Obtížné rozhovory v personalistice

Ilustrační snímek

Práce v HR vyžaduje umění zvládat složité rozhovory se zaměstnanci. Patří sem situace, jako je propouštění nebo i zdánlivě úsměvné záležitosti jako tělesný pach zaměstnanců, který obtěžuje jejich kolegy. I když už máte s náročnými rozhovory zkušenosti, nikdy to není jednoduché. Server Human Capital Magazine se proto nedávno zaměřil na některé z nejsložitějších rozhovorů mezi personalisty a zaměstnanci a přinesl doporučení, jak je dobře zvládnout.

Propouštění

Rozhovory o propouštění jsou vždy emotivní. Personalista by se proto neměl snažit zcela z nich vynechat emoce. Měl by ukázat empatii, ale zároveň si dávat pozor na prohlášení, která mohou působit dvojznačně. Věta: „Je mi líto, že se to stalo právě vám.“ může například vyznít tak, že je personalista ve skutečnosti rád, že on byl propuštění ušetřen. Tón a síla hlasu personalisty by nikdy neměly převyšovat hlas propouštěného zaměstnance. Snížíte tím riziko, že na vás bude zaměstnanec křičet delší dobu. Dávejte si také pozor na přílišný oční kontakt. Raději si připravte písemné poznámky, abyste mohli střídat pohled na ně a na propouštěného.

Nevhodné chování

Máte-li se zaměstnancem promluvit o jeho postojích, které se nesetkávají s pochopením ostatních, vyhněte se dvojznačným fázím typu: „Nechci, abyste to špatně pochopil, ale...“.Dávejte si také pozor na zbytečně negativní začátek, např: „Chci s vámi mluvit o tom, jak jste arogantní.“. Zaměřte se raději na společný výsledek a na úvod řekněte, že vaším společným cílem je najít porozumění v přístupu k okolí. Můžete říci, že sebevědomí je dobrá věc, která však někdy i škodí a uvést konkrétní příklad.

Nedostatečný pracovní výkon

Při řešení nedostatečné výkonnosti personalisté většinou chybují v tom, že se soustředí na vlastnosti zaměstnanců, nikoli jejich chování. Problém je v tom, že pod pojmem určité vlastnosti si každý může představit něco jiného. Vlastnosti jsou navíc součástí našeho charakteru a nedají se změnit během krátkého rozhovoru. Proto byste zaměstnancům neměli říkat, že např. „nejsou iniciativní“, ale konkrétně jim popsat příklady nedostatečně iniciativního chování, aby věděli, co mají zlepšit.

Jaké rozhovory se zaměstnanci jsou pro vás nejnáročnější a proč?

-kk-

misbehavior

Zdroj: Human Capital Magazine - australský server pro vedoucí pracovníky v oblasti řízení lidských zdrojů
Zobrazit přehled článků ze zdroje Human Capital Magazine