Digitální dovednosti v roce 2021

Digitální dovednosti jsou stále častěji skloňovány především v souvislosti s rostoucí potřebou kvalifikovaných pracovníků na trhu práce. Ale ani v soukromém životě se bez znalosti práce s internetem, chytrým telefonem a počítačem již většina lidí neobejde.

V roce 2021 používalo v Česku internet 83 % osob starších 16 let. V absolutních měřítkách to představovalo 7,25 milionu osob. Internet nepoužívaly hlavně starší osoby, naopak mezi mladšími ročníky se takové osoby našly jen výjimečně. Mezi lidmi do 55 let věku používalo internet 98 %, mezi lidmi ve věku 55 až 64 let 84 % a mezi lidmi staršími 65 let bylo online 43 %.

V posledních letech roste také důležitost chytrých telefonů, které v roce 2021 používalo již 77 % osob starších 16 let. A stejně jako u samotného internetu jsou i v používání chytrých telefonů velké rozdíly mezi lidmi různého věku. Z osob do 55 let má smartphone již 96 %, mezi lidmi ve věku 55 až 64 let je to 73 % a mezi osobami staršími 65 let pouze 30 %.

Digitální dovednosti v Česku

1.1 Digitální dovednosti podle věku, pohlaví a vzdělání

Stažení a instalaci aplikace do mobilního telefonu provedlo během sledovaných 3 měsíců v roce 2021 40 % osob starších 16 let s tím, že výrazně více takových bylo mezi mladými a s přibývajícím věkem podíl takových osob klesá. Zatímco mezi osobami ve věku 16–24 let si stáhlo alespoň jednu aplikaci 77 % osob, mezi lidmi ve věku 45–54 let to bylo 39 % a mezi nejstaršími osobami nad 75 let věku si stáhla aplikaci do telefonu pouhá 2 % z nich.

Aplikace do telefonu si stáhlo také o něco více mužů (43 %) než žen (38 %). Velké rozdíly lze nalézt také mezi lidmi s různým vzděláním, kdy z osob se základním vzděláním (ve věku 25–64 let) si stáhlo aplikaci do telefonu 28 %, na druhou stranu mezi vysokoškolsky vzdělanými se jednalo o 68 %.

Stažení a instalaci softwaru do počítače provedlo během sledovaných 3 měsíců v roce 2021 21 % osob, což je dvakrát méně, než kolik lidí si stáhlo a nainstalovalo aplikaci do telefonu. I u této činnosti však platí, že podíly osob, které vykonaly tuto činnost, klesají s rostoucím věkem. Ve věkové skupině 16–24 let si do počítače stáhlo a nainstalovalo software 42 % osob, mezi lidmi ve věku 45–54 let to bylo 16 % a mezi nejstaršími osobami nad 75 let věku pouhé 1 %.

Zatímco u stahování aplikací do telefonu je rozdíl mezi muži a ženami poměrně malý, stahování softwaru do počítače prováděli výrazně více muži (27 %) než ženy (15 %). Významný je také rozdíl mezi osobami s různým stupněm vzdělání. Z osob se základním vzděláním (ve věku 25–64 let) si stáhlo software do počítače 8 %, mezi vysokoškolsky vzdělanými to bylo 41 %.

Programování, ať už v práci, či ve svém volném čase, se v daném období věnovalo 5 % populace starší 16 let. Nejvíce takových bylo mezi osobami ve věku 16–24 let (12 %) a mezi osobami 25–34 let (11 %). V případě programování byl rozdíl mezi muži a ženami ještě větší než v případě stahování softwaru do počítače. Mezi muži programovalo 8 %, mezi ženami 2 %. Propastný rozdíl je také mezi osobami s různým stupněm vzdělání, kdy mezi těmi se základním vzděláním a středním vzděláním bez maturity (ve věku 25–64 let) programovalo necelé 1 %. Mezi osobami s maturitou 5 % a mezi vysokoškolsky vzdělanými osobami 14 %.

Český statistický úřad

Textový editor (např. MS Word) použila ve sledovaném období polovina osob v Česku starších 16 let. 24 % použilo pouze základní funkce textového procesoru a 25 % vytvářelo dokumenty slučující více prvků (např. text s tabulkami, obrázky či grafy). Textový editor celkem využilo 80 % osob ve věku 16–24 let, mezi osobami ve věku 45–54 let to bylo 54 % a mezi osobami nad 75 let věku 6 %. Rozdíl mezi muži a ženami byl v používání textových souborů minimální. Mezi muži ho použila rovná polovina, mezi ženami 48 %. Naopak mezi osobami s různým stupněm vzdělání jsou rozdíly markantní. Mezi osobami ve věku 25–64 let se základním vzděláním ho použilo 19 % osob, mezi vysokoškolsky vzdělanými 89 %.

Tabulkový procesor (např. MS Excel) použilo v daném období 37 % osob. Polovina z nich uvedla, že použila pouze základní funkce tohoto programu, a osoby z druhé poloviny použily i pokročilejší funkce. Tabulkový procesor použilo celkem 68 % osob z věkové skupiny 16–24 let, mezi osobami ve věku 45–54 let ho použilo 40 % osob a mezi nejstaršími nad 75 let to byla pouhá 3 % osob.

Rozdíl v používání tabulkového procesoru mezi muži a ženami byl větší než v případě textového editoru. Mezi muži se jednalo o 39 % z nich a mezi ženami o 35 %. Velké rozdíly najdeme mezi osobami s různým stupněm vzdělání. Z osob ve věku 25–64 let se základním vzděláním použilo Excel nebo jiný tabulkový procesor 7 %, z vysokoškolsky vzdělaných to bylo více než 10x tolik, konkrétně 76 %.

Prezentační software (např. MS PowerPoint) využilo v daném období 17 % osob. Výrazně nejvíce bylo takových osob v nejmladší věkové skupině 16–24 let, a to 56 %. Z osob v dalších dvou skupinách 25–34 let a 35-44 let použilo prezentační software již výrazně méně osob, konkrétně 23 % a 22 %. S rostoucím věkem počet osob, které použily tento software, výrazně klesá až k necelému půl procentu mezi osobami ve věku 75 a více let.

Z mužů ve věku 16 a více let použilo prezentační software 18 %, z žen 15 %. Stejně jako u jiných softwarových dovedností je i zde velký rozdíl mezi osobami s různým stupněm vzdělání. Mezi osobami ve věku 25–64 let se základním vzděláním a se středním vzděláním bez maturity použila takový software 4 % osob. Mezi osobami s maturitou to bylo 15 % a mezi vysokoškolsky vzdělanými 40 %.

Český statistický úřad

1.2 Digitální dovednosti pracujících podle klasifikace zaměstnání

Při bližším pohledu na skupinu zaměstnaných osob lze vidět, že nejvyšší podíly osob počítačově gramotných nalezneme ve vysoce kvalifikovaných profesích. To platí jak pro dovednosti, jako jsou stahování a instalace, tak i pro práci se softwarem. Ne u každé činnosti jsou však rozdíly mezi profesemi stejně velké. Nejmenší rozdíly najdeme v případě stahování aplikací do mobilního telefonu, naopak velmi velké jsou u programování a používání tabulkového procesoru.

Stahování aplikací do mobilního telefonu prováděli nejčastěji řídící pracovníci a specialisté. Mezi nimi téměř dvě třetiny provedly tuto činnost alespoň jednou ve sledovaných 3 měsících. Mezi pomocnými a nekvalifikovanými pracovníky, kteří se nacházejí na opačném konci kvalifikační škály než řídící pracovníci a specialisté, si aplikaci do telefonu stáhla jedna třetina.

Stahování a instalaci softwaru do počítače prováděli nejčastěji specialisté. Alespoň jednou v uvedeném období si stáhlo a instalovalo software 45 % z nich. Druhými nejaktivnějšími byli řídící pracovníci, mezi kterými se našlo 36 % takových, kteří si stáhli a nainstalovali software. Naopak z pomocných a nekvalifikovaných pracovníků tuto činnost provedlo pouze 6 % osob.

Obrovské rozdíly byly také v programování. To prováděly nejčastěji osoby z řad specialistů (21 %), s poměrně velkým odstupem následovali techničtí a odborní pracovníci (10 %) a řídící pracovníci (8 %). V rámci ostatních skupin programovala 0 až 2,3 % osob.

Český statistický úřad

Textový editor (např. MS Word) používalo také nejvíce osob z řad specialistů (92 %). 62 % přitom vytvářelo dokumenty slučující více prvků, tedy např. text s grafy či tabulkami. Z řídících pracovníků používalo textový editor 88 %, 60 % vytvářelo dokument slučující více prvků. Naopak nejméně používali textový editor pomocní a nekvalifikovaní pracovníci. Z nich ho použilo 22 % a pouhá 4 % vytvářela dokumenty s více prvky.

Tabulkový procesor (např. MS Excel) používali nejčastěji řídící pracovníci, a to 82 % z nich. 48 % přitom používalo i pokročilejší funkce. Druhými nejčastějšími uživateli byli pracovníci z řad specialistů. Tabulkový procesor používalo 78 % z nich a pokročilejší funkce 48 %. Nejméně používali tabulkový procesor pomocní a nekvalifikovaní pracovníci. Z nich ho použilo 7 %, pokročilejší funkce použilo méně než půl procenta.

V používání prezentačního softwaru jsou mezi různými pracovníky rovněž obrovské rozdíly. Nejvíce ho používají specialisté (46 %), následováni řídícími pracovníky (33 %). Naopak nejméně opět pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (2 %).

Český statistický úřad

1.3 Hodnocení a třídění informací

Kromě samotné práce s digitálními technologiemi je v dnešní době také zapotřebí umět vyhodnotit a vytřídit informace, ke kterým se lidé díky těmto technologiím na internetu dostanou, a to především kvůli jejich velkému objemu. Informace, které mohou být méně důvěryhodné, se nacházejí především na stránkách, kde není obsah nikým řízen, tzn. především na sociálních sítích. Falešné či zavádějící informace se mohou ale vyskytnout také např. na zpravodajských serverech nebo dalších stránkách.

Z osob, které používají sociální sítě nebo čtou zpravodajské servery, uvedlo 62 %, že ve sledovaných 3 měsících viděly na internetu nějaké informace, o kterých pochybovaly, že jsou pravdivé. Třetina z osob, které si takových informací všimly, se snažila si je dále ověřit, a to především vyhledáváním dalších informací k tématu na internetu. Pětina z těch, kteří si informace ověřovali, sáhli i po zdrojích mimo internet s tím, že takových bylo více mezi staršími než mezi mladšími, kteří častěji volili ověření z dalších online zdrojů.

Kompletní přehled o digitálních dovednostech nejen v ČR naleznete ZDE.