Zaměstnání malého rozsahu - počítáme pojistné

Nejprve si upřesníme, co vlastně znamená pojem zaměstnání malého rozsahu. Podle §7 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů se jedná o takové případy zaměstnání, kdy není zaměstnanec nemocensky pojištěn.

Iva Hurdálek Šafránková, E-Consulting Czech

Tedy splňuje tuto základní podmínku:

• Příjem zaměstnance je sjednán nižší, než je rozhodný příjem pro účast na nemocenském pojištění, nebo není příjem sjednán vůbec.

Pokud je splněna krom dalších tato základní podmínka, potom je zaměstnanec nemocensky pojištěn pouze v měsíci, kdy jeho příjem dosahuje částky 2.500 CZK (platí od roku 2012).

Zaměstnanec je rovněž nemocensky pojištěn v případě, kdy u téhož zaměstnavatele vykonává v jednom měsíci více zaměstnání malého rozsahu, které v úhrnu dosahují alespoň rozhodného příjmu.

Co to vlastně znamená, že příjem není sjednán?

Je zřejmé, že do situace, kdy není příjem sjednán, se nemůžeme dostat v případě uzavírání pracovního poměru. Jiné je to ovšem při uzavírání dohody o pracovní činnosti.

U dohody o pracovní činnosti je nutné respektovat zejména podmínku týkající se stanovené týdenní pracovní doby. Ta nesmí v průměru týdně činit více než polovinu pracovní doby. Přičemž pro dodržení podmínky se posuzuje celá doba, na kterou je dohoda uzavřena, maximálně však za období 52 týdnů. 

Protože podle §77 odst.2 písm.d) zákoníku práce není povinnost stanovit pracovní dobu a dobu odpočinku, je možné na takto uzavíranou dohodu uvést jen údaj o průměrné týdenní pracovní době.

Příklad 1) DPČ bude sjednána na dobu od 1. 6. 2016 do 30. 9. 2016 v rozsahu 4 hod týdně a se sjednanou odměnou ve výši 2.200 CZK měsíčně. 

V tomto případě se jedná o zaměstnání malého rozsahu, protože sjednaná odměna je nižší než rozhodný příjem.

Příklad 2) DPČ bude sjednána na dobu od 1. 6. 2016 do 30. 9. 2016 v rozsahu v průměru 4 hod týdně. Práce bude vykonávána dle potřeb zaměstnavatele. Sjednaná odměna činí 95 CZK/hod.

V uvedeném případě není předem jasná výše měsíční odměny, tato tedy není sjednaná a jde o zaměstnání malého rozsahu.

Upozorňujeme, že není možné uzavírat dohody s neurčitým údajem pro stanovení týdenní pracovní doby (například „sjednaná týdenní doba činí maximálně 20 hod/týden“) a to s ohledem na podmínku stanovenou v §194 zákoníku práce, kde se zaměstnavateli ukládá povinnost stanovení fiktivního harmonogramu práce. Na základě tohoto fiktivního harmonogramu práce se následně postupuje v případech výpočtu náhrady odměny při dočasné pracovní neschopnosti. Zároveň má zaměstnavatel povinnost při ukončení DPČ vystavit pro zaměstnance zápočtový list a v případě žádosti i potvrzení o průměrném čistém měsíčním výdělku (§351 - §362 zákoníku práce). Protože se průměrný hodinový výdělek násobí sjednanou týdenní pracovní dobou a průměrným počtem týdnů v měsíci, nebylo by možné u neurčitého časového údaje správně stanovit tento údaj.

Zaměstnání malého rozsahu a pojistné - příklady 

Příklad 3) Zaměstnavatel uzavře DPČ od 1. 2. 2016 na dobu neurčitou s průměrným počtem hodin 8/týden. Odměna je stanovena ve výši 100 CZK/hod. a práce je vykonávána dle potřeb zaměstnavatele. Měsíční odměna je vyplacena následovně:

únor

březen

duben

květen

červen

2.200 CZK

2.200 CZK

2.800 CZK

1.800 CZK

2.800 CZK

  • Jedná se o zaměstnání malého rozsahu.

  • Zaměstnavatel přihlásí zaměstnance na OSSZ k 1. 2. 2016 (přihlášku je povinen provést nejdéle do 20. 5. 2016) a odvede pojistné za měsíc duben a za červen. Zaměstnavatel odhlásí zaměstnance na OSSZ až při ukončení pracovního poměru a to do 8 dní. 

  • Zaměstnavatel přihlásí zaměstnance na příslušnou zdravotní pojišťovnu od 1. 4. (přihlášku je povinen provést do 8 dní od vzniku pojištění). Ke 30. 4. provede odhlášení a následně od 1. 6. opět přihlásí zaměstnance. K Odhlášení dojde opět k 30. 6. v případě, že následující měsíc nedosáhne odměna výše 2.500 CZK.

  • V měsíci duben a červen bude proveden odvod pojistného na zdravotní pojištění. Zaměstnavatel musí dále zohlednit minimální odvod pojistného na zdravotní pojištění v případě, že zaměstnanec není pojištěnec státu a nebo nedoložil potvrzení od dalšího zaměstnavatele o odvodu pojistného do minima.

Příklad 4) Zaměstnavatel uzavře se zaměstnancem pracovní smlouvu od 1. 2. 2016 do 31. 12. 2016. Sjednaná výše mzdy činí 2.400 CZK měsíčně. Zaměstnanec doloží potvrzení od druhého zaměstnavatele o odvodu minimálního zdravotního pojištění. Příjem v jednotlivých měsících činil 2.400 CZK, jen v prosinci byla vyplacena mzda ve výši 5.000 CZK. Současně vznikne k 11. 12. 2016 pracovní neschopnost.

  • Jedná se o zaměstnání malého rozsahu dle zákona o nemocenském pojištění.

  • Pojistné bude odvedeno jen v měsících, kdy příjem dosáhne částky alespoň 2.500 CZK.

  • Zaměstnavatel v termínu do 20. 1. 2017 oznámí na příslušné OSSZ vstup do zaměstnání k datu 1. 2. 2016 (teprve podle skutečného příjmu v prosinci, který dosáhl alespoň 2.500 CZK, vznikla povinnost přihlášení).

  • Zaměstnanec je nemocensky pojištěn a proto mu za dobu pracovní neschopnosti budou náležet dávky nemocenského pojištění.

  • Rozhodným obdobím je i doba, za kterou nebylo pojistné odváděno. Do rozhodného příjmu se tak zahrnují i příjmy, ze kterých nebylo odvedeno pojistné.

  • Zaměstnavatel v termínu do 8. 2. 2016 oznámí příslušné zdravotní pojišťovně nástup do zaměstnání.

  • Zaměstnavatel odvádí zdravotní pojištění z pracovního poměru, i když nedosahuje měsíčního příjmu 2.500 CZK. Tato hranice se pro zdravotní pojištění posuzuje pouze v případech, kdy se jedná o dohody o pracovní činnosti.