Síla pozitvního myšlení

Existuje spojení mezi osobními předpoklady a spokojeností s prací? Způsobuje kladný postoj k životu to, že lidé hledají zajímavější práci obsahující výzvu, nebo je práce sama zdrojem spokojenosti s ní samou? A naopak? Jsou méně sebevědomí a negativističtí lidé nespokojeni? Podle autora článku a výzkumů v něm zmiňovaných, zní odpověď ano. Výzkumů se účastnilo 351 respondentů, kteří prostřednictvím dotazníků odhalili svoji osobnost a postoje k životu a svému zaměstnání (charakter, spokojenost, obtížnost).

Druhou částí byl obdobné hodnocení respondentů, ale tentokrát prováděné druhými osobami. Ze studie mimo jiné vyplynulo, že se často mýlíme, máme-li odhadnout osobnost svých kolegů či známých. Kladné osobních vlastností v dětství mají významný vztah ke spokojenosti s prací v dospělosti. V závislosti na výsledcích šetření doporučuje autor článku předkládat pracovníkům takovou práci, která je v rámci úkolu důležitá a ujistit se, že porozuměli přínosu, který má pro celek. Důležitá je i míra samostatnosti v rozhodování o způsobu, jak požadovaného dosáhnout.

Práce by měla obsahovat výzvu, zahrnovat co nejvariabilnější úlohy, být rozmanitá. Zajímavým zjištěním je fakt, že pozitivně myslící lidé nepovažují svoji práci za těžkou a že ti, kdo si udržovali kladný postoj během dětství a dospívání, většinou pracují v zaměstnáních, která bývají považována obtížná. Další výzkumy obecně uvádějí, že právě tito pracovníci jsou těmi nejlepšími a výborně se osvědčují v týmové práci. Vzhledem k výsledkům výzkumu však lze říci, že manažer může těžko posoudit osobnost pracovníka – zdání negativity může totiž vzbuzovat stres či nudná práce.
Zdroj: HR Zone - britský portál zaměřený na lidské zdroje
Zobrazit přehled článků ze zdroje HR Zone