Nerozumím, nelíbí se mi to a ani vy se mi nelíbíte

Řada dobrých myšlenek se nikdy neuskuteční díky existenci postoje, který nazýváme odporem. Jakmile však pochopíme, že máme co do činění s odporem druhé strany, můžeme zapracovat na tom, aby se změnil v přístup zcela opačný. Jak toho dosáhnout? Měli bychom mluvit jasně a také naslouchat, abychom odpor nenechali přerůst v příliš velký problém. Jestliže se odporu druhých nemůžeme vyhnout, měli bychom dokázat určit a řešit tři základní typy odporu a dovést své myšlenky do konce. Odpor nabývá následujících tří podob:

1. „Nerozumím tomu.“ První úroveň odporu se vztahuje k faktům, číslům a datům, jimž druhá strana zcela neporozuměla. Dochází k ní nejčastěji při komunikaci odborníků s laiky. Jakmile tato situace nastane, je třeba vrátit se zpět k úvaze o posluchačích daného návrhu a možnostech, jak jim myšlenku přiblížit.
2. „Nelíbí se mi to.“ Předkládané myšlenky někdy vyvolají emocionální reakci v podobě strachu. Nejčastěji jde o strach z toho, že nová myšlenka poškodí druhou osobu v očích ostatních, bude ji stát peníze, pracovní úspěch nebo pracovní místo. Druhou úroveň odporu je proto třeba řešit produktivní komunikací s ohledem na tyto druhy strachu.
3. „Nelíbíte se mi.“ Třetí úroveň odporu je nejzávažnější a nejsložitější. Není jednoduché připustit si, že existují lidé, kteří neakceptují nic, co reprezentujeme. Pokud se to však rozhodneme ignorovat, nikdy své myšlenky neprosadíme. Klíčem k překonání tohoto odporu je pohled na sebe samého očima druhých.

Odpor na jakékoli úrovni je dobrý, protože ukazuje, že nás ostatní vnímají a jsou našimi myšlenkami zaujati dostatečně na to, aby nesouhlasili. Zbývá jen uvědomit si, co se za jejich odporem skrývá a změnit jej v podporu.

-kk-

**Datum vydání:** VII/2004