboru informačních technologií.

Není ale možné očekávat, že zodpovědnost za tuto krizi převezmou národní vlády. Vždyť všechny technologické novinky se objevují a zkouší nejdříve u soukromých firem, odkud se teprve dostávají do veřejné sféry. Právě podniky proto pocítí nedostatek digitálně způsobilých pracovních sil nejdříve a nejpalčivěji. Na druhou stranu jsou to právě firmy, které mají možnosti a schopnosti přitáhnout a udržet si schopné IT odborníky a přispět k většímu rozvoji digitálních dovedností u svých zaměstnanců. Jak?

Rozvoj digitálních dovedností zaměstnanců se vyplatí

Jedním z možných kroků je změna způsobu, jakým k sobě firmy lákají nové zaměstnance. Například britský supermarket Sainbury zaujal nové digitální talenty úspěšnou náborovou kampaní založenou na jedné z prvních počítačových her Space Invaders, na kterou má valná většina dnešních IT odborníků  vzpomínky. Nejen, že supermarket ukázal, že svým budoucím zaměstnancům rozumí, ale povedlo se mu také vybudovat moderní a digitálně přívětivý obraz značky, pro kterou stojí za to pracovat.

Další možnou cestou je do talentů investovat a vychovat si je vlastními prostředky a silami. To se podařilo třeba firmě Google. Například v loňském roce proškolila v digitální gramotnosti milion mladých Afričanů, aby podpořila růst digitálního hospodářství kontinentu a změnila podstatu jeho mediálního a reklamního průmyslu. Každý nemá možnost měnit věci v tak velkém měřítku, ale přesto je to dobrý příklad fungujícího programu schopného změnit věci k lepšímu.

Dnešní investice do digitální budoucnosti se vyplatí každému podniku, ať už vyšle své zaměstnance na školení digitálních dovedností, které si sami zvolí, nebo podpoří sdílení a učení napříč odděleními v rámci firemních pracovních skupin,“ říká Radovan Pecha, ředitel HR společnosti Canon CZ.

Jinak se podle něho firmám může stát, že investice do nových technologií a digitalizace firemních procesů nepadne mezi stávajícími zaměstnanci na úrodnou půdu a bylo by lepší se spolehnout na zajištění těchto činností zvenku formou outsourcingu.

Evropské firmy jsou si sice vědomy prohlubujícího se nedostatku digitálních dovedností, zatím ale neprovádějí žádné aktivní kroky k řešení této situace. Tlak na vzdělávání v oblasti digitálních technologií je přitom nezpochybnitelný a lámou si s ním hlavu i samotní zaměstnanci – 95 procent lidí se domnívá, že potřebují nové dovednosti, aby se na pracovním trhu dále uplatnili.

Firmy by měly jít přání zaměstnanců neusnout na technologických vavřínech vstříc a dát jim prostor posouvat svou digitální gramotnost a dovednosti neustále kupředu. Zajistí si tím nejen maximální návratnost z digitálních investic, ale také snadnější vysvětlování všech změn a zavádění nových pracovních postupů a technologií. Bez motivovaných a digitálně způsobilých zaměstnanců se totiž technologický pokrok může stát naopak překážkou dalšího rozvoje firem a paradoxně může v konečném důsledku nedostatek digitální gramotnosti dále prohlubovat,“ uzavírá Radovan Pecha.