Studie: Diskriminace žen při žádosti o zaměstnání v ČR neexistuje

Mají ženy, u nichž se očekává, že mohou brzy odejít na mateřskou dovolenou nebo by je rodičovství mohlo omezovat při výkonu práce, nižší šanci být pozvány na pracovní pohovor? Odpověď na tuto otázku se zdá být snadná – ano. Co když je tomu ale zcela naopak a v porovnání s těmito ženami dostanou méně pozvánek stejně staří a kvalifikovaní muži?

Výzkum na toto téma zpracoval a nedávno publikoval Vojtěch Bartoš, výzkumník z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR, který se vedle behaviorální a rozvojové ekonomie věnuje také experimentům zaměřeným na diskriminaci na trzích práce. Jeho studie se jmenuje (Ne)diskriminace žen při žádosti o zaměstnání v důsledku mateřství. Výzkum probíhal mezi říjnem 2014 a únorem 2015.

Vojtěch Bartoš použil metodu korespondenčního experimentu, kdy vytvořil podrobné fiktivní životopisy žen a mužů stejné kvalifikace ve věku 29 a 41 let se žádným nebo dvěma dětmi. Tyto životopisy pak zaslal 599 českým firmám, které nabízely práci v oborech administrativa, bankovnictví a finance, ekonomika a podnikové finance, nákup, pojišťovnictví, prodej a obchod, telekomunikace a zákaznický servis.

Ženy dostaly více kladných odpovědí

Ukázalo se, že diskriminace žen ve fázi pozvání na pracovní pohovor neexistuje. Zatímco muži obdrželi celkem 7,3 % pozitivních odpovědí, ženy obdržely 9,2 % pozitivních odpovědí. Navíc u kvalifikovanějších pozic zaměstnavatelé výrazně preferovali ženy (bez dětí i se dvěma dětmi) ve věku 41 let před muži stejného věku. V nižším věku není žádný rozdíl patrný.

Obavy, že by ženy v různých fázích mateřství – očekávání a následné nastálé mateřství – byly diskriminovány ze strany zaměstnavatelů v této fázi pracovního trhu se ukázaly jako nepotvrzené,“ konstatuje Vojtěch Bartoš. Zároveň si však klade otázku, jak si tedy vysvětlit rozdílné míry zaměstnanosti a vysoký rozdíl ve mzdách žen a mužů v ČR.

Zdánlivý rozpor mezi pozorovanými genderovými rozdíly na českém pracovním trhu a výsledky své studie spatřuje Bartoš v důsledcích státní rodinné politiky (především dlouhé mateřské dovolené) a v rozdílných preferencích mužů a žen.

Připomíná také, že experiment ukázal pouze chování zaměstnavatelů v prvním kole procesu ucházení se o zaměstnání. „Experiment už nedokáže ukázat, zda chování personalistů na pracovním pohovoru nebude rozdílné, případně jestli zaměstnavatelé nevytvoří ženám a mužům rozdílné pracovní podmínky. Experiment ani nedokáže zodpovědět, zda výsledné platové ohodnocení mužů a žen bude stejné,“ uzavírá Vojtěch Bartoš.

Celá studie je k dispozici ke stažení na stránkách Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) zde.

-kk-

Zdroj: Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) - český nezávislý think-tank
Zobrazit přehled článků ze zdroje Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA)